Okolí před budovou

First topic message reminder :

Zde se nachází spousta stanů s vybavením, pro spojeneckou armádu.

Teď jsem tady jako jejich spojenec. Se divím, že se na mě nikdo nedivá skrz prsty. Asi se mě bojí. Ještě, že nikde nevidím Sakuru.
Asi by ses neudržel a pomstil se, co?
Mlč, nikdo neví, že mám kámen. Strašlivý hlas v mé hlavě utichl.
"To jsem dopadl hodně špatně." zamumlal jsem a vydal se směrem ke kanceláři.
"Kureto?!"

Usmiala som sa keď ma stiahol k sebe a len som sa vedľa neho zvalila na zem, síce som nevedela či mu to nebude vadiť ale rozhodla som sa to risknúť.. oprela som sa o neho pri čom som mu hlavu položila na rameno a v tvári som mala taký zasnený výraz.. Estee.. hih.. mňa volajú Lizzy.. možno je to skratka Elizabeth ale istá som si neni.. zaškerila som sa a po tom som tvár natočila tak aby som mu videla do očí.. bude ti vadiť keď ti budem hovoriť Nii-chan? spýtala som sa ešte a milo som sa usmiala.

Viděl jsem záplavu červených vlasů.
Sasori!? seskočil jsem dolů.
"T-Vy ste Akasuna no Sasori, že?" pohlédl jsem na něj a pořádně si ho prohlížel.
Hmm..

Eistee

Mě je jedno jak mi budeš říkat.Jsem rád že jsem tě našel a že to trvalo.Usmál jsem se.Když uvažuješ nad jménem moje zní jako čaj.Začal jsem se smát.

Kdo zas otravuje. Otráveně jsem pohlédl na muže, který si dovolil mě oslovit.
"Jo, jsem. Nějaký problém? Chci říct.." kroť se, Sasori, to je Hokage. "Ano, jsem, potřebujete něco, Hokage-dono?"

Hee aj tak ťa budem volať Nii-chan, nii-chan.. vyplazila som na neho jazyk a tiež som sa zasmiala.. gomen ak budem.. príliš otravná j..ja len.. prečo.. prečo ma rodičia nechali v lese? spýtala som sa ho s takým mierne nešťastným výrazom na tvári..

Okamžitě jsem přestal chlastat saké a nejistým krokem se postavil po boku svého šéfa. On umí moooc krásně mluvit! škyt...
"Jsem tu..." mile jsem se usmál, no možná trochu přiopile.

Eistee

Ztratila ses.Hledali jsme tě každý den a když všichni zemřeli tak jsem tě začal hledat víc a víc až sem tě našel.A nejsi otravná to spíš já.

"CO potřebuju? Chci se jen zeptat, jestli to se spojenectvím myslíte vážně." podíval jsem se na toho ochlastu. S ním bych mohl někdy na slivovici.
"To je váš, parťák, Sasori-dono?"

Ahm.. rodičia.. sú mŕtvy.. Povedala som no po tom som len pokrútila hlavu a znova som sa usmiala.. som rada že si ma našiel.. šepla som takým happy spôsobom po čom som ho objala.. už som ani nedúfala.. že niekedy uvidím niekoho.. z mojej skutočnej rodiny.. dodala som ešte a len som sa tak milo usmievala.

Otočila jsem se, jen za mnou vlasy zavlály a zamířila do kanceláře za Hokagem.

Rozklepanými prsty jsem vytáhl cigáro a zapalovač. Začínám být nervní z těch lidí kolem... heh, klídek, šéf je tady... Všichni půjdou pryč... Ten Hokage něco říkal, ale já nevnímal. Jediné čemu jsem věnoval pozornost byl Sasori, na kterého jsem se nemohl vynadívat. Heheh.. heh... všechno se točí... to je super.

Eistee

Myslim že dostanu titul hledače pokladů.Řekl jsem stupidním tónem.Jsem rád že už nepláčeš.Dodal jsem milý hlasem.

"No konečně." obořil jsem se na Hineho. "Kde jsi zase chlastal?" pohledem jsem přejel po Hokagem.
"Samozřejmě, že to myslím, se spojenectvím vážně, jinak bych vás už všechny zabil." pokusil jsem se o úsměv.

Milo som sa na neho pousmiala a len som prikývla.. ako by som mohla.. keď si ma našiel taký super bráška ako si ty.. zaškerila som sa.. chvíľku som len tak ležala opretá o neho no po tom som sa postavila.. gomenasai bráśko.. ale ja už budem musieť.. ísť.. oyasumi nasai.. zajtra sa uvidíme.. povedala som mu milo po čom som ho pobozkala na líce a s mierne ťažkým pocitom že sa od neho zase vzďalujem som išla hľadať Shijin, keď som ju našla spať tak som ju len zobrala na ruky a vyrazila som s ňou do sídla.
(presun)

"Dobré vědět." ušklíbl jsem se. Achjo, teď cigára, ty fakt nemám rád. Hlavně ten kouř. Snažil jsem se ignorovat toho jeho "přítele".
"Tak tedy, rád vás poznávám, jsem sedmý Hokage Assasin Senju." trochu jsem se mu uklonil.

Všechen ten ruch mi byl krajně nepříjemný, ale jako Kage jsem se asi momentálně zdejchnout nemohla. Vzdychla jsem a alespoň částečně zmizela mezi blízkými stromy, kde jsem se chovala pod kmeny a zavřela oči. Snažila jsem se vnímat okolí, ale kromě očí jsem jej nijak cítit nemohla... žádné kožní čití jsem už neměla..

Nasadil jsem pohled smutného štěnete a omluvný tón.
"O...mlouvám se pa... pane..." provinile jsem se usmál. Kdyby věděl že chlastám z žalu... tse... Hmm... co to říkal o zabíjení? Heheh... he...

Došla jsem až k Velitelství, všude plno lidí a shonu. Vyhledala jsem v davu černovlasé stvoření. No, bylo jich tu poměrně více, tak jsem to riskla a kontrolovala jednoho po druhém. Divných pohledů jsem si raději nevšímala.
Už po několikadesáté jsem se s povzdechem obrátila na černovlásku a pak jsem jí v obličeji poznala.
"Pili! Díky bohu!" Zaradovala jsem se.
"Můžeš mi jaksi.. Vysvětlit, co tady všichni takhle shromáždění dělají? Asi jsem o něco dost důležitého přišla, co?" Nevinně jsem se zazubila.
Yo, o to nejlepší vždycky přijdeš!

"Nic zvláštního, jen se jde do války..." odvětila jsem nepřítomně. Pak jsem si ji změřila pohledem. "Vypadáš unaveně, kde jsi byla?" naklonila jsem hlavu na stranu. "Měla jsi tu být, jako jeden z generálů, pronášeli se ty typické řeči o odhodlání a víře!" ušklíbla jsem se.

Eistee

Ahoj.Zamával se na ní a uhnízdil se někde na stromě.

"Akasuna no Sasori." opětoval jsem úklonu.
"Nekoukej tak na mě, sakra.." podíval jsem se na na jeho ehm boty? "Ještě než vyrazíš, tak se umyj, ať neděláš ostudu naší akademii."

Oni jsou..jako manželé.
"Tak se uvidíme zítra, až budeme ničit Akatsuki." zamával jsem jim oboum a díky Hiraishin no jutsu zmizel.

Zachechtal jsem se, ale pak se začal tvářit pro jistotu vážně. Nervózně jsem si prohrábl vlasy.
"J... jistě, omlouvám se..." sklopil jsem oči do země, abych přestal tak zírat. Chjooo... vožeru se ještě víc! Ale to nesmí vědet!

"Gomene.. Netušila jsem, že se něco dělo.. Stejně nevím, kdo patří k mé divizi. Hlavně loutkaři, čímž ty, Sasori, kugutsu butai a.." Dál jsem mlčela, nevěděla jsem kdo. Rozhlížela jsem se, jestli je někde neuvidím. A Sasoriho jsem zahlédla..
"A co jsem dělala? Trénovala ve formě Shukaka Fuuton: Rasen Shuriken, To je to tak poznat?" Usmála jsem se.