Okolí před budovou

First topic message reminder :

Zde se nachází spousta stanů s vybavením, pro spojeneckou armádu.

Vyhlédla jsem si jeden strom a sedla si pod něj s rukou na bříšku. Stále jsem od všech byla na doslech, takže jsem o nic nepřišla. Snažila jsem se na sobě nedat zná nervozitu, ale moc dobře to nešlo, když jsem věděla, co se stalo se Sunou. Neměla jsem z vesnice odcházet.... Sledovala jsem veškeré dění před sebou. Stále jsem měla ruku na bříšku. Už to byl měsíc, plod se vyvíjí rychle, už by měl mít srdíčko, které by mělo bít. Bylo to zvláštní, v sobě nosit další život. O to víc mi bylo líto, že jsem si to nemohla vychutnat. Povzdychla jsem si a opřela se o kmen stromu.

Přiložila jsem si dlaň ke rtům. Stála jsem.... no v dost velkém šoku. Jak se mi sakra TOHLE stalo?! Neřekla jsem ani slovo, jen jej pozorovala. Neubránila jsem se slabému úsměvu. Co si sakra ten floutek myslí, že dělá?! Pousmála jsem se ještě o trochu víc a kousla se do rtu. "Jsi pako Akiyuu..." zamumlala jsem.
Vydechla jsem a snažila se uklidnit. Otočila jsem se ke shromážděnému davu. Založila jsem ruce na prsa. "Když mlčíte, pak to zkusím taky." chladně jsem přejela pohledem všechny přítomné. "To co se až do te´d dělo, to co jsme dovolili, aby se stávalo… musí skončit! Akatsuki pro nás vždy představovala hrozbu, ale s tou ženou v čele už je to neúnosné! Už jednou jsem zažila válku, nic příjemného, ale tohle už není ani osobní, ani problém vesnice… všichni, co tu stojíme, jsme v nebezpečí a musíme udělat vše pro to, abychom naše domovi, naše blízké a milované chránili!! Nedovolme, aby se opakovalo to, co v Suně, aby zemřeli nevinní…“ na chvíli jsem se odmlčela, jen se dívala před sebe. „Je na čase se zlu postavit a zkrotit ho!“

Doskočil jsem na nohy.Tak pako?Usmál jsem se a odběhl trochu dál od budovy abych na ně viděl.No...mluvit umí.V duchu jsem se zasmál a sedl si na větev nejbližšího stromu...

Eistee

Byl jsem chvilku zamyšlený ale pak jsem udělal další svojí ptákovinu.Začal jsem tleskat a vykřikovat.Výborně sestřičko naše krev se nezapře!Byl jsem na ni hrdý.Strapňuju jí...zabije mě.Ale já nerozumím dívkám a už vůbec né sestrám.Honilo se mi v hlavě a dál sem tleskal.

Anbu 4
objavil som sa pri Mizukage pri čom som kľačal na jednej nohe a tvár som mal zloženú v úctibej poklone. Mizukage-sama, narušitelia ktorý boli v Kirigakure sú pod zámkom vo vezení v konohe.. Podla predbežných informácii patrili obaja pod Kirigakure ešte keď boli klasifikovaný ako shinobi, jeden patrí k Akatsuki a je vysoko nebezpečný.. ten druhý vyzerá skôr na nejakého genina.. Podal som správu a čakal som na jej reakciu.

,,Umm?" stočila jsem pozornost k Anbu. ,,Výborně...Co ve vesnici chtěli, jste zjistili?" podél kmenu jsem se postavila. Byla jsem už klidnější.

Anbu 4
Očividne išlo iba o infiltráciu a pokus o získanie nejakých informácii ..ale sú to len moje odhady Mizukage-sama.. odpovedal som jej pri čom som sa už postavil a vzpriamil, jeden z nich môže mať užitočné informácie o Akatsuki, ak mu prehľadáme hlavu tak by sa toho dalo dosť zistiť.. navrhoval by som na to niekoho z klanu Yamanaka tuto v konohe ale.. predsa len sú to Nunkenini z Kirigakure, Dopovedal som ešte.

Přikývla jsem. ,,Je to dobrý nápad, promluvím s Hokagem-dono, uvidíme, jaký bude mít názor i on." koutkem oka jsem se podívala na Danza. ,,Skvělá práce..Hlídky do Kiri vystřídám, brána je opět uzavřena..NIKOHO nesmíme vpustit dovnitř. Sice je vesnice zabezpečena, ale..Nikdo neví. Nesmíme dopustit, aby se stalo to, co v Suně!..Dnes můžete jít." pokynula jsem, že mohou odejít.

Anbu 4

Hai! povedal som rozhodne po čom som len spravil pečať a zmizol som v oblaku vodnej pary..

Postavil jsem se dopředu... a koukl na první divizi... pak jsem řekl: "Náš domov... Naše rodiny... Naše lásky... Vše na čem nám záleží... MUSÍME SE ZA TO POSTAVIT A PROTOŽE TO I OKOLNOSTI ŽÁDAJÍ TAK I ZA TO MUSÍME BOJOVAT ALE MY VYHRAJEME... Není to pravda?"
zakončil jsem to a ze zdola se ozval jednotný hlas " ANÓÓ..."
A já se už jen nadechl a řekl si: "Hmmm začíná se v nich vařit krev..."

Trocha zdevastovane som sa pozerala po okolí.. všimla som si aj.. brata.. milo som sa na neho usmiala no bol to skôr taký unavený úsmev.. bola som úplne zničená.. aj po svojom preslove nebolo možné že by celý oddiel nemal žiadne predsudky.. veď predsa len keď 15 ročné dievča velí celému klanu Aburame a Kamizuru tak si človek myslí čokoľvek.. rozhodla som sa však že sa o to pokúsim ako najlepšie viem.. predsa len nechcela som sklamať Himi..

Eistee

A teď tady budem stát nebo je pudem nakpat?Zaolám na celé okolí.Tady to máš ty Hokage já tě jednou vyprovokuju pořádně.Na mě Sharingan vytahovat nebudeš když mi mluvíš o cti.

"Hmm.." odkašlal jsem si.
"Tak, teď řeknu něco já...Podle mě, by se naše divize měli rozdělit, a měli bychom obklíčit obě vesnice Akatsuki. Kumogakure i Tsukigakure. Vtrhneme na jejich území a zbavíme svět Akatsuki. Já nevím, jak bych vás měl povzbudit. Celé věky naše vesnice mezi sebou více méně bojovaly. Ale teď jsme svědci, něčeho velkého.. Naše země se spojily a bojujeme jako jeden muž. Měli bychom odhodit veškeré své nesváry, soutěživost, nedorozumění, a vyhrát válku! Proč? Protože jsme Shinobi...Nejdůležitější pro ninju je týmová práce..Ten, kdo porušuje pravidla, je považován za odpad, ale ten, kdo opustí své přátele, je horší než to! Pamatujte, není špatné prohrát válku, ale je špatné opustit své přátele. Ať prohrajeme, ale prohrajeme společně a se ctí."

Eistee


Konečně z tebe vypadlo něco za co tě můžu uznat!Zavolal jsem na něj.

Pozorne som sa zapozerala na svojho brata a po tvári mi stiekla menšia anime kvapka.. síce som bola rada, že ma našiel.. po tých 14 rokoch.. ale tiež mi pripadal trocha zvláštny.. no takým tým dobrým a milým spôsobom.. musela som sa začať mierne uškŕňať keď som ho počula..

Probodla jsem pohledem Eistee, i když to asi nemohl vidět, jelikož stál zády. Během vteřiny mi naskočily žilky kolem očí a o nanosekundu později dostal juukenový dloubanec do žeber, který zabrněl v celém jeho hrudním koši.
"Baka! Jak se to chováš? Víš vůbec kdo to je? Co to tykání?" zavrčela jsem.

Eistee

Todle je hokage co předemnou včera machroval.A nebudu dál pokračovat proto že by to pro něj byla ostuda.Jinak mě teší a přístě si to odpust.Řekl jsem klidným ale děsivým hlasem.

Po jeho slovách som sa len prebleskla k Mikomi.. Gomeenasai.. prosím gomeen ono to je môj brat a ja ho..eh umlčím sľubujem len mu už nič nerob.. hovorila som jej mierne vystrašene a okolo brášku som vytvorila ultrazvukovú kvázi "barieŕu" p.. proste všetko čo hovoril sa len tak strácalo do vzduchu a nikto to okrem neho a mňa nepočul.

Dívala jsem se na něj, jako kdyby byl roztomilé kuřátko, které se naprosto zbláznilo. Ten tyká snad každému? Pásli jsme spolu husy?
"Hokage není typ co by musel machrovat. Ale tvoje sebevědomí je trochu přehnané. A nepokoušej se o ten děsivý hlas. Výsledek je vcelku komický." zasmála jsem se a víc ho nevnímala. Až pozná válku, hřebínek mu spadne. Poté jsem se otočila na Lizzy.
"Eh... v pořádku. To nic. Všichni jsme byli mladí, a nic mu dělat nehodlám. Jen to trochu zabrnělo, opravdu." rozpačitě jsem se usmála.
Když Hokage pro nás udělal tolik... nedokážu to jen tak přejít... musím si vzít prášek.

Eistee

Hodil sem na Mikomi výraz ala zabiju tě a pak se usmál na svou sestřičku.Sedl jsem si na zem a vytáhl si Kusarigamu.Začal jsem si jí prohlížet a kde byla sebemenší skvrnka tam jsem ji očistil když byla celá čistá tak jsem ji opět uklidil a sledoval oblohu.

"Teď tady stojíte, jako jeden muž. Do zítřejšího poledne, vyrazíte. V každé jednotce je jeden člověk, který bude posílat pomocí telepatie klanu Yamanaka zprávy na velitelství." ukončil jsem shromáždění a vydal se zpátky do kanceláře.

Arigato.. povedala som smerom k Mikomi po čom som sa shunshinom presunula k bratovi.. ešte som prehodila jednotke že vyrážame až zajtra a zatiaľ nech oddychujú.. chvíľu som sa na neho iba pozerala pri čom som sa tak pre seba usmievala.. Čupla som si k nemu pri čom som sa mu zapozerala do očí a proste som sa musela uchechtnúť.. v..vyzeráš úplne ako ja.. zasmiala som sa..

Eistee

Podíval jsem se jí na hrudník a pak sobě.Todle je důkaz že ne.Řekl jsem mile a dál to rači nekomentoval je to přeci jen moje sestra.

Zasmiala som sa po jeho slovách.. ako sa.. vlastne voláš? spýtala som sa ho pri čom som si jednu ruku položila na hrudník.. len tak pre istotu.. keby ma náhodou klamal.. celkom ma potešilo že som "tam" niečo mala.

Eistee

Jmenuji se Eistee.A ty se vlastně jmenuješ jak?Chytl jsem ji za ruku kterou měla volnou a stáhl ji k sobě na zem si sednout.Nesnášim když někdo stojí a já sedim.