Okolí před budovou

First topic message reminder :

Zde se nachází spousta stanů s vybavením, pro spojeneckou armádu.

Vzala to docela dobře.. Napadlo mě, oddychla jsem si. Buď smutná a naštvaná... to ti totiž pomůže a popožene tě to dál! Otočila jsem se a vyrazila k bráně.

Znovu jsem se pousmála a jeho polibek opětovala. Krátký, ale hluboký, plný lásky.
,,A my tebe..Moc!" znovu jsem ho políbila a pak už se od něj odtrhla. Podívala jsem se na toho, kdo mi klepal na záda. Byl to malý, černovlasý kluk. Podívala jsem se mu do smaragdových očí, které mi někoho strašně připomínaly. Koho, to už jsem si nevzpomněla.
,,Copak potřebuješ?" usmála jsem se mile.

Dobrý den omlouvám se že ruším,ale hledám Hokageho Assasina Senju posílá mě za ním tatínek a byl jsem před jeho kanceláří a nikdo tam není.Netušíte kde by mohl být lady Mizukage?

Vzdychl jsem, vzal si všechny zbraně a rozešel se pryč. Snad to všichni zvládneme... /Přesun/

Naklonila jsem hlavu na stranu. ,,Assasin? Nejspíš vyrazil do boje." pousmála jsem se. ,,Kdyžtak zaskoč za Hachidaime Hokagem, Danzou-sama." pocuchala jsem ho ve vlasech a rozeběhla se k bráně.

No děkuju to bylo divný jenže ten je kde?!Jsem tam kde jsem začal bože.

Nakonec jsem se postavila a vydala k bráně.
Vypadalo to, že naše divize buď vůbec neexistuje nebo ji ještě nikdo nesvolal.
Povzdechla jsem a vydala se k bráně.
Jen doufám, že jsem je nepropásla...

(Přesun)

Z dálky jsem viděl kouř a tak jsem tam šel.

Stáli jsme před budovou. Opatrně jsem koukala nahoru na Danzoua.

Vyskočil jsem na patro budovy, odkud bych si mohl myslet, že mě všichni uvidí a uslyší.
Ruku jsem již měl obvázanou a skrytou, ale byl jsem potřísněn krví a špínou.

Před budovou jsem seskočila z chakrového havrana.
V ruce jsem ještě držela kunai, který jsem si zrovna vytrhla ze zad.
Úplně jsem na něj zapomněla, protože díky Emerarudonaito jsem ránu téměř necítila.
Schovala jsem ho do tašky...
Hezké... Suvenýr!
...a zvedla oči k nebi.
Nemohu tomu uvěřit...

Stála jsem před budovou v davu lidí a čekala co se bude dít. Doufala jsem, že nám Hokage oznámí něco pozitivního. Po všech těch bojích bychom to potřebovali... Byli jsme dlouho pryč, nebyla jsem určitě jediná komu se po Konoze stýskalo. Přesto jsem měla obavu, že smrtí Reiny to všechno nekončí. Snad jsem jen paranoidní.

Zastal som pred budovou a čakal na Hokageho slová.
Dúfal som, že sa stretnem v boji s Raikage-donom, a že uvidím bojovať Danzoua.

Následovali jsme dav lidí. Před budovou jsem seskočila z Shi, která se vrátila do původní velikosti a ostatní šelmy se shlukly kolem nás.

pridem sem a zacnem sa obzerat okolo seba a na ludi ...

S Nibi jsem přišel k velitelství pořád jsem na ni seděl a pozoroval Danzoa.

Možná na to není vhodná doba...
Mírně jsem se pousmála.
Ale docela ráda bych věděla, kam s armádou...
Shinobi z Kumo se prozatím zastavili na volné prostranství a já si v hlavě uložila poznámku o tom, že se na to budu muset brzy někoho zeptat.

Všiml jsem si Assasina. Ach, on ovládl Nibi.. Sledoval jsem všechny a na Kage zamával, ať vyskočí sem.

Objevila jsem se před budovou a hledala někoho s kým bych mohla promluvit. Všimla jsem si Danza a tak jej následovala.

Objavil som sa vedľa Hokageho a súčasne nechápavo hľadel na Assasina.
Nový spôsob dopravy?

Při spatření Nanadaime Hokageho jsem dostala tik do oka.
Roztomilé... Ale Reinu si takhle s Nibi představit nedokážu.
Založila jsem ruce na prsou a čekala, co se bude dít.

"Rin, měla bys tam jít taky. Za Kumo." sykl jsem na ni.

Nejdříve mne to zarazilo, ale pak jsem přikývla a za chvíli už stála vedle Kage.
A cítila jsem se... Neuvěřitelně slabá.

Trošku jsem se porozhlédla, kolik lidí už tu je. Najednou jsem uviděla.. Ne to neni možný.. Barairo? Rozeběhla jsem se přímo k němu. Barairo!!
Doběhla jsem k němu a objala ho. Ty žiješ!! Zapískala jsem ho a pevně ho stiskla.

Ehm ehm. Odkašlal jsem si, abych sjednal klid.
"Shinobi! Tuto válku jsme vyhrály! Obránili jsme naše zájmy, náš svět Shinobi a naše naděje. Bojovali jsme statečně, mrtvý padli, jejich oběti nebyli marné..."