Okolí před budovou

First topic message reminder :

Zde se nachází spousta stanů s vybavením, pro spojeneckou armádu.

"Jistě, chápu vás..." kývla jsem na souhlas směrem k Narutovi. "Zatím nejsem ten správný člověk, který by vás měl informovat, přišla jsem teprve včera, byla jsem mimo svou vesnici a nevěděla o ničem..." pokrčila jsem rameny. "To je Yoko Ayme... má sestřenice a zástupce Kazekage, po dobu mé minulé nepřítomnosti. Jí vděčím za vše co se doposud stalo." postavila jsem se vedle blondýnky.

"Tak to ma tiež veľmi teší ehm Yoko .
Potom moje meno je Naruto ."
Predstavím sa aj ja a potom dodám.
"Tak je ale vidieť že sú tu samé schopné kunoichi ."

"Nějak jsem to za tebe zvládla. Ale do toho kanclu k těm papírům mě už nedostanou. Netušila jsem, že práce Kazekage a vlastně jakéhokoliv Kageho je tak náročná" Dodala jsem s úsměvem, ale pak se zarazila. Ten chladný odtažitý tón. Neznala jsem ho. Kde byl ten úsměv, který jsem si na ní vždy pamatovala? Byl.. Pryč. Zkoumala jsem výraz v jejím obličeji. Klidný, žádná radost.. Nic..
Pak jsem se nad tím pokrčila rameny. Ať už se změnila nebo ne, vždycky to bude ona. Pak jsem přetočila pohled na chlapce a znovu se pousmála.
"Těší mě.." Představování bylo zbytečné. Mé jméno už znal. Pak jsem si na něco vzpomněla.
"Oi, Pili. Amayo tu někde bude, je v pořádku.." Myslela jsem, že to bude chtít vědět.

Při zmínce o mé dceři jsem se musela kousnout do rtu, abych ji hned nezasypala otázkami. Ne.. musela jsem zůstat klidná a nad věcí! "Děkuji ti, za všechno, co jsi pro mě udělala. Amayo pak najdu. Je ještě něco, co bys mi měla říci o Suně?" zaměřila jsem se na ni pohledem.

"O Suně? Je zabezpečená. Vesnice je prázdná, ale zůstalo tam několik jednotek ANBU a loutkaři. Kugutsu butai jsem také přemístila jsem, aby byli v přední linii. Dále jsem pak před bránu přimíchala do pouště svůj písek se svou chakrou a také tam je stále ten tvůj blíže k bráně.
Dala jsem hlídce rozkaz zaútočit na všechny koho uvidí kromě tebe a v nejhorší situaci se mají stáhnout a jít sem. Nechci riskovat jejich životy.." Dokončila jsem svůj proslov a pak se zamyslela. Ne, na nic jsem nezapomněla.

"Ty ovládaš piesok ako Gaara ?"
Spýtal som sa smerom k Yoko.

"Děkuji.. v Suně se právě něco děje..." informovala jsem ji. "Ale to ty už určitě víš..." dodala jsem po chvíli mlčení.

"Ano, jen.. Nemůžu se s jednotkami spojit, zacítila jsem jen neznámou chakru, ale nic víc..." Zavrtěla jsem hlavou, pak jsem se překvapeně otočila na Naruta, při jméně Gaara.
"Hai, já jsem.. Ichibi no jinchuuriky. Gaara-sama.." Odmlčela jsem se.
"Vy.. Vy jste jej znal?" Zeptala jsem se překvapeně. Vzpomínala jsem na to, jak jsem v knihovně pročítala jeho svitky, abych poznala blíže Shukaka. Zvláštní..

"Hej poznal som ho veľmi dobre boli sme po vojne naozaj dobrý kamaráti .
No ale keď som ho poznal tak to bolo úplne inak"
Potom som si prezrel Yoko .
"Gaara bol naozaj niekto no ale jeho ako vidím neoživili ."
Pripomenulo mi to naozaj veľa vecí.
"No a čo Ichibi počúva?"

"Úplně jinak?" Zeptala jsem se a pousmála se.
"Hai, díky Hokagemu se mi podařilo ho zkrotit a dal mi pokoj. Umím už i plášť démona bez toho, aniž bych chtěla zabít své kolegy. Umím ho kontrolovat, naštěstí. Ale nebylo to zrovna lehké.." Odmlčela jsem se.
"Četla jsem si hodně svitků. Gaara-sama v nich psal, za jaké situace ho Ichibi ovládnul" Na chvilku jsem se zamyslela.
"Myslím, že v jednom svitku jsem dokonce viděla i vaše jméno." Zazubila jsem se. Pak jsem se zarazila, nějak mi to začalo docházet.
Oživili? Setkal se s Gaarou, že by..

"Tak ja som ho videl 2x keď ho ichibi dostal no raz ho prekonal ale keď sa uspal tak to aj Gababunta mal problémy no nakoniec sa dal do kopy .
A nakoniec sa ani nenazdal a stal sa skor Kazekagem než ja Hokagem . "
Usmial som sa čo najviac .
"Bijuuom sa dá odolať len z čistou mysľou ale aj ja viem že to nieje ľachké .
No ale vedel by som ešte o Gaarovi veľa povedať no boli aj časy kedy sa ho bál každý."

Co nejrychleji jsem proběhla kolem všech, stejně jak kolen známé skupinky. Ale, tak Naruto-sama už je na živu..
,,Ohayo minna..Gopmene, musím jít..." ppozdravila jsem je za běhu a mířila si to ke svému stanu, odkud jsem vyrabala dva svitky. Čas na trénování...
,,Daii, okamžitě se probuď!" zaječela jsem na něj.

Přikývla jsem a poslouchala. Kazekageho se bál každý?
"Hokage? Vy jste byl Hokage?"
Přemítala jsem jeho slova v mysli a snažila se si poskládat obrázek. O historii Listové jsem toho moc nevěděla. Vlastně jsem nevěděla skoro nic.
"Vy jste byl oživen?" Zeptala jsem se až poněkud moc zvědavě. Baka Yo.
Pak jsem si všimla Hitomi. Mávla jsem jí na pozdrav.

(Sakra vyrazíte už? Nesnáším čekání, za to zaplatíte xD)

Hitomi som stihol zahliadnuť až chrbát .
Kto to bol ?
Samá kunoichi to tu aj keď to nieje zlé ,
Pozrel som sa na Yoko .
"Práve včera som bol oživený , ešte stále som z toho vykoľajený no som ale popravde rád zasa na žive ."
Len keby nebolo vojny .
"Ja som bol 6 hokage , potom keď som zomieral som predal ten titul Assasinovi . "
Odpoviem zasa z žiarivým úsmevom .

"Ten pornočasopis je Daisukeho!!" vykřikl jsem a posadil se. Promnul jsem si oči. "Co se sakra zase děje? Jestli hoří, tak to uhaste a mě nechte spát!" zabrblal jsem a zády spadl znovu do postele. Tady člověk nemá ani minutu klidu! Pak jsem si ale zase sedl. "Himi, co zase je?" zabručel jsem ospale a začal šátrat ve svém oblečení ve snaze najít krabičku a dát si ranní cigaretu.

"Nechci vás rušit, ale mám už dost nabitý program a Yo něm hraje důležitou roli..." vzala jsem Yo za loket a odtáhla ji kousek dál. "Yo, jdeme na misi... musíme najít Sasoriho a přimět jej, aby se přidal na naši stranu. Půjdeš se mnou, protože jsi jeden z mála, komu důvěřuji a jsem si jista, že máš schopnosti na tuto cestu..." kývla jsem a jemně jí stiskla ruku, čímž jsem chtěla potvrdit pravdivost svých slov. Pak jsem ji pustila a otočila se. "Hitomi! Potřebuji s tebou nutně mluvit!" zavolala jsem na hnědovlásku.

,,Zaspal bys i apokalypsu...Nespi pořád, ztratíš půlku života. Počkat, jaký časopis" zamračila jsem se a otočila se na osobu, která zavolala mé jméno.
,,Dobře, tak musím zase jít. Něco se určitě děje, když se mnou chce mluvit." lípla jsem ho na rty. Svitky jsem si uklidila a zvedla se, abych vzápětí stála u černovlásky.
,,Co se děje?" naklonila jsem hlavu na stranu.

Procházela jsem se po okolí ve snaze najít Assasina. Potřebovala jsem ho informovat o tom, že v nemocnici je kriticky málo místa a že někde musíme rozložit stan pro případné raněné a složit tým mediků, prootže sama to moc nezvládám. Prohlížela jsem osobu za osobu bez valného úspěchu a pak si všimla blonďatých vlasů a typického úsměvu. To snad.. Oni oživili i..?
Můj nápad na nalezení Assasina jsem odsunula stranou.
"Zdravím, Naruto-kun.." Pousmála jsem se a mírně se poklonila. Pak jsem se narovnala a zamyšleně ho pozorovala.
Edo-Tensei, he? Stejně jako já.. Časy se mění..

"Potřebuji, aby jsi se mnou šla na tu misi, týkající se Sasoriho..." odvětila jsem stručně. "Stejně jako Yoko tu důvěřuji a znám tvé schopnosti... takže..?" zahleděla jsme se jí do očí. "Shizune-sama!" všimla jsem si černovlasé ženy. "Prosím vás, nutně bych vás po něco potřebovala požádat!" zavolala jsem na ni.

Otočil som sa na Shizune
"Shi ...Shizune-chan ?
Takže aj ty ?
Som rád že ťa vidím"
Povedal som nadšene .
"A čo tu inak robíš ?"

nechala jsem se odtáhnout o kus dál a přikývla jsem.
Sasori? Uvidíme, jestli na té misi budu nápomocná..
Pousmála jsem se a na nic se dál nevyptávala.

Na misi ohledně Sasoriho...Jo, to bude zajímavé, ušklíbla jsem se.
,,Jestli Danzou nemá nic proti, proč ne." pousmála jsem se. Zaťala jsem ruku v pěst. Ještě jednu misi zvládneme, ne, broučku?

"Danzou mi zadal misi a já si vybírám členy!" odvětila jsem chladně a obě si přeměřila pohledem. "Tak si vezměte věci, vyrazíme okamžitě! Shizune-sama?"

Otočila jsem se na černovlásku.
"Gomene, Naruto-kun. Musím jít, povinnosti zase volají..." Dodala jsem k blonďáčkovi a otočila se na PiliKKu.
"Ano, Kazekage-sama?" Optala jsem se jí s mírnou úklonou.