Budova Boha

First topic message reminder :

Vůdce amegakure nazývají vesničané Bohem.

Vyšel jsem schody a byl hned za ostatníma.Díval se co vlastně ten Kagami dělá a viděl že má sharingan a přišel za Reinou"Co to ku*va je?Kde nabral sharingan?"Ukázal jsem na Kagamiho.

"Je to Uchiha." řekla jsem nevzrušeně a dál studovala lejstra

Ani jsem se nehnul a jen jsem přes rameno špitl.
"To není tvůj problém a nemluv o mě, jako bych tady nebyl. Nebo tě to bude sakra mrzet!"
Chvíli jsem mlčel.
"Myslím, že ho mám..."

Takže 3 Uchiha jako já jo?"Řekl jsem nahlas ale více méně pro sebe"Zajímavé takže Itachi,Nawaki a Kagami."Jen jsem si lehce podrbal nos a pousmál se.

Přiskočil jsem z okna a rozhlédl se po nezvaných.
Složil jsem si ruce na hrudi a hlubokým hlasem promluvil.
"Co tady chcete?"

"A je blíže, než jsme si mysleli..."
Dořekl jsem spíše jen pro sebe.
"Ehm... Zdravím, podle chakry bych asi typoval, že vy budete Hanzou, že?
Tady Reina má s váma nějaké to dostaveníčko, nuže ji necháme promluvit.
Bylo by to od nás zdvořílé."
Otočil jsem se na Hanzoua a naznačil Hidanovi, aby šel blíže.

Jakmile se ten týpek objevil, Hidan se začal šíleně usmívat.
Pomalu přešel ke Kagamimu, vzal do ruky kosu a políbil svůj přívěsek.
"Tak přece jen to není zbytečná cesta."
Se šíleným pohledem se usmíval, spíše cenil zuba na Hanzoua.

(Odkdy dokážeš Sharinganem hledat chakru ? )
Když vyletěli a nechali mě dole byl jsem napřed naštvaný ale pak jsem si řekl že ty schody budou dobrý trénink.Vyběhl jsem až nahoru a udýchaný jsem koukal na Reinu."Tak co našli jste něco ? "

Ušklíbl jsem se při pohledu na toho šílence. Hidan...Nemýlím-li se. Pomalým pohybem jsem uchopil řetěz na své zbrani.

"Koukám, že už se znáte Hidane.
Nu, tak to asi budete mít na co vzpomínat..."
(Sharingan umožňuje vidět tok chakry na krátkou vzdálenost a jelikož byl Hanzou v budově, ne-li hned ve vedlejší místnosti, nevidím důvod, proč bych ho nemohl se Sharinganem vidět )

"Myslím že by jsme se měli všichni uklidnit co vy na to?"sjel jsem všechny přítomné pohledem.

"Myslím, že mladej má pravdu, koneckonců, jste všichni v mé vesnici, navíc mám jen jeden protijed," můj hlas zněl velice pobaveně.

Podíval jsme se na Reinu a vzpomněl jsem si na otázku kterou jsem jí chtěl položit."Jo Reino jak si se rozhodla s tím kamenem teda."

Kámen? O čem to ten kluk mluví? Snad..Snad nemyslí TY kameny?! S jejich mocí, bych mohl obnovit můj starý sen... nedal jsem na sobě znát jakýkoliv pocit, ale v hlavě mi všechno šrotovalo.

Kámen?Hm jo tamten"Pomyslel jsem si a podíval se na Kagamiho"Hej ty Kagami"

Pootočil jsem se na chlapce, který na mě zavolal.
V očích mi planuly ohně vzteku.
"Moje jméno je vyslovováno s respektem a úctou, kterou si zasloužím. Ještě jednou po mě takhle štěkneš, tak z tebe udělám prase! Což mi připomíná, že pečené sele je velmi chutné!"

Nezájem chcu s tebou bojovat Ka-ga-mi- kun!"Řekl jsem s úsměvem na rtech,ale nejspíš jsem to přehnal.

povytáhla jsem obočí nad situací a scenérii co se stala během několika minut.
"Díky Tatsuo vhodnější chvilku sis opravdu vybrat nemohl nedošlo ti že jsme v cizí vesnici a každá vesnice po kameni prahne že ne?" sladce jsem se pousmála a podívala se po všech přítomných
"Hanzou jak milé setkání." poznamenala jsem ironicky a vzpomněla si na poslední návštěvu a dodu k Rukimu, položím mu ruku na rameno a víc stisknu a syknu k němu tišeji
"Neprovokuj ho jinak budeš litovat, ani moje zastání pak nepomůže."

"Hups promin pořád jsem na to myslel a pak sem to zapomněl a teď jsem si na to vzpomněl."podíval jsem se na Reinu a nevině jsem se usmál."Taky jsem se podíval na Rukiho."Vím čeho tím chceš docílit ale tady to moc nepokoušej.Přátelská rada."

Nevěnoval jsem pozornost tomu malému spratkovi a zaujala mě řeč o kameni.
"Kámen? Jaký kámen? O čem to mluvíte? Musíte na mě brát ohledy, dloho jsem žil v izolaci..."

"Se vším respektem tohle není vaše starost."Řekl jsem směrem ke Kagamimu.

Už mi opravdu pili nervy, ač jsem člověk velmi trpělivý.
Chvíli jsem mlčel, poté jsem se otočil na Tatsua a jeho kamaráda.
"Ehm... Řeknu vám to zjednodušeně. Reina požádala, abych s ní zde zašel, kvůli věcem, které se týkají velení Otogakure. Proto jsem tady já, Hidan a Reina. Pokud mám k něčemu přispět, musím nejdříve zhodnotit, jestli mi to za to stojí. To znamená, že musím mít veškeré důležité informace. Proto se ptám, co jsou zač.
Nehledě na to, že vy tady vůbec nemáte co dělat a můžete tady lehko přijít k úrazu. A je mi jedno, že je z vás někdo Uchiha nebo ne. Jste jen ubohé malé loutky, které neumí nic! Zhola nic! Ještě jednou mi budete klást odpor, oslovíte mě tak, jak to nesnáším či se budete plést do věcí mezi mnou, Hanzouem a Reinu a já vám GARANTUJU, že tahle vesnice se stane vašim hrobem!!!"

Otočil jsem se a jenom jsem se potichu zasmál.Takže loutky to se ještě uvidí machýrku, radši nás nepodcenuj nebo příjdeš k úrazu.Pomyslel jsem si.

Někdo tu ráno snědl vtipnou kaši"Usmál jsem se a podíval na Tatsua.

Pohled jsem Rukimu vrátil a bylo na mě poznat že tak tak zadržuji smích.