Ulice Kumo

Hai, přikývla jsem a pomalu jsem vyrazila k bráně.
(přesun)

presun.

Vrátil som sa spať do Kumo podstate išiel som sem aby som sa pozrel ako sa tu daré z stavbou sice som nebol Kage ani nič ale zaujmalo ma to v tom som zbadal ako niekdo pilno pracuje.
Zdvihol som pohladom a pozeral som sa na Raikageho a trochu ale velmi torchu som sa usmial.
"Za jeden den sa nedíá všetko stihnuť a aj vy ste len človek myslím že by ste si mal dať pauzu"
Zvrtol som pohlad preč.

Hřebíkem jsem upevnil poslední laťku na střeše a seskočil dolů.
"Člověk? Já a člověk?" zasmál jsem se.
"Tak jak to šlo?

Pozeral som sa na neho a počuval ho.
"Ano každý sme človek tu" a jemne som sa dotkol jeho srdca,dal som ruku preč.
"Zo začiatku to nešlo nejak lahko ale potom pochopil o čo ide a povedal že zajtra aj zo všetkými stavbármi su tu okolo 10:00 hodiny"

Letmo jsem se pousmál.
"To je dobrá práce, výborně. Ber to jako misi C. S takovým tempem to půjde rychle."

"Rozumiem" kývol som na neho hlavou"ale pre mna to už skončilo misie tými tréning a všetko okolo toho aké su vaše dalšie rozkazy Raikage".

"Skončilo!? Z vesnice nikdy nebyl ani jeden člen Akatsuki a neustále prosperovala. " zvýšil jsem hlas.
"Právě všechno začíná. Nová éra." zvedl jsem ze země kámen a rozdrtil ho na prášek. Takhle skončíš, Reino.

"Ano pre man era začala pri Rin sama a aj tak pri nej ostane nedokázal som ju zachrániť ani ochrániť Kumo takýto shinobi čo nezvládne ani jedno by v tejto zemi nemal byť"pozeral som sa aku rozdrtil kamen"vidím že vaša sila je obdivuhodná ale ani vy nejste odlišný od predostatných a na dalšich stratách sa nechcme podujať myslim že nikdo"

"Nevyčítej si to, co se stalo." řekl jsem tiše.
"Ve světě Shinobi je neodpustitelné takovéto chování. To, co se stalo, se stalo. To už nikdo nezmění, ale můžeme změnit to, co se stane. Pokud chceš, aby měla Sedmá Raikage klid, tak ji musíš pomstít. Reina dopadne tak, jako tenhle kámen." prach jsem vysypal na zem.

Ked spomenul Raikage byvalu vo men sa prebudil hnev nezniesol som ked niekdo ini o nej hovoril no chvilu som mlčal a ukludnoval sa.
"Raikage pomsty som sa držal 12 rokov chcel som ničiť konečne som zistil kdo je a čo je zač konečne sa cítim ako vták vypusteny s klietky a pomsta pre man nemá zmysle ale len záhubu"pozrel som sa na neho ako prach z kamena zortrusil"A aj tak tu osobu ktoru sme stetli je silna velmi silná a maá za sebou silnych shinobi no vime že keby sa jej psotavili ludia dokázali by ju poraziť".

"To byla dobrá volba. Ale teď, po ní opět půjde celý svět. Zatracený Everest, měl jsem ho zabít, když byl ještě děcko. My ji porazíme, bez pochyb." postavil jsem se vzpřímeně a okolo mé hlavy zajiskřilo.

Naprosto souhlasím. Tygřice k nim kráčela, opatrně kladla nohy před sebe a proplétala se mezi dřevěnými trámy. Zastavila se před nimi a lehce se poklonila.

Koukal jsem na tygra jako péro z gauče.
"Kdo to řekl?"

"Vaša sila je neuveritelná a bude sa určite hodiť ale chce to aj chladnu a bistru hlavu"
Pozrel som sa na tigra kedže som ho uť vela krat videl vedel som komu patri pristupil som k nemu a pohladil ho bolo to potom celkom aj prijemne.

Musím vás opravit. Já zásadně nemluvím. Vypouštět své myšlenky ven ústy je příliš nekultivované. Pozorovala ho jiskřivýma modrýma očima.

"Tak tohle jsem viděl jenom u Yamanaků v Konoze." Klekl jsem si zvědavě před tygřici a snažil se ji pohladit.

Shi prudce zvedla hlavu, odfrkla si a temně zavrčela. Měřila si ho pohledem, jakoby zvažovala, jestli mu dovolí dotknout se.
Stála nehnutě jako socha a čekala, co udělá.

"Zvu tě na steak. Nebo radši rybičku?" zvedl jsem se a sledoval přerostlou kočku.
"Ale ne dnes."

Pozrel som sa na tu zver kedže som videl že si všíma Raikage a on ju tak som len prehvoril.
"Tak Raikage už je dosť hodím a myslim že teraz už by nebolo dobre nič plánovať takže ked dovolite rád by som sa presunul niekam preč"
Vlastne bez nejakej odpovede som sa zobral a odišiel preč.
(presun)

Naklonila hlavu. Byla trochu překvapená, ale hned se vzpamatovala.
Mám radši maso, které se používá k přípravě rámenu. A nebo čerstvě ulovenou kořist.
Olízla se.

"Dobře, budu si to pamatovat. Já teď půjdu do své nové kanceláře. Tak, zatím." zamával jsem tygrovi a utíkal pryč.

Nespokojeně zavrčela. To bylo dnes už podruhé, co ji někdo ,opustil'. To je pro ni neslýchaná věc.
Hbitě se rozeběhla za ním.

Šli jsme po ulici. Měla jsem divný pocit. Opravdu divný pocit. Zastavila jsem se uprostřed kroku a zůstala stát.

Šel jsem si spokojeně ulicí a zastavil se vedle Ayame.
"Zdravím."