Kancelář Tsukikage

Prišla mi správa holubom že ako genín by som sa mal staviť za Tsukikage tak som aj tak spravil a pospevujuc hore som kráčal po schodoch zaklopal som na jej dvere zívol som si celkom až mi so čí stekali slzy ked som po chvíli zbadal že nikdo neotvára sadol som is pred dvere oprel si hlavu o stenu a len tak si odfukolval a pospevoval.

Jeden z leopardů se vydal nahoru po schodech ke kanceláři Kage a všiml si kluka, který stál naproti dveřím.
Tsukikage-hime tady není. Šla do Konohy.
Posadil se naproti němu.

Dlhšiu dobu som sedel na zemi hral som sa s prstami zýval obzrel sa po okolí a tak ked zrazu išiel okolo leporad.
Nevedel som ako mam reagovať či sa mám báť alebo čo no ked na mna prehovoril bolo to ešte divnejšie leopard ktroý hovorí?
Fuf pokýval som hlavou nad tým"no nič tak dakujem za informáciu"no to bolo všetko čo som povedal a zahladel som sa do jeho kukadiel.

Asi byste se tam měl vydat. Jen tak se hned nevrátí, je tam spousta práce. Zašvihal ocasem a dál si ho prohlížel.

Pozeral som dalej na leoparda nemohol som veriť no zároven sa mi lubil.
"Ahá tak do konohy heh dohvie čo by na to povedala že?"zasmial som sa" a ty nemohol by si ma tam odniesť?"Pozeral som sa na neho a usmieval.

Leopard uraženě nakrčil čumák. Můžu vás doprovodit, ale na hřbetě zásadně nikoho nevozím. Aby dodal svým slovům váku, hluboce zavrčel.

Trochu som sa ho zlakol ked prehovoril a hlavne poslednu vetu celkom ma to vystrašilo no zasmial som sa.
Sice by osm sa rád povozil ale nevadí možno inokedy"tak super budem rád diki"postavil som sa a bol som pripravený vyraziť.

Leopard se jenom otočil a vyrazil pryč. (Přesun Konoha)

(neviem či už som to mal pripomenuť pred pol hodinou ale presun)

Doletěli jsme před budovu a sesedli jsme. Došli jsme do kaneláře. Do tašky jsem naházela několik věcí, ujistila Shi, že její gauč se mi tam opravdu nevejde, na dveře jsem nalepila cedulku s tím, že se kancelář stěhuje ( https://nsgoon.forumczech.com/t1484-alianni-velitelstvi ), venku jsem svolala všechny, které jsem potřebovala, nasedli jsme na draka venku a letěli jsme pryč. (přesun)

Došla jsem do své staré kanceláře a snažila se to tu dát nějak do kupy.
Nebyla jsem tu dlouho a zdálo se, že tu řádil nějaký šotek, protože se všechno zdálo nějaké zpřeházené a neuspořádané.
Povzdechla jsem si a začala uklízet, dokud mě uprostřed pohybu nezastavil neodbytný pocit, že se něco stalo.
Stáhla jsem ruku a přitiskla si jí na břicho. Pocit jako by mě celý prostoupil a já se nemohla pohnout.
To ne... Byly jsme od sebe sice celkem velkou vzdálenost, ale já přesto věděla, že to není dobré.
Ani na okamžik jsem nezaváhala a vrhla se ke dveřím vedoucím z místnosti. (přesun)

Do kanceláře přiletěl holub který měl na sobě zprávu.

Spoiler:

Přistála jsem pře budovou Tsukikage, "uklidila" svojí dračí čakru zpátky do těla a vydala se ke kanceláři, kde jsem zaklepala na dveře.
Snad aspoň tenhle Kage bude v kanceláři.

K dívce se přihnali hned dva leopardi, každý z jedné strany chodby. Měřili si jí pohledy.
Potom jeden postoupil vpřed s hrdě zvednutou hlavou.
Smím vědět důvod vaší návštěvy, slečno? Nějak jste při svém letu zepomněla navštívit bránu.

Usmála jsem se na leopardy a rozpačitě se podrbala na hlavě.
Ach jaj, mám občas tendence zapomínat na tyhle lidské věcičky............ mám misi informovat všechny vesnice o Kemono no sato, proto jsem zde, pokrčila jsem rameny.
Nevíte, kde je Tsukikage?

,,Přímo tady.''
Už jsem stála v chodbě. Drak mě vysadil na střeše budovy, takže jsem se snadno dostala dovnitř.
,,Pojďte prosím dovnitř.''
Došla jsem k nim, odemkla dveře a otevřela jí je.
,,Dobrá práce. Jděte na stanoviště.'' Kývla jsem na leopardy a ti se rozešli.

Ach, dobrý den, prohlédla jsem si příchozí osobu.
Vešla jsem za ní dovnitř a postavila se za stůl.
Omlouvám se, že jsem zapoměla projít bránou, ale dlouho jsem nebyla mezi lidmi a občas mi ještě něco vypadne, usmála jsem se na ní a čekala, co se bude dít.

,,V pořádku. Jen bych vás ráda požádala, abyste si přístě při návštěvě Tsuki vzpomněla. Kdyby neměli nařízeno chovat se slušně, byli by úplně jiní.''
Došla jsem k oknu a převzala vzkaz. Rychle jsem ho přečetla a schovala i s mapkou.
,,Takže...jak vám mohu pomoci?''

Usmála jsem se na ní.
Mám za úkol vás informovat o tom, že je Kemono no sato v provozu. V případě, že by někdo z vašich lidí chtěl podepsat Kuchyiose smlouvu, může jít do naší vesnice, kde jsme mu to schopni zprostředkovat. Naše vesnice je naprosto neutrální, takže se nemusíte bát, že by se vašim lidem něco stalo. Mám tu pro vás i mapu, šáhla jsem do tlumoku, který mi vysel u boku a podala jí papír s mapu.
Takže budete vědět, jak se k nám dostat.

,,Jistě, dekuji.'' Takže proto to bylo napsáno v tom dopise...No, alespoň těch map budu mít víc, kdybych nějakou ztratila.
Pak jsem si vzpomněla na slova Kōsetsu a usmála jsem se.
,,Myslím, že vaši vesnici v dohledné době navštívím. Potřebuju si o něčem promluvit s jejím vůdcem.''

Přikývla jsem.
Myslím, že si můžu dovolit tvrdit, že vás Yatsuho rád uvidí. Je to milí člověk. A te´d mě prosím omluvte, zvbývá ještě spoustu Kage, které jsem neinformovala.
Usmála jsem se na ní.

,,Jistě. Děkuji, že jste přišla.'' Usmála jsem se na ní a vstala jsem.

Usmála jsem se na ní.
Za málo............ tak tedy, brzy na viděnou, kývla jsem hlavou a odešla jsem z kanceláře. Už už jsem začala uvolňovat čakru, když mi došlo, že bych měla jít přes bránu i teď. S povzdechem jsem uzemnila pár pramínků, které ze mě začali unikat a vydala se k bráně.
(přesun)

Vstala jsem. Ačkoliv už u mě byl Tenshi a Kinjiki, bez Shi to tu bylo podivně prázdné...Ne, že bych to přiznala nahlas.
Zavřela jsem oči, nadechla se a oblékla si pkášť. Potom jsem vyšla ven, písknutím svolala ,smečku', vytvořila draka a vydala se na cestu. (přesun)

Shirayuki-hime

Došla jsem s Nefrit do kanceláře.
Nevím, jak dlouho bude ještě pryč. Prozatím, k mé nelibosti, vykonávám funkci jakési zástupkyně.
Skočila jsem na gauč, kde jsem se stočila do klubíčka.
Posaďte se. Jestli se brzy neobjeví, přidělím vám nějaký byt na ubytovně...pokud budete ochotná tu dobu strávit ve vesnici.
Mluvila jsem zdvořile, ale v duchu jsem to nesnášela. Nechápu, jak to může Ayame snést 24/7.