Kancelář Tsukikage

Zobral som všetky kopy papierov ktoré boli na stole hodil som ich do krbu a vyfrkol z úst malý Katon ktorým som ich spálil.
"Tak hotovo.."
USmial som sa.
"Môžem ešte nejako pomôcť ?"

,,Proboha.'' Z těžka jsem dosedla na židly a složila hlavu do dlaní, zatím co Shi se mohla potrhat smíchy. ,,To byla ironie. Právě si spálil docela...docela hodně...důležité dokumenty.'' Podívala jsem se na něj přes prsty. Kotky úst mi začaly cukat. ,,No, tak prostě toho starého, nevrlého feudálního pána poprosím, ať mi ty svoje stížnosti napíše ještě jednou. A že jich bylo.'' Zakřenila jsem se.

Vzdychol som si.
"ZAjtra to všetko vybaví dnes sa mi nechce"

Usmála jsem se a opřela jsem se o opěradlo křesla. Z poza Shi se vyškrabala malá kočka, doběhla ke mě a vyskočila mi na klín. ,,Ahoj Kinjiki.'' Začala jsem hladit vrnící klubko.

"Vidím že máš nový prírastok"
USmial som sa a sledoval melé mačiatko

,,Není nová.'' Usmála jsem se, když kočka na Nawakiho vztekle zaprskala. ,,Byla chvilku u Raikage. Že?'' Kinjiki začala znovu spokojeně vrnět.

Vzdychol som si.
"Vidím že už ani mačky ma nemajú radi v KOnohe ma odsudzujú stále niektorý"
Hyuugovci namyslený

Zamračila jsem se. ,,Co se stalo?''

"Ale nič stále mi vičítajú že som Nukenin"
ZAsmial som sa

,,Už dávno nejsi.'' Přívětivě jsem se usmála.

"Ja viem ale to vysvetli Hyuugovcom"

,,Nedělej si s tím starosti. Hyuuga je Hyuuga. To nezměníš.'' Usmála jsem se a pak se podívala z okna. Začínalo se stmívat.

"Mam neskutočnú chuť ich vyzabíať"
MAl som v očiach Mangekyou Sharingan.

Zavřela jsem oči a dlouze vydechla. ,,Ne, to ne.'' Mluvila jsem s ním jako s dítětem. ,,Nikdo se zabíjet nebude. A schovej ten sharingan.''

Deaktivoval som ho.
"Mám strašnú zlosť"
Pestou som sa oprel o stôl.
"Chcem zabiť ale nemôžem"

,,Ano, to opravdu nemůžeš.'' Postavila jsem se. ,,Ale jestli se chceš odreagovat, můžu ti dát misi.'' Vytáhla jsem ze stolu složku s informacemi.

"Dobre"
Čakal som aku misiu mi zadá .

Zakřenila jsem se. ,,Byla tady taková milá paní. Říkala, že se jí něco rozbilo v domě, jestli bych tam někoho neposlala. A protože nemám žádného vhodného...nikoho jiného...a ty jseš tady...'' Podívala jsem se na něj. ,,Příjmáš? Alespoň se uklidníš.''

"brý ráno Tsukikage-chááán" klečel jsem v otevřeném okně "heee...to tu je ten nafoukanec z uchiha klanu ?....tak nějak jsem doufal že umřel" zapřemýšlel jsem se

Zaskřípala jsem zuby. ,,Ahoj Zuko, Co ty tady.'' Procedila jsem a přinutila se k úsměvu.

"prišel jsem navštívit svojí...ehm....nástupkyni ?..asi" znova jsem se zapřemýšlel

Pokud ses ty někdy mohl považovat za Tsukikageho. Ušklíbla jsem se. ,,Ještě něco?''

skoro jsem si do toho okna lehnul "netuším"

,,Fajn.'' Otočila jsem se zpět k Nawakimu a dál si Zuka nevšímala.

takže už je to přez dva roky jo ? ptal jsem se sám sebe a myslel na Rin jak se jí asi daří