Písečná nemocnice

Zavrtěla jsem se a když jsem podvědomě zaslechls své jméno škubla jsem sebou. Pootevřela jsem oči a když jsem ve dveřích naproti sobě uviděla šklebící se černovlásku pousmála jsem se a nějak se vymotala z teplé přikrývky.
"Ahoj Pili-chii. To už je ráno?" Zeptala jsem se, zívla jsem a protáhla jsem si ztuhlé svaly.

"Dobře, děkuji." Zamával jsem na PiliKKu a šel směrem tam.
Vkročil jsem do skladu a rozhlídnul se kolem a přišel jsem k jednomu dělníkovi.
"Poslala mě sem kazekage-sama, jak mám pomoci? "
Dělník: "Nazdar,dones mi ty trámy."
"Dobře." Začal jsem pomáhat se stavením.

Yoko Ayme napsal:Zavrtěla jsem se a když jsem podvědomě zaslechls své jméno škubla jsem sebou. Pootevřela jsem oči a když jsem ve dveřích naproti sobě uviděla šklebící se černovlásku pousmála jsem se a nějak se vymotala z teplé přikrývky.
"Ahoj Pili-chii. To už je ráno?" Zeptala jsem se, zívla jsem a protáhla jsem si ztuhlé svaly.

"Už je poledne!" ušklíbla jsem se. "Něco ti nesu.. z vlastního skleníku!" usmála jsem se a podala jí košíček červených jahod a sedla si k ní na postel.

"Po-Poledne?!" Zeptala jsem se překvapeně. To jsem spala tak dlouho?
Pak jsem se trošku posunula, abych Pilice uvolnila místo a zaměřila se na košíček s jahodami.
"Arigato a jak víš, že je mám nejraději?" Ušklíbla jsem se a chvatně si jednu jahodu z košíčku vzala.

Yoko Ayme napsal:"Po-Poledne?!" Zeptala jsem se překvapeně. To jsem spala tak dlouho?
Pak jsem se trošku posunula, abych Pilice uvolnila místo a zaměřila se na košíček s jahodami.
"Arigato a jak víš, že je mám nejraději?" Ušklíbla jsem se a chvatně si jednu jahodu z košíčku vzala.

"Jsi totiž z naší rodiny!" usmáal jsme se. "U nás je milovali a milují všichni!" opřela jsme se o rám postele. "No... jak se nám má pacientka? Nezlobí tě tu nikdo?"

Usmála jsem se. A potom odpověděla. "Nikdo. Všichni mají svých starostí dost. A jak se mám? Mám se skvěle. Ale nevidím svou budoucnost nijak lákavě, protože jí strávím seděním a zíráním na bílé stěny, ale mohla by být zajímavější, kdybysi mě nechala pomoct s opravami vesnice!" Zaprosila jsem.
"A co ty? Nehrne se na vás moc povinností Kazekage-sama?" Znovu jsem se pousmála.

Yoko Ayme napsal:Usmála jsem se. A potom odpověděla. "Nikdo. Všichni mají svých starostí dost. A jak se mám? Mám se skvěle. Ale nevidím svou budoucnost nijak lákavě, protože jí strávím seděním a zíráním na bílé stěny, ale mohla by být zajímavější, kdybysi mě nechala pomoct s opravami vesnice!" Zaprosila jsem.
"A co ty? Nehrne se na vás moc povinností Kazekage-sama?" Znovu jsem se pousmála.

"Přinesla jsem si Módní Kunoichi /xDD/!" podala jsme jí časopis. "Snad tě to alespoň na chvíli zabaví! A jinak... opravy jdou dobře, poslali nám dokonce posilu z Konohy... spíš mám jiný problém,.. přijde mi, že mě někdo sleduje.." svěřila jsme se šeptem.

Vzala jsem časopis a položila ho na stolek vedle postele.
"To je dobře. Suna se za chvilku dá zase do pořádku a.." Zasekla jsem se, když jsem si uvědomila význam poslední věty.
"Sleduje? A máš aspoň představu o tom, kdo by tě chtěl sledovat, nebo aspoň proč tě chtěl sledovat?" Zeptala jsem se jí také šeptem.

Vešel jsem do pokoje a uviděl tetu na posteli a rozběhl se za ní.
Teto cos zas dělala seš nešikovná až to bolí!

Usmála jsem se a otočila jsem se na Rukiho.
"Já? Jenom bojovala proti Shukaku. Nic mi sice není, ale tvá tvrdohlavá maminka mě tady i přesto nutí zůstat.." Zašklebila jsem se na PiliKKu.

"A nejsi moc malej na to, aby ses v ženách vyznal?" Zeptala jsem se překvapeně, a potom dodala.
"No.. Já ho neporazila, to spíš PiliKka. Zapečetila ho do mě." Pousmála jsem se. "A navíc co ty tady děláš?" Zeptala jsem se ho.

Nevím nudím se Shukaku zničil část školy/školky a tka se opravuje to znamená že máme samo studiium a já se nudil.Vyznat se v ženách?TO nedokáže ani odborník přez všechno.
Mile jsem se usmál a snažil se sednout si na postel,ale nešlo to protože byla moc velká....

Usmála jsem se. "A jak se má Amayo?"

"To tvrdíš ty.. Jí se to třeba líbí.." Znovu jsem se pousmála.

"Ták, to by stačilo."
Šel jsem k kazekage a zamával jsem jim a odešel do konohy.(PŘESUN)

Beztak si tam čte jen romány.V knihách je jen něco napsanýho.Reálný život je něco jinýho ty knihy nás pletou.
Podivil jsem se.
Sakra co jsem to právě řekl?

Vešla jsem do místnosti. "Promińte, nějaké nejasnosti s jedy!" usmála jsem se a vysadila Rukiho na postel, pak jsem si sedla vedle. "Tak jsem právě dostala hlášení, že byl zasažen skleník, ale téměř veškerá vegetace byla zachránená!" usmála jsme se nadšeně. "Sklad u nemocnice už je taky skoro hotový, takže to postupuje rychleji, než jsme čekala... mám spíš strach, jak to bude pokračovat!" vzdychla jsem.

"Skleník? Je dobře, že ty rostlinky přežili neměla bych potom jak vytvářet jed..." Ušklíbla jsem se a potom jsem dodala "Vesnice se už brzo vrátí do pořádku"

Yoko Ayme napsal:"Skleník? Je dobře, že ty rostlinky přežili neměla bych potom jak vytvářet jed..." Ušklíbla jsem se a potom jsem dodala "Vesnice se už brzo vrátí do pořádku"

"Doufám v to!" usmála jsem se. "Všichni se tak snaží... je hezké vidět svou vesnici tak to!" přikývla jsem. "Doufám, že do sjezdu pěti kage budeš v pořádku?!"

"Já? Určitě budu v pořádku. Proč se ptáš?" Usmála jsem se a zvědavě na ni pohlédla.

Yoko Ayme napsal:"Já? Určitě budu v pořádku. Proč se ptáš?" Usmála jsem se a zvědavě na ni pohlédla.

"Půjdeš se mnou! Abych pravdu řekla, oficiálně proto, že ještě nejsi zvyklá na svou sílu a mohlo by se něco stát, ale po pravdě... chci abys šla se mnou... mám v tebe největší důvěru!" přívětivě jsem se uculila.

A já půjdu taky!
Přihlásil jsem se.

"Páni doprovodit tě na sraz Kage.. To by bylo skvělé.. Tedy chtěla jsem říct bude mi ctí Kazekage-sama.." Znovu jsem se usmála.