Ulice Sunagakure

vylezl jsem na bar a po čtyřech si dolezl až pro láhev "pche..na mě seš krátká....a ani tvý robotický ruce ti nepomůžou" vyplázl jsem jazyk a kašlal na skleničku..pil jsem z láhve

Zbystřila jsem pozornost. "Zasypané?"
Konečně můžu být k něčemu platná.
"Jestli vám nejde o opravu podzemí, ale o svitky, dokážu vytahat, nebo minimálně lokalizovat ty, co zůstali celé, aniž byste museli něco odhazovat," usmála jsem se na ní.

"Vážně?!" podívala jsem se na dívku. "Ehmmm jsem Pilikka, těší mě!" usmála jsem se na ní. Pak jsme se plácla do čela. "Já toho blon´dáka zabiju!!" napojila jsem na něj chakrová vlákna a dovedla ho zpátky. "Sedni a zůstaň!!!" zavrčela jsem.

sotva jsem dopil saké usnul jsem

"Vážně," přikývla jsem. " Já jsem Roka Hoozuki, těší mě, že vás poznávám."
Šáhla jsem po poslední sklenici, která ležela na stole. Tentokrát jsem jí vypila o něco pomaleji.

Ja som sa len teraz prizeral a sem tam som sa zasmial no nič som nepovedal .
Až doteraz .
"No takže zajtra sa do tej knihovny ?
Či sa nájde pred tým niečo iné ?"
Pohľadom som si prezeral naozaj všetkých čo tu boli .
Vedel som že Roka chan je veľmi dobrá kvôli jej technikám ale hlavne jej charakteru k tomu ešte je nápomocná aj tu ...
Vie prekvapiť ....

"Zatím... zatím asi nic. Vždyť jste právě přišli, tak si aspoň odpočiňte, knihovna v Suně je obrovská, zvláště ty sklepní prostory, bude to asi namáhavé..." vzdychle jsem. "Yo s vámi zítra půjde a ukáže vám to, omlouvám se, ale já mám práci, snad vám to nebude moc vadit!" pousmála jsem se.

Přikývla jsem a pousmála se. "Jasně, ukážu vám to. Asi bych se měla také představit, Yoko Ayme.." Pousmála jsem se a pak se zarazila. "Umm, Pili? Co ta kancelář? Na tu se vrhneme kdy?" Zeptala jsem se jí a pak se trochu naklonila dozadu, až jsem si všimla spícího Kisukeho.
Ten se nikdy nezmění. A odnášet ho domů budeme zase my, co? Kisuke, Kisuke..

"Nie to je v poriadku ... nejako to už určite zvládneme Kazekage sama "
Poviem zo žiarivým úsmevom .
Jeden som venoval aj Yoko no nič som nepovedal lebo som ju už vlastne poznal .

"Jsem moc ráda, že nám pomůžete..." usmála jsem se. "Proč jste se vlastně rozhodl navštívit Sunu?!" naklonila jsme zvědavě hlavu na stranu.

"Jěště jednou mě těší," usmála jsem se na Yoko. Na poznámku Kazekage o tom, jestli nám nebude vadit, když nepůjde s námi jsem ani neodpovídala. Přišlo mi směšné, že by jsme si zrovna my měli nárokovat čas někoho, koho potřebuje celá vesnice.

"Jste stejný, jakého jsem si vás představovala!" usmála jsem se upřímě. "Děkuji vám, za celou vesnici! Teď po válce bychom si měli pomáhat všichni.. pokud vím i Konoha byla napadena, ale slyšela jsme, že se nic velkého nedělo..." zamyšleně jsme se napila.

Jen aby tu Naruto zůstal dost dlouho. mírně jsem si pro sebe povzdechla, ta nejistota byla vážně unavující. Pak jsem se podívala na ty dva.
To bude asi ještě na dlouho. Objednala jsem si ještě další dvě sklenice vody.

Poslouchala jsem je a v duchu přemýšlela nad různými věcmi. Napila jsem se ze sklenky vody a veškerá energie mě opustila, začínala jsem být unavená, což jsem nechtěla dopustit, tak jsem se pousmála. Podívala se na milého dědulu stojícího za pultem a objednala si další extra porci ramenu.
Jakmile mi miska přistála před nosem, poděkovala jsem a s dalším úsměvem se pustila do jídla.

"Máte pravdu... dost nukeninů pořád žije, i když je Reina mrtvá..." zamumlala jsem a podívala se na Yoko. "Teda.. v životě jsme tě neviděla toho tolik sníst!" zasmála jsem se vesele.

Ja som pozrel smerom k Roke .
"Niesi náhodou ospalá ?
Už je neskoro a neviem či by nebolo lepšie keby si šla spať ."
Poviem a otočím sa zasa k nim .
"Tak je dobré že má chuť do jedla , to ešte nikomu neublížilo keď nepreháňa ."
Zasmial som sa .
A pozrel som zasa smerom k Roke .
"Alebo keď by si chcela niečo teraz tak stačí povedať hej ?"
Usmial som sa na ňu .
Potom som sa zamyslel .
"No tak ma napadá neviete ako je na tom Kumogakure ?
Mal v pláne zájsť aj tam ."

Otočila jsem se za hlasem PiliKky a akorát odstrčila prázdnou misku stranou. "A to už mě znáš sakra dlouho, co?" Pousmála jsem se. "Potřebuji po včerejšku doplnit chakru víš! Někdy zdravá chuť k jídlu neuškodí.." Pousmála jsem se, ale cítila jsem se celkem plná. I když ještě jednu misku bych zvládla, ne pak se nezvednu!
Dohadovala jsem se sama se sebou v duchu, no nakonec jsem obě dvě myšlenky hodila za hlavu. Pak mě něco napadlo.
"Máte vůbec, kde dnes přespat? Pro případ je tu obytná část Suny, kde můžete noc přečkat. Sice se to nezdá, ale noci v Suně jsou chladné. Ráno vás dovedu ke knihovně a můžeme začít. Jak říkala Pili, podzemí je rozlehlé a svitků je tam hromada, bude to práce minimálně až do odpoledne"

"No to by bol dobrý nápad ...
Lebo je pravda že asi nie ... nemáme .
A bolo by lepšie keby sa Roka chan vyspí v posteli .
Keď takto cestujem ja som si už aj zvykol spať niekde inde než dnu ."
No to už možno aj Roka ...
V duchu som sa usmial .
"No a chcel som sa ešte opýtať ...
Ako presne si zvládla tú techniku ?"

"Já, no, možná zachvíli půjdu spát," přikývla jsem. Když mi přinesli vodu tak jsem ze svého kelímku vytáhla brčko, strčila jsem ho do skleničky a začala jsem pomalu upíjet.

"Můžete spát u nás jestli chcete. Dcera už bude spát a přítel... Yo nevíš kde je Aki?" napadlo mě v tu chvíli. "Mno ale zkrátka, dům je veliký určitě si budete moct lehnout. Když pomáháte vesnici, přece vás nenechám spát na ubytovně!" pousmála jsem se. "Jen mi Yo bude muset pomoct povléknout!"

Pomalu jsem je přestávala vnímat. Klesla mi hlava a s ní i ruka s brčkem a skleničkou. Usnula jsem na stole a ani jsem nevěděla jak. Byla jsem dost unavená z cesty a taky z předchozích tréninků s Narutem.

Iba som sa kvôli tomu čo povedala na konci musel zasmiať .
"Umm tak dobre ... ale aj tak ďakujem ."
Pozrel som smerom k Roke a potom som sa usmial .
"No ak by to nevadilo ju by som už radšej presunul niekam do postele "

Teď jsem byla trochu zmatená, nevěděla jsem, jestli se ptá na Rasen Shuriken, no nakonec jsem to riskla.
"Vlastně, po válce jsem jí ještě nezkoušela. Jediné, co vím je, jak ji provést a správně hodit. Musím to ještě s klony dopilovat a také zrychlit" Při zmíňce o rychlosti jsem si vzpomněla na včerejší trénink s PiliKKou. Zrychlit i v tréninku s pískem. Tu myšlenku jsem dala stranou.
"Jasně, místa je tam dost." Pak jsem se zamyslela. "Aki? Naposledy jsem ho viděla včera, ale pak jsem omdlela, nepamatuji si ani cestu domů!" Pronesla jsem. "Takže netuším kam šel, nevrátil se zpátky do Konohy?" Napadlo mě, ale pak jsem si všimla spící Roky.
"Umm, myslím, že asi půjdeme všichni. Já do sebe další Rámen nenacpu a vy už asi nic jíst taky nebudete, co?" Zazubila jsem se.