Nemocnice v Bleskové

First topic message reminder :

Hospital...

Dorazili sme do nemocncie a opatrne som reinu položil na posteľ.
Kým prišli lekári celý čas som Reinu držal za ruku.

lékaři mě začali ošetřovat různými technikami jen jsem zadržovala bolestné výkřiky za zuby, nejhorší na tom byli ruce, ale i ty mě pak hravě vyléčili a sbavili popálenin a taky svůj podíl na tom měla Nibi a její regenerace. Posadila jsem se když doktoři odešli
"štěstí že si tam byl." podívvala jsem se na leopardy u postele držc Neura.
"Kessho goakkuro." spojím ruce do pečetě a celé jeho tělo zkrystalizovalo pak jsem jen luskla a krystal i sním se rozpadl na prach.

Nemala si s Neurom bojovať sama povedal som urazene.

"Byl na mém seznamu." řeknu a postavím se
"Kde je ta zrádkyně? Chci jí vidět." promnu si zápěstí

"To v každém případě." pokynula jsem leopardům aby šli za mnou
"Zavedeš mě tam?" zaculím se jako andílek

Ano zavediem odpovedal som a vydal sa smerom ku sídlu pod za mnou.

Fuj. Iseul vyplázla jazyk a začala na zem prskat Neurovo krev. Už nikdy. Máme hlídat kanc a ne tahat mrtvoly. Uraženě se posadila k oknu a dívala se z něho na vesnici. Kota přišel k Reině a stál vedle ní. Náhodou to ušlo. Prohlásil jakoby nic k Reinině boji a šel ke dveřím.

prohrábnu si vlasy a jdu aktivně za ním v očích mi jiskří zlo. "žádný flákání teď se trošku pobavíme" usměju se(přesun)

(presun)

(presun)

Leopardi vyběhli ze dveří a následovali je. (přesun)

Objevila jsem se v nemocnici.
"Tak jdeme na to." zavrněla jsem spíš pro sebe než pro lékaře a sestřičky okolo mne.
Tiše a polopaticky jsem začala vysvětlovat, co potřebujeme.
A teď už jen začít...

Natáhla jsem si lékařské rukavice, bílý plášť a zamířila do laboratoře.
Dnešek bude dlouhý...
Připravila jsem si několik lahviček pro začátek.
Odzátkovala jsem první z nich a místností se pomalu začala šířit vůně dezinfekce a bylinek.

Plášť mi sklouzl z ramen.
Měla jsem trochu zarudlé oči kvůli probdělé noci a výparům z jedovatých látek, ale měla jsem to. Měla jsem něco, na co jen tak nenaleznou protijed.
Průsvitná, trochu nafialovělá, látka a několika lahvičkách ještě bublala, ale až přestane bude hotovo.

Srolovala jsem svitky, které jsem k výrobě potřebovala.
O účincích jedů. Tenhle bude obzvláště dobrý...
Sundala jsem si rukavice a pro jistotu ještě umyla ruce.
Pak jsem se posadila a začala jsem zapisovat informace o jedu na prázdný papír.
Svitek pak vzala a i s jednou lahvičkou zmizela.
Zanechala jsem za sebou místnost plnou mediků, kteří vyráběly další.
Bude ho dost pro celou Iwu. A možná ještě více. Rozhodně se ale bude hodit.
Zamířila jsem pryč.

(Přesun)

Prišiel som na recepciu a predstavil sa. Sestrička mi dala kľúč od mojej izby a ukázala chodbu, ktorou sa tam dostanem. Na recepciu práve vstúpil Shitaku a tiahol môjho klona za ucho.
Zasmial som sa.

"Grr" pustil som klona a prišiel k Riichimu "Ty si zo mňa robíš srandu? Hmm??" a vrazil som mu jednu do líca ale chytil som ho aby nespadol

Klon zmizol, keď ho Shitaku pustil. Zacítil som bolesť v uchu a musel som sa nakloniť. Jeho úder ma tak tesne minul.
"Auu! Zbláznil si sa!?"

"No poď na izbu" a ťahal som ho za ucho

"Dosť! Ja viem chodiť aj sám!"
Uskočil som. Teraz ma bolelo aj druhé ucho. Prešiel som vedľa Shitakuho na svoju izbu.

Musím ísť za Raikage-sama niečo vybaviť povedal pre seba
(presun)

Vošeil do vnutra do nemocnie s nou v rukach v tom ku mne hned pristupila sestra

"Co sa jej stalo ako jej je je to vážne?Prineste ložka"

Ani som sa nestihol vyjadriť a už ju brali tak som si sadol do čakárne a čakal a čakal až po nejakej chvíli vyhela sestra


"Jej stav je stabilizovaný nebolo to nič vážne omdlela len od unavi ste rodinný pribuzný ak ano možete ju isť pozreť aj ked je v spanku."


Nevedel som ako zareagovať"Ano som".Postavil som sa a pomali kráčal k jej izbe išiel som potichu aby som ju nezobudil ked som videl ako spí zobral som si stoličku a sadol si oproti nej a pozeral sa na nu.

Nejprve jsem jen pohnula prstem. Potom jsem prudce otevřela oči a sedla si. Podívala jsem se vedle sebe a tam seděl na stoličce úplně cizí kluk. Vykřikla jsem a vyskočila z postele. Kdo jste?! Přišel jste mě snad zabít?! Křičela jsem na něj. Potom jsem si uvědomila, kolik je asi hodin. Rychle jsem ze sebe sundala nemocniční oděv a oblékla se do svého. Připnula jsem si opasek, zavázala si čelenku, zapnula jouninskou vestu a už se připravovala k odchodu.

Ako osm videl jak leži na tej posteli bralo aj mna spanie pomali som zatváral oči až som zaspal.V tom som sa prebudil na krik a na stoličke ktore jsom sedel som sa prevrátil do zadu."Au ksoia čo je pozrel som sa na dané dievča."Ja som shinobi z kumokagure".Ešte chvílu som si škrabal hlavu od toho ako ma zabolela ked som vidle ako je na odchode postavil som sa a chytil ju jemne za ruku kedže som nemal ešte dosť sily a nechcel som prudko."Počkaj a ty si kdo?"

Vzala jsem kliku dveří, když mě chytl za ruku. Naštvaně jsem se na něj otočila a dala mu facku. Co si to dovoluješ ty dítě?! Takhle mě děsit! Jsem Jounin z Kumogakure, Aisha. Díky, že si mě sem odnesl, ale teď už musím jít. Řekla jsem a otevřela dveře. Ještě jsem na něj mávla a udělala první krok.

Kedže všetky zranenia neboli zahojené tak je jfacka mi pripadala ako keby do mna hodili kamen."Hm tak to sa chovať k shinobi čo ta zachránili nemyslím že sa patrí prečo si tam omdlela?Zaumalo ma to no nevedel som čo čakať podla jej reakcie bola dosť vybušná pousmial som sa takže jounin hm zaujmavé.Snou sa ešte určite stretnem medzi tým som si držal líco od bolesti."No ako mysliš jounin džana".V tom som dal ruky do znamenia a zmizol preč.Kde som došiel kusok od nemocniec a zaspal od unavy a vyčerpania.