Kancelář Kazekage

First topic message reminder :

Kancelář:
Pokud je kancelář prázdná, respektive pokud je Kazekage mimo ni, je tato místnost přísně střežena a zabezpečena. Bez doprovodu Kazekage je zakázáno vstupovat do kanceláře!!
Vstup na vlastní nebezpečí!!
Zbraně:
-Chakrová vlákna natažena přes místnost (Včetně oken, dveří a stolu s dokumenty) – slouží ke spuštění skrytých zbraní, ale také k informování Kazekage o přítomnosti nezvaného hosta.
-Schované zbraně
1. U okna a dveří plynové trubice s jedovatou substancí
2. Ve všech rozích místnosti jedovaté jehlice (25 ks v každém rohu, pouští
se všechny čtyři najednou)
3. Výbušné bomby ve stole – nemají nijak velký rozsah, slouží jen
k drobnému poranění nepřítele, ale především ke zničení dokumentů
uložených ve stole. K jejich aktivaci dojde při násilném vstupu do
šuplíku, který je jinak na klíč.

''chtělo by to nějakou holku, která je kolem plnoletostního věku, tyhle věkové kategorie mají většinou nejsladší krev'' olízl jsem si opět rty

"Opovaž se!" ukázala jsem na něj prstem. "Tohle lidi děsí víš?!" vzdychla jsem si a pohodila vlasy.

sledoval jsem prst a jakmile s ním na mě ukázala byl tak blízko že jsem začal kvůli němu šilhat ''jste na mě ošklivá, kazekage-sama''

"Ne, to ty jsi nenormální!" usmála jsem se mile. "Jak se ti doma líbí?!"

''zatím jsem tam spal pouze jeden den a viděl jsem pouze obývák, ale ten vypadal úžasně'' odvětil jsem ''dnes jsem spal v ... jedné místnosti zde v budově''

Pozvedla jsem obočí. "Spal jsi v kumbále? Proč?" nechápala jsem.

''osobní záležitosti'' pověděl jsem trochu nejistým hlasem a prohlížel jsem si jí

"Ummmm aha..." kývla jsem a dál se nevyptávala. "Tak pro příště je ve druhém patře zasedačka... líp se tam spí!" pousmála jsem se a hodila na něj náhradní klíče. "Pro příště!" pousmála jsem se.

přikývl jsem a podíval jsem se ven z okna kde již byla tma, zamrazilo mě na zádech a trochu jsem se oklepal, přišel jsem k oknu a zatáhl jsem jej záclony a po té jsem se vrátil zpět na stůl takhle je to lepší

"No... čas jít domů!" pousmála jsem se a vstala od stolu. "Dneska to byl namáhavý den!" povzdechla jsem si a zasmála se. "Půjdeš taky, máme to při cestě?" obrtila jsem se na něj a čekala, co na mou otázku odpoví.

''no a ... půjd-půjdete až ke mně domů ?'' dvakrát jsem sladce zamrkal

"Ne, proč bych měla?! Doma mě čeká přítel a popravdě řečeno... docela se na něj po dnešku těším!" ušklíbla jsem se a prsty se dotkla své kůže. "Takže, .. jdeme?"

hlasitě jsem polkl nějak to zvládnu ... zvládnu to vstal jsem a pomalým a nejistým krokem jsem přišel až k ní

"Jsi v pořádku, jsi nějaký bledý?!" podívala jsem se na jeho tvář a přiložila ruku na jeho čelo. "Horečku ale nemáš!"

opět jsem nahlas polkl a po té jsem přikývl ''j-jsem'' i když to na první pohled byla lež

Naklonila jsem hlavu na stranu. "To-chan co se děje?!"

Několikrát jsem nevinně zamrkal ''n-nic'' podíval jsem se na ní
kdybych jí to řekl, řekla by to všem

Hluboce jsem si vzdychla. "Určitě...?" podívala jsem se na něj. "Ale jak chceš... klidně tu můžeš zůstat, mě to nevadí..." pousmála jsem se mile.

''p-p'' zavřel jsem oči a zatl jsem pěstě ''PŮJDU !'' vykřikl jsem

Maličko jsem se naklonila dozadu. "Dobře, dobře nemusíš tak křičet!" zazubila jsem se. "Tak honem!" jemně jsme ho vystrčila z místnosti, zablokovala a zamkla a rozešla se dolů.

chvíli jsem tam stál ale po té jsem se rozeběhl k ní a trochu jsem se k ní a držel jsem se poblíž ní tak že se naše těla částečně dotýkala

Trochu mě to vyvedlo z míry, ale tak... u něj mě to ani nepřekvapovalo. Otevřela jsem vchodové dveře a vyšla na ulici.

(Jediné co se bude dotýkat bude má noha v tvém krku)

(To bych měl říkat já tobě ne ? xD)

(né neměl jsi už mrtvý!A já to píšu jakoby za akiho nechce se mi přepínat účty a nespamuj tu jako já ano?! xD)