First topic message reminder :

podíval jsem se na ní a usmál se "nic si z toho nedělej Himi-chan ... tvůj život je to hlavní o co tu jde, naše životu jsou tu od toho aby ten tvůj byl v pořádku"

Dostal jsem se k jezeru a všiml si tam Mizukage a Teruyiho. Takže je v pohodě...aspoň, že tak...ale...ale co tu sakra dělá... Byl jsem schovaný docela daleko za jedním stromem a v utajení a schovávání jsem byl mistr a tak nemohli mít ani páru, že tam jsem. Přece se mi něco z minula ještě hodí... Svou čakrou jsem úplně zamaskoval a tím byla moje přítomnost úplně smazána. Snad bdue všechno v pohodě... Původně jsem chtěl najít Roko, abych byl teď s ní. Ale toto mě zaujalo a dost.

"Svitek se ke mě dostal i se všemi meči. Ale ještě jsem neviděla Akihira."
Ruku jsem si dala před pusu a zívla jsem.
Ta zatracená mlha! Už by mohla přestat účinkovat. Jsem schopná tu i usnout! Pro příště ji budu muset říct, aby tam té mlhy nebylo tolik.
Natáhla jsem ruku k němu a čekala jsem jestli mi pomůže vstát.

Nukenin

Překvapeně jsem zamrkal.
Akihiro, Akihiro..... tak takhle si teď Liška říká?
Automaticky jsem k ní natáhl ruku, aby se o ní mohla opřít.
Hmm, ten kluk? Zmizel, asi šel někam pohřbít tu svojí Lizzy, ušklíbl jsem se a snažil se, aby to znělo chladně, ale v jednu chvíli mi hlas přece jenom trošku zakolísal.

Sakra...řekla mé jméno...věřím Teruyimu, ale...všechno je čím dál tím horší... I když byl daleko, bylo by to jako by byl přímo u nich. To bylo jeho výhoda jako špeha. Dokázal lidi sledovat i bez toho, aby tam byl. Mohl být i hodně daleko. Oiokiho učení...

Vzala jsem ho za ruku a zapřela jsem se o ni. Stoupla jsem si. Ta únava trošku přešla, ale přesto se mi chtělo spát.
"Ano ten kluk. Až uvidím, že je v pořádku, tak potom dostaneš tu svou odměnu."

Nukenin

Jakmile vstala, dal jsem ruku zase dolů. Pak jsem uslyšel co řekla.Podíval jsem se na ní a zamračil se.
O něj bych se být vámi nebál. Ten se ve světě rozhodně neztratí. Kromě toho, myslím, že naše dohoda zněla jasně, nenapadnu ho, když on nenapadne mě a věřte, že tam tendence byli. Měla by jste být ráda, že jsem mu nic neudělal.
Oh bože, jak já nemám rád tohle to hraní na drsňáka, jenže kdo to nedělá, toho za rohem někdo jinej ze zadu oddělá.

"Naše dohoda byla, že se mu nic nestane. Jak já můžu vědět, že jsi mu nic nestalo? Až ho uvidím, tak potom ráda doržím to, co jsem slíbila!"
Řekla jsem naštvaně.
Nejraději bych se ho zbavila a dál se s ním nepárala!

Nukenin

Začínal jsem z toho mít čím dál horší pocit. Po pravdě se mi na Lišku moc čekat nechtělo. Za prvé jsem si živě dokázal představit, jakou bude mít asi náladu, ale hlavně pro něj nebylo zrovna dvakrát bezpečné pobývat v mé blízkosti. A přece jenom, záchrana života se nesplácí neustálím ohrožováním života zachránce.
Přivřel jsem oči.
Když už se bavíme o dohodách, tvrdila jste mi, že ta holka má Kibi! A já přitom v její ruce viděl nejméně tři legendární meče, to vám připadá v pořádku?

Tss... Najednou jsem se objevil vedle Teruyiho. Na tváři jsem měl takový neutrální výraz jakoby se nic nestalo."Chtěla jste mě vidět?" Tak, aby to Mizukage neviděla jsem se na Teruyiho trochu pousmál a pak už vnímal jen ji.

"Já ti neřekla, že ten svitek obsahuje meče klanu Hoozuki?"
Zeptala jsem se překvapeně. Na tváři se mi objevil úšklebek.
"To už je jedno. S tím si měl počítat, že ti neřeknu všechno, když si to bral."
Zamračeně jsem se na něj dívala.
"A nevím na co si stěžuješ. Jsi naživu? Jsi! Tak tu přestaň kňourak jako malé dítě!"
Všimla jsem si Akihira.
"Takže jsi v pořádku."
Řekla jsem si spíše pro sebe.

Nukenin

Přivřel jsem oči a mírně se ušklíbl.
Fajn, už jste spokojená? Měl jsem pěkně nepříjemný tón hlasu.
Byl jsem na ní dost naštvaný. Byl jsem zvyklí na to, že jsem neměl některé informace, ale aby někdo "zapoměl" na to říct mi o dalších šesti legendárních mečích, nebo kolik jich v tom svitku bylo, to bylo trošku moc. Přece jenom, většinou ty lidé chtěli, aby jsem z toho vyšel živí já, ne můj soupeř a nebo aby jsme se samozřejmě ideálně pozabíjeli navzájem.
Zatraceně, co si ta ženská myslí? Kdyby se mě ta holka rozhodla praštit tou ostrou stranou, tak jsem na dvě půlky!

Jen jsem tam tak stál a nedával na sobě nic znát. Bylo to sice těžké, ale toto bylo to první, co jsem se musel naučit. Jen jsem oba proletěl očima."Měla by jste mu dát teď tu odměnu...byl docela užitečný a měl na tom větší zásluhu, než já." Řekl jsem docela chladně, i když jsem to myslel vážně.

"Ne, ještě ne. Budu až ty budeš pryč."
Řekla jsem kysele.
A někdy ho potkám, tak ho zabiju!
Otočila jsem se na podpatku a pomalu jsem kráčela pryč.
"Měl by jsi jít za mnou nebo nic nedostaneš!"
-přesun-

Nukenin

Dejte mi peníze a já ochotně vypadnu, spíš jsem to zavrčel, než řekl. Měl jsem toho po včerejšku opravdu dost a to, že tady se mnou ještě nějaká ženská zametala se mi opravdu nelíbilo.
Když jsem uslyšel, její výzvu, vydal jsem se obezřetně za ní .
(přesun)

Jen jak odešli jsem vysílený spadl na zem. Posadil jsem se a vydýchával. Všechny ty pocity zadržovat a ještě ta únava. Od včera jsem ještě nespal. Sakra...proč zrovna nám...proč... Jen jsem se snažil uklidnit a postavit se, ale zrovna nejlíp to nešlo, proto jsem raději zůstal sedět.

Nemohl jsem tam tak sedět. Musel jsem jít za těma dvouma, jestli se náhodou něco neděje. Bylo to jak pro mou bezpečnost, tak i pro bezpečnost Teruyiho nebo Mizukage. Těžce jsem se zvedl a zamířil si to zpátky do vesnice.

Přisvištěla jsem přimo ke břehu jezera a čekala tu na Taschera.

Najednou jsem se objevil přímo před ní a usmál se mile na ní... Takže umíš chodit po vodě a po pevných objektech za pomocí chakry??? Zvídavě jsem na ni pohlédl...
(znovu opakuji otázku, jak si může narvat 40ti centimetrovou flétnu do výstřihu??? By musela mít neuvěřitelnej dekolt )

(Ona má tu flétnu procpanou celým tričkem Tak víš co? změním to Ta flétna se rozplyne v rubínové chakře )

Nejdřív jsem se lekla, když se objevil přede mnou, ale usmála jsem se. Jo.
Řekla jsem potichu a vyplázla jazyk. Potom jsem od něj odskočila a v ruce se mi zformovala flétna. Kuchiyose: Rubii no Ningyo!!! Zakřičela jsem a stpustila vysoký tón. Přímo za Tascherem se objevila Ningyo a začala mu pištět nejvyšším tónem do ucha.

Chytil jsem se za ucho a probleskl Sayuri přímo za záda... Obejmul ji jednou rukou přes hrudník a chytil ji za druhé rameno... Druhou rukou jsem jí jemně odtáhl flétnu od úst... Naklonil jsem se tak, že jsem měl ústa přímo vedle jejího ucha a zašeptal medovým hlasem... To od tebe vůbec nebylo hezké zlatíčko. Myslel jsem, že chceš trénovat taijutsu a ne mě připravit o sluch...

Myslela jsem, že z té slepice dostanu infarkt. Okamžitě jsem jí odvolala, ale v tom už jsem byla ve spárech Taschera. Promiň, ještě pořád jí nezvládám. Chceš teď teda vidět co umím? Řekla jsem. Trochu jsem se bála. Připomínalo mi to souboj naší osady proti nukeninům... Tam všichni zemřeli...

No tak dobře, ukaž co umíš a užívej pouze taijutsu, nic jiného... Pustil jsem ji a sladce na ni mrkl, potom jsem probleskl na střed jezera, kde jsem na ni čekal...

Když jsem ho uviděla, jak se prořítil neskutečnou rychlostí až k jezeru, byla jsem docela vykulená. Páni, tohle tak umět... Pomyslela jsem si a zahrála ostrý, hluboký tón na flétnu. Dlaně mi najednou obklopila rubínová chakra. Flétna se rozplynula v jahodovém dýmu a já se protáhla. Rubínová chakra obklopila i má chodidla. Naklonila jsem se a vystartovala. Běžela jsem přímo proti němu. Ruce jsem měla podél těla a na jedné jsem ukázala znak. (z palce a ukazováčku je kruh) Asi vteřinu potom, co jsem to ukázala jsem se "rozčvachtla" v rubínové chakře. Ve skutečnosti jsem ale nabrala obrovskou rychlost a byly vidět jen pramínky chakry, co za mnou létaly. Vyskočila jsem do vzduchu, kde jsem byla vidět a skočila na hladinu vody. Tam jsem chvíli stála a pak se zase "rozčvachtla". pramínky chakry se přiřítily k němu a v tu chvíli jsem stála vedle něj s pěstí 5 cm od jeho obličeje.

Zaklonil jsem se bleskurychle a rukama se zapřel o hladinu, nohy jsem prostrčil mezi její a ohnul je tak, že vypadaly jako oboustranný rybářský háček... Škubl jsem sebou prutdce a jí to otočilo ve vzduchu... Nepokračoval jsem v kombu dál, protože jsem ji nechtěl vážně zranit... Probleskl jsem asi o 10m dál, což vypadalo jako bych zmizel a najednou se objevil... To nevypadá na pohyby začátečníka... mile jsem se usmál... Musíš mít už nějaké zkušenosti z reálného boje a ta technika vypadala opravdu silně. Přesto nechci takové krásce ublížit a půjdu na to zlehka... Sladce jsem na ni mrkl a nenápadně čekal na jaký koly náznak agrese...

Ocitla jsem se ve vzduchu a hned na to pod vodou. Nevyplavávala jsem, spíš jsem plavala k místu, kde stál. Byla jsem docela hluboko a plavala jsem rychle díky chakře.
Odstřelovala mě dál a dál, až jsem byla přímo pod ním. Chytla jsem ho rukou za nohu a stáhla ho pod hladinu. Sama jsem vyskočila na povrch a zhluboka dýchala. Fuj, tohle bylo náročný.. Zbývá mi už jen poslední věc, co umím.. Byla jsem ve střehu a rozhlížela se kolem sebe do vody.