Pevnost feudálního pána

,,Dělej si s ním co chceš, ale nezapomeň jak má skončit." Pošeptal jsem Naomi, vyšel ven na chodbu a zavřel dveře. Otočil jsem se na Mikomi a Shijin. ,,Tak teď jen počkáme."

"nee.. Můžu. dohrát se svou kočkou Shogi! Pořád mě poráží." byl jsem totálně spocený a díval na tu opelichanou stvůru.

Smrtelně jsem zbledla.
"Hokage!" vykřikla jsem a trhla s sebou, když vrána, která před chvílí dosedla na moje rameno něco zakrákorala.

"Někdo napadnul ostrahu v nemocnici!" Nečekala jsem na ostatní.
"Vyřiďte to, ale já se vracím do Konohy."
S tím jsem vyrazila pryč a bylo mi celkem jedno jestli mě Danzou až se tam vrátím za tohle porušení rozkazu uškrtí nebo ne. Po cestě byly mé vrány, které jsem využila k Shunshin. Mohla jsem tam být za deset minut. Ale bude to stačit...

lokla jsem si saké "čauky" hodila jsem mu kunai do klouboučku který jsem mu tím přišpendlila ke zdi

Hodila jsem soucitným pohledem na feudálního pána, protože takový osud bych nepřála nikomu a odešla pryč.
"Nesnáším pohled na násilí..." konstatovala jsem a zmizela z dohledu.

Kočka Líza
Packou jsem shodila všechny figurky ze stolu a líně se protáhla. Pak jsem zbystřila nové lidi a seskočila z připravené židličky.
"No to je dost, že jdete.." Odrkla jsem si a upřela na ně kočičí oči. Poté jsem si dřepla na zem a začala si lízat packy.
"No, na co koukáte??! Neviděli jste nikdy mluvící kočku?! Vezměte toho páprdu, nebaví mě věčně vyhrávat a poslouchat jeho nikdy nekončící hovory s matkou o nejnovějším laku na nehty.." Dodala jsem a podrbala se za uchem.
"A šup, šup! Je schopný proti vám poštvat i verandu, což je horší než ohnivá armáda" Zamulala jsem.

"Co? Zbláznila ses?!" chytl jsem se za vlasy.
"Hlavně, mi nechte moje papuče! Ani nevíte kolik stály. Já..." propadl jsem v hlasitý pláč.
"Nééé.."

Hokage cože? Měl bych se taky vrátit, ale musím tu ještě zůstat. Vložíme to do rukou Shijin. ,,Dobrá Mikomi." Řekl jsem a otevřel dveře, kde byla Naomi a feudální pán. ,,Jak dlouho to tu plánuješ?"

chitila jsem kočku za srst a dala si ji do batohu "tebe si vezmu" batoh jsem pečlivě zavřela aby neutekla "Tak a teď" přišla jsem k němu "Ty jsi chtěl zničit listovou " vzala jsem ho za vlasy a hodila s ním o zeď "První chyba !" přišla jsem k němu "Ty si nás chtěl zabít ?" chitila jsme ho a znova ho hodila o zeď na druhé straně "Druhá chyba !"

"Uhm... Naomi-sensei, to snad není třeba... Navíc mám pocit, že co chvíli dorazí posily..." zamumlala jsem. Ohnivou armádu bych po tom všem potkala nerada. A... nejsem člověk, který by se vyžíval v mučení obyčejného člověka. Proč to nemůže rychle ukončit?

"Uuuu.." stále jsem hlasitě brečel. Moje krásné vlasy, moje křehké tělo, moje bohatství.
"To všechno Zhao, on mě přinutil! Zmanipuloval! Ale... Moje kočka mě nemá ráda, zab mě!"

Kočka Líza
"Hele, je tady tma, malej prostor a smrdí to tu Sakém! Vyndej mě! Okamžitě! Víš kdo já jsem?! Jsem kočka toho starýho páprdy, takže pěkně drahá! Pusť mě, nebo svůj batoh nepoznáš!"
A nemyslela jsem to jen proto, že akutně potřebuju na "píseček".
Prskala jsem a škrábala drápky o batoh!

,,Vidíš sám si o to říká, tak to udělej." Hodil jsem na ní pohled a pak se podíval na feudálního pána. Začalo se mi tvořit v ruce Chidori, kdyby se to začalo nějak moct táhnout.

"Na to ti neskočím" chitila jsem ho a v té ruce ve které jsem ho držela se oběvil oheň tím ohněm jsem ho podpálila a pak ho hodila na zem "Mě se nevyplatí nas*at"

,,Dobré, tak teď je jasný mizíme. Ber, ale jeho tělo." Podíval jsem se na Naomi a vyběhl jsem z kanceláře až na venek. Přiběhl jsem k Tobirovi, který tam ležel v bezvědomí. ,,Ty jdeš se mnou." Hodil jsem ho na záda a čekal na zybtek až doběhnou.

"Hlavně to moc neprotahuj. To není dobré." zakroutil jsem hlavou.
"KDyž to neuděláš ty, tak to udělám já!" vzal jsem si stříbrnou vidličku a pomodlil se.
"Zbohem krutý světe." napřáhl jsem ruce a ...

uhasila jsem jeho tělo a vzala ho na ramena "Tak čičí..jsi připravená na nového pána ?" prohlásila jsem "teda jestli nechceš skončit jako on" zasmála jsem se a vyšla ven

Pokračovala jsem v cestě po Seitově boku. Zdá se, že to zvládnem... Kdyby něco, přivolala bych orla, ale tolik nás v bezvědomí a neschopných pohybu zase není. Pousmála jsem se.

přesun.

,,Dobrá, tak tedy můžem vyrazit." Vyběhl jsem směr Konoha.(přesun)

běžela jsme hned za nima