Kancelář Raikageho

First topic message reminder :

Název mluví za vše...

"Já bych od vás potřebovala laskavost, dostali jsete pozvání od Danzoua?" zeptám se ale spíš Rin ale v tu chvíli tam přiletí na okno malý drak
"Co se tam děje?"
Přísahá ti smrt a pomstu
"To není nic nového." usměju se "Díky. Rin, já se musím na něco podívat, ale až přijdu dám si tu smetanu." usměju se a odejdu k drakovi před budovou /přesun)

"Hai a potvrdili účast." pousmála jsem se.
Smetanu?
Jen jsem kývla a povzdechla.
Upřímně doufám, že se vrátí až ráno. Kde mám ani ne dvě hodiny před půlnocí shánět smetanu?
Pak jsem se posadila do jednoho z volných křesel a po chvíli se mi začaly zavírat oči.
Hmm... Vypadá to, že se zase vyspím tady.
Schoulila jsem se, katana i s pouzdrem sklouzla na zem vedle křesla a já jsem usnula.

dorazila jsem s drakem zase zpět, vešla jsem do kanceláře
kupodivu tam všichni spaly. Nevadí sedla jsem si na stůl kde byl i Everest a holt čekala až se probudí

Ja som sa vzbudil a uvidel som Reinu další sen usmial som sa.

letmo jsem se otočil, protože jsem ucítila pohyb za sebou
"áá tak už jsi vzhůru to je dost." utrousím chladně

Zvíla jsem, zamrkala...
A kruci...
"Chmm... Já dojdu pro tu smetanu..." zavrněla jsem a líně se protáhla.
Mezitím jsem sebrala ze země svou katanu.
To se mi zase něco povedlo...

Takže si práva poviem chladne a sadnem si pohodlnejšie na kreslo.
Co ta sem prívádza?

"Vyjímečně ne provokace ale chod našeho spojenectví." pousměju nad panikou kterou jsem vyvolala i Rin. V hlavě mi zaznělo, že jsem po ní chtěla asi moc, ale mé druhé já mě jen utvrdilo, že je to správně proto jsem i pokračovala
"Přišel ti dopis o srazu Kage, že?" aniž bych se na něj otočila dál jsem seděla na stole pohledem ke dveřím a zkoumala své konečky vlasů

Ano prišiel už som potvrdil svoju úťasť.
Snad ma niekto nepodrazí povedal som ironickým halsom.

Trochu malátně jsem otevřela dveře a bezeslova za s sebou zase zevřela.
Na tváři se mi mihl jemný úsměv, když jsem si představila reakci prodavače.
Už minule se nejdřív musel seznámit s mou katanou.
Doufám, že dnes bude o dost vstřícnější.

(Přesun)

"No právě, ten sraz se uskutečňuje nejspíš kvůli mě protože jsem nekývla na smlouvu o neútočení na Konohu, dávej si bacha a vem si sebou někoho dobrého, jestli chceš poskytnu ti nějakou ochranu. Nikdy nevíš co se může dít." řeknu opět chladně, abych skryla svou obavu

Chceš tým naznačiť že som slabí pousmejem sa.
Ale tvoju pomoc príjmám zišiel by sa mi nejaký ninja beriem zo sebou aj Rin pozriem sa na Reinu....

"Nechci říct, že jsi slabí, podle mě jsem měla štěstí, že jsi tam byl se mnou, ale přece jenom jsou to Kage a počítám s tím před tebou budou mluvit jinak...skrytě, protože budou vědět, že mi to všechno řekneš. Nemám pravdu?" natočím se na něj

Došla jsem zpátky, otevřela dveře a vešla.
"Ehmm... Smetana." pokrčila jsem rameny a položila ji před Reinu.
Do rozhovoru jsem se nezapojovala, ještě jsem nestihla zaregistrovat, o čem je řeč.
Ještě jednou jsem se líně protáhla.
A dneska už spím doma, ať se děje, co se děje...

Asi máš pravdu a nečakám milé privítanie Hokage ma určiťe nebude čakať s otvorenou náručou.
Rin ty pôjdeš so mnou ako doprovod na sraz kage poviem vážnym halsom.

Tak to je ta mise?
Přikývla jsem.
"Hai, nezklamu vás."

"Výborně." usměju se a vypiju smetanu na ex, tu jsem opravdu dlouho neměla a chybělo mi to
"Dám ti sebou NAwakiho, v zemi železa by se nemělo bojovat, tudíš by jste měli být všichni v pořádku." řeknu mile
"Dík Rin."

Nawaki... Ještě jsem ho bojovat neviděla a doufám, že to nebude třeba.
"Nemáte za co, Reina-sama. Myslím, že ten prodavač si doslova zamiloval mou katanu. Vždycky je tak vstřícný, když mne vidí..."
šibalsky jsem se ušklíbla.
Návštěvy toho obchodu mne začínají bavit...

Pousmial som sa na Rin.
Ano v zemi železa by sa bojovať nemalo ale je tak ľahké porušiť zákaz poviem vážnym hlasom.
Ak by sa vyskytli problémy okamžiťe ti dám vedieť.

kývnu
"sklony k násilím to se mi líbí, Rin, už jsi někoho zabila?" blýskne se mi v oku

"Jen nepřímo, jestli se to tak dá říct." ušklíbla jsem se.
"Přivolala jsem svého mazlíčka a on ho..." zarazila jsem se.
Jak jen to říct?
"Přivolávám hady." dodala jsem a doufala, že to bude jako vysvětlení stačit.
Hodně velké hady...

"Jak hodně bych musela Raikageho přemlouvat, aby mi tě pučil do AKatsuki." zle se pousměju po očkem se podívám na Everesta a seskočím ze stolu a obejdu stůl k němu postavím se za něj skloním se a položím mu ruce na ramena
"Máš velmi talentovanou zástupkyni, násilí miluju." zašeptám

Keby som ti požičal Rin tieto papiere by som musel vybavovať sám a to určiťe nechcem.
Postavil som sa z kresla a začal som krúžiť okolo Reiny.

Jemně jsem zrudla.
Občas pomoct by mi ani nevadilo. Mám ráda dobrodružství a každý to ví, ale tady se také nenudím.
"Všechny papíry jsou momentálně hotové." podotkla jsem jemně a v očích mi blýsklo.
Nicméně teď se začínám těšit na sraz. Jsem zvědavá na ostatní Kage.

narovnala jsem se a s ledovým klidem jsem se dívala na Rin
"Však obo by tě taky neubylo." utrousím poznámku "Rin se na papíry nehodí, já taky musela papírovat sama, pořiď si starýho sluhu a Rin doporuč na ANBU." posuměju se