First topic message reminder :

Hmm...Konec? To je podezřelé... Vystoupil jsem ze stínu a přišel k Yuuki. Náhle ke mě přistoupil ANBU a začil ji léčit.
"Zrušila pečeť.."

Na to klon prostě nestačil už nijak zareagovat. Ani nemohl... Byl sice dost silný na to, aby něco vydržel, ale byl to spíše jaký si dozor, který na ně měl mezitím jen dohlížet. To jest vše a toto... toto prostě jednoduše nešlo...
Za chvíli kolem něj bylo tolik mlhy, že absolutně neviděl, kde je a navíc... než se nadál, tak ani neslyšel... Ocitl se v naprosté, ale v naprosté jakoby prázdnotě... Ještě ta temnota chyběla... Není vůbec špatná... Akihiro nebude šťastný... s tím však už nic nenadělám... bohužel...
Pak už uslyšel jen její naštvaný hlas a o vteřinu později se rozpadl na hromádku vody. Stačil však ještě dodat..."Akihiro se to dozví..."
Čakra se rozplynula do okolí a všechno, co se za posledních pár hodin událo se přeneslo k originálu.... všechno...

(nefunguje přenos paměti jen u kagebushinu? Alespoň to myslím říkal Assasin. Jo a sorry za spam ))

Keď som toho klona zničila tak .. som sa ešte viac nafúkla. Si ty vôbec môj otec?.. nemáš ani toľko..citu.. aby si to bol naozaj ty.. pff.. všetko nechávaš na ostatných.. aspoň čo sa týka mňa a Akia.. najprv nás necháš s pandami a teraz ..klony.. grr.. zavrčala som potichu no to som hovorila už skôr pre seba. Zaťala som pästičky a stále s takou odutou tvárou som napochodovala.. no niekam preč.
(presun)

Procházela jsem ulicemi.
Co asi budu dělat dál?
Stavila jsem se předtím v knihovně, ale jen jsem si pročetla pár historických spisů. Vlastně jsem ani nevnímala, co prohlížím. Slova se mi rozplývala před očima.
Měla bys trochu méně myslet, Akaime. Na to jsou tu jiní...
I tak to vypadalo, že se mi to nepovede.
Měla bych se asi specializovat na analýzu situace, začínám na to být dostatečně pesimistická...
Zahlédla jsem relativně suchou lavičku a posadila jsem se. Ani bych to nebyla já, kdybych si sedla normálně. Já byla na opěradle. Upřela jsem pohled na oblohu a plně jsem se ponořila do představ. V mysli se mi přehrávali okamžiky, na které nikdy nezapomenu. Od první lekce se soukromým učitelem přes získání senseie. Pak chvíle, které jsem strávila v Akihirově bytě. A samozřejmě útržky z dětství.

Když jsem konečně dorazila zpět do Kiri zamířila jsem rovnou k Ramen baru před kterým jsem se opřela o zeď a čekala.

Pomalu se blížil večer a já si hrdě kráčel po ulicích naší milované vesnice, přemýšlejíc o tom, jaké budou ty dvě kunoichi se kterýma jsem ode dneška v týmu a myslím, že nad tím, čím jsem až tak úplně přemýšlel se radši chlubit nebudu.... A tu chvíli se ozval můj žaludek. "No jasně... málem bych zapomněl... v kanceláři jsem byl celou věcnost. "De se na rámen!!" Oznámil jsem polohlasem. Ta dobrá zpráva mě nějak poznamena... Dodal jsem si pro sebe a radostně se vydal na cestu.
Když jsem se blížil k baru, byla tam opřená jedna mladá kunoichi, smutné bylo, že ta dívka nevypadala zrovna šťastně...
Čím víc jsem se k přibližoval připadala mi více a více povědomá... V tu chvíli mi to docvaklo To bude ta kunoichi ze 3. týmu, tedy vlastně i mého. Poznamenal jsem si v duchu.
Přistoupil jsem k ní a oslovil: ,,Proč takováto krásná kunoichi čeká před obchodem a eště k tomu sama? Čekáš snad na někoho - Yuno?" Pohlédl jsem jí do očí a pousmál se.

Někdo mě oslovil, otočila jsem hlavu a prohlížela si toho kluka. Odkud znáš moje jméno? Zeptala jsem se s údivem. Popravdě čekám, ale vypadá to že už nepříjde. Podívala jsem se nahoru na oblohu. Asi jsem zase nalítla. potichu jsem zašeptala a pak se na něj otočila. A ty se jmenuješ jak? Víš příjde mi trochu divný že ty znáš moje jméno a já to tvoje ne.

"Mé jméno?" Tak to ti povím jen tehdy, pokud přijmeš mé pozvání, na rámen?" Pořád jsem se snažil držet úsměv, když v tom mi došlo, že se snažit, ani nemusí, přišel sám jakoby nic... ---
"Tak co říkáš?" A z toho kluka si nic nedělej... je to jeho chyba když je tak hloupý."

Nemyslím si že je hloupý ... třeba jen zapomněl. Upřímě řečeno sama jsem tomu moc nevěřila. Tak fajn to pozvání přijímám. Usmála jsem se a vešla do baru.

Kuga Natsuki

Pomalu jsme se toulala ulicemi a neměla do čeho píchnout. Pak se ozval hlad a já vyrazila k rámen baru. Když jsem tam došla, uviděla jsem Yunu a nějakého kluka.
Ahoj Yuno, bafla jsem na ni zezadu, zase s jiným chlapem?, rozesmála jsem se.
Otočila jsme se na kluka. Já jsem Natsuki a jsem trochu blázen a týmová kolegině Yuny. Můžu přisednout?

Když na mě vybafla trochu jsem se lekla. Ahoj Nat odpověděla jsem jí a naznačila jsem že se má posadit. Jak jako zase? Zeptala jsem se trochu podrážděně. Pak jsem se otočila zpět na toho neznámého kluka a řekla. Tak řekneš mi už odkud znáš moje jméno? usmála jsem se a čekala na odpověď.

Otočil jsem se a pohlédl na Natsuki: "Nevidím v tom problém, budeme rádi když si přisedneš" Zaradoval jsem se.. Tak a mám tu obě týmové kolegině, ten jen chybí už Ookami-sensie a budem tu všichni, ale přecejen proč si kazit takovou hezkou chvíli učitelem opět jsem se tak trochu víc pousmál, i když teď zrovna spíše pro sebe než na dívky.
"Ale Yuno, kliiiid, máme čas, všechno pěkně popořádku... "
---
"Tak milé slečny, než vám povím mé jméno, co by jste si dali?" zdvořile jsem se optal.

Trochu se mi zlepšila nálada. Vzala jsem si jídelní lístek, rychle ho prolétla očima a zase zaklapla. Já si dám Miso Ramen. A jsem v klidu. Vypadám snad že ne? Odpověděla jsem s úsměvem.

Kuga Natsuki

Já si dám berry berry rámen, usmála jsem se. Tak mě napadlo, kde vůbec bydlíš Yuno?
Naši jsou furt pryč, tak jsem doma sama, tak mě napadlo, jestli by si se nechtěla nastěhovat ke mě, aspoň na chvíli. Tady pana tajemného si samozřejmě můžeš vzít sebou. Rozesmála jsem se.

Achjo... Povzdechla jsem si. a dál jsem její poznámku o panu tajemném nekomentovala. Vlastně ještě nebydlím nikde. Přiznala jsem se. Ale pokud máš volno ráda tvou nabídku přijmu. Usmála jsem se a pak se znovu otočila na toho kluka Máme ti říkat pořád pan tajemný nebo se nám konečně představíš a prozradíš nám odkud nás znáš? Znovu jsem se s úsměvem zeptala.

Objednal jsem 2x Miso ramen spolu s 1 Berry berry ramenem a vrátil se k děvčatům. ,,Tak jek bych to zformuloval - Zkrátka, jsem váš nový parťák po týmu, Akio Kaito, těší mě milé slečny. Ale pokud chcete klidně mi tak můžete říkat dál" A na obě se upřímně zasmál. Od zítra mám s vámi trénink u jezera Kiri."
,,Jóó a abych nezapomněl... Ookami-sensei si vás strašně chválí, tak doufám, že nebudu příliš pozadu oproti vám."

Chválí? No myslím že pozadu rozhodně nebudeš mi ještě ani pořádně nezačali viď Nat. Vyprskla jsem smíchy. Ehm ... taky mě těší Akio. Doufejme že na zítřejším tréningu nebudeme dělat to stejný co minule. Povzdechla jsem si a podívala se s obavami v očích na Nat.

Kuga Natsuki

Je super, těší mě parťáku, nabídka bydlení platí i pro tebe, aspoň tam nebude nuda.
No určitě se zase bude běhat, co jiného by mohl chtít dělat. Smála jsem se.

Přišel sem k obchodu z rámenem a uviděl tam Yunu z nějakým ninjou jako spolu mluví. Na chvíli sem zastal a díval se pak sem si ale řekl. Co na tom že mluví z jiným klukem. Pousmál sem se sedl si nenápadně vedle ní a objednal si. Ahoj. řekl sem Yuně a pohladil jí po vlasech. Promiň že si musela čekat.

Podíval jsem se na Yunu a optal jsem se proč se podávala na Natsuki s takovou obavou? ,, Běhání snad není problém pokud vím, ale něco akčnějšího jste nedělali?" Zeptal jsem se zvídavým hlasem.
,, Podle toho že budeme jeden tým tak nejsem proti, určitě by aspoň nebyla nuda. Vypadáte jako slušné dívky a snad se na vás mohu spolehnout. Máš v domě nějakou tréninkovou halu či něco podobného?"
Když v tom se ozval hlas jakého si ninji, pootočil jsem se k němu a viděl jak hladí Yunu po vlasech. To mě vytočilo na nejvyšší stupeň a v tu chvíli mi bylo jedno, jestli je to ninja akademie, nebo Kage. Ale pokusil jsem se nedat nic najevo, naklonil jsem se k těm dvoum a zeptal jsem se Yuny: To je on? Po tom, co tě tu nechá samotnou čekat přijde a dělá jakoby nic? A odrazil jsem mu opatrně ruku na Yuniných vlasech tak, abych ji neublížil.

Nebyl sem zvyklý se s někým hádat nebo dělat něco tomu podobného. Na jeho reakci na muj příchod sem si jen povzdychl a nic sem neříkal, jen sem si pomyslel: Proč sou lidi takový. Mezitím mi donesli muj rámen. Řekl sem osobě co ho donesla. Beru na sebe účet za tyhle dva lidi dobře? když sem to řekl jen sem se pousmál a dál mlčel.

Protože náš první tréning nedopadl zrovna dobře. Měli jsme proti sobě bojovat a trochu se to zvrtlo. Odpověděla jsem celá červená v obličeji. Když jem mu odpověděla přišel Keimi posadil se vedle mě a pohladil mě po vlasech. Ahoj. Odpověděla jsem na jeho pozdrav. Akio se ke mě v tu chvíli naklonil a položil otázku. Ano je to on. Na druhou otázku jsem mu nebyla schopná odpovědět. Potom Akio odrazil Keimiho ruku z mých vlasů. Nic jsem neudělala jen dál sledovala co se bude dít.

Kuga Natsuki

Hej dávej pozor, lehce jsem strčila do Keimiho, nechceš si na mě náhodou sednout?
Jo Akio mám tréninkovou halu, obrovskou zahradu a další vymoženosti.

Promiň Natsuki. řekl sem. Byl sem tak zahleděný do Yuny že sem si tě ani nevšiml. začal sem Yunu zase hladit a čekal jak zareaguje Akio na moje slova. Pak sem ještě řekl čísnici. Zaplatím i za tuhle holku, a naznačil sem že myslím Natsuki.

Všiml jsem si jeho pohledu a povzdychnutí a to mě ještě víc rozčílilo, ale potom řekl něco co jsem ani v nejmenším nečekal. Zaplatí nám jídlo? Podivil jsem se. Na tom chlápkovi se mi něco nezdá... V tu chvíli se ozvala ještě Natsuki a on ji nabídl to samé... Přemýšlel jsem nad tím o co mu jde, když najednou začal znovu Yunu hladit po vlasech. Najednou jsem nevěděl co a jak... Být slušný či být jako ti namyšlení zmetci, ale uvědomil jsem si co udělal Yuně . Musela sama čekat před restaurací a byla dost zklamaná. Co kdyby ji to udělal znovu, když ho nechám? Očividně teď zkouší mé reakce, ale já ho Yuně nenechám znovu ublížit! V tu chvíli jsem si uvědomil že cesta násilí by stejně nikam nevedla a rozhodl jsem se pro diplomacii.
Pohlédl jsem na něho čistým pohledem a požádal aby Yunu přestal hladit, přičemž když tak udělá může s námi v klidu pojíst. Ovšem bez těch "zkoušek charakteru", které ze srdce nenávidím.
Ani na moment sem ho nepřestal sledovat a pořád byl ve střehu..