Ulice Kirigakure

First topic message reminder :

Sem pište veškeré ostatní dění.

Zhluboka jsem dýchala, začínala na mě jít únava. Musela jsem si kleknout. Z kleku jsem se dívala na pečetící Tsunade a Idateho.
,,Hodně štěstí, Idate, zvládnš to." popřála jsem šeptem.

"uch..budu muset použít tohle. Infuuin:Kai!" Moje znaménko na čele se rozplynulo.
"Shisho fuuin!"vytvořila jsem podivnou pečeť a rokubi se proměnil na ostré světlo, vznesl se do vzduchu a vletěl přímo do Idateho. pak se mu na břiše objevila pečeť.

"Néééé!!! Za to..my zaplatíte!" vřískl jsem.

rozhledl jsem se kolem nejaky citil jsem nejaky divny pocit "vypada to že to proběhlo uspěšně" A potom jsem vstal

"Kage-sama!" kríkla som a kľakla si k Kage-sama. Bola unavená ale ešte stihla venovať pohľad Idatemu. Ponúkla som jej rameno o ktoré sa mohla oprieť. Aj tak vo mne víril pocit ktorý sa nemohol zrovnávať z pokojom, niečo sa mi tu nepozdávalo.

"Lež!" přikázala jsem mu.
"Měl bys jít do nemocnice."

Pošeptal jsem Mizukage sama:Doufám že jste se v něm nemílila,jestliže nás zradí přísahám že ho zabiji místo vás.

,,Jsem v pořádku, Yuuki, děkuji." namáhavě jsem se postavila a za Yuukinou pomocí pomocí došla k Idatemu.
,,Idate, jak se cítíš?" optala jsem se ho starostlivě.

Pronikavě jsem se Kinovi zadívala do očí.
,,Věřím, že jsem se rozhodla správně, Kine. Zkus mu trochu věřit. Teď bude potřebovat podporu." slabě jsem se usmála.

Ten podivný ninja vedľa nás vo mne vyvolával divný pocit. Chvála bohu že Idatemu nič nie je.

lehl jsem si zpět "jo a kine žadne vraždení se konat nebude mizukage-sama citim se tak jako kdyby vam nekdo zapečetil hnusneho přerostleho slimaka do břicha nic proti tobě katsuyo"

unaveně jsem si poklekla a značka se mi opět objevila na čele.
"Katsuyu, jak jsou na tom?" zeptala jsem se slimáka
"Už dobře. Nepodařilo se mi zachránit jednu malou rodinu, bylo už pozdě." odpověděla smutně.

Uchechtla som sa, chlapec má guráž. Pozrela som sa na ninju, bol len o niečo nižší rank než ja aj tak sa zdal silnejší.

najednou sem upadl do komatu a v hlavě mi znělo "mužeme utect společně budeme nezastavitelní"ja jsem ze spanku vykřikl "ne sestřičko proč mi to dělaš"

(Za 1. nedovolil jsem ti mi tykat za 2. jsem jí to pošeptal a neměl by si být v bezvědomí aspoň 2.-3 dny?... )

Usmála jsem se na Idateho. ,,Byl jsi skvělý." pochválila jsem ho a znovu se s námahou postavila. Rohlédla jsem se kolem a smutně vzdychla.
,,Proboha, tady to vypadá." sklopila jsem oči. Poté jsem pohlédla na Tsunade.
,,Děkuji Tsunade-sama, opravdu moc." usmála jsem se na ni. Stejný děkovný úsměv jsem věnovala i Yuuki a Kinovi. ,,Byli jste skvělí."

Kin-san sa tváril nahnevane, Kage-sama na tom bola lepšie a Tsunade-sama mala pohodový výraz na tvári.

"Hm Jakobych to tušila, co se to tady bude dít. Nařídila jsem Itachimu chytit Sanbiho, uvidíme jestli se nám teď poštěstí, ale dnes jsme ho měli." řekla jsem a nařídila Katsuyu, aby dál pomáhala.

Sanbiho?Co snad chcete vyvolat všechny bijuu jste se zbláznili?

,,Taky jsem tušila, že se něco velkého stane. Jen jsem to nečekala tak rychle." vydechla jsem. ,,Včera jsem bojovala s Kabutem, nepřišel mě zabít. Nevím k čemu, ale potřeboval mé DNA a to taky získal." zamračila jsem se a znovu zhluboka vydechla.

"Ne. Chceme se jich zbavit dřív, než to udělá Kabuto." řekla jsem mírně dotčeně.
"Hm...Kabuto.."

"Hm, to chceš říct, že bys byl radši, kdyby bijuu vlastnil Kabuto?"

Ne ale zapečetil bych ho rači do nějaké zbraně.Přeci jen zapečetit to do lidí je trošku staromodní samozřejmě nic proti vám a barbarské.Zbraně nemají život ale lidi ano.Teď po něm půjde Kabuto.To znamená že musí mít u sebe stále stráž.

"Myslíš si, že to jde? Jedině člověk je předurčen ke kontrolování bijuu. Žádná zbraň, už dávno nežijeme ve světě, kde jinchuuriki je považována za zbraň a lidé se jí bojí..Jinchuuriki a bijuu musí dospět společně, jeho kontrolování je těžké a vyžaduje čas, znalosti a vnitřní sílu." Zpříma jsem se zadívala Kinovi do očí. Složila jsem ruce na hrudi.