Okolí Kirigakure

First topic message reminder :

Louky, lesy, bažiny, mokřiny, potůčky a rybníčky kolem Kirigakure

''kdyby to někdo věděl, snažily by se mě ihned zabít'' začal jsem prstem jezdit po trávě

" No, to je pochopitelné," uchechtla jsem se. " Ale proč se k nim vůbec někdo jako ty, kdo létá po nocích po lesích jako letadlo, přidával?"
Chtě nechtě, tohle mně začínalo opravdu zajímat.

vzdychl jsem si a po té jsem vstal ''pojď někam kde nebude ani on, kdyby byl náhodou při smyslech...'' odešel jsem asi půl kilometru na jednu louku kde nikdo nebyl a lehl jsem si zde na záda

Opatrně jsem došla za ním. A posadila jsem se vedle něj do trávy.
Tázavě jsem se na něj podívala.

''můj klan, vyvraždily zlí lidé již v době kdy jsem byl malý asi tak jako ty, všechny, mé rodiče, mé prarodiče i mé sourozence, mé kamarády, všechny je zabili před mýma očima'' díval jsem se do nebe a mou tvář hladil ranní vánek ''přidal jsem se k akatsuki z důvodů pomsty, kterou jsem před týdnem dokončil, proto se cítím o mnoho lehčí, už jenom mohu čekat na smrt a užívat si život, je jedno jak... prostě... žít''

Smutně jsem se na něj podívala.
Tak tohle se skrývá za tím chováním blázna?
Pak jsem mimoděk pohladila trávu vedle sebe.
"Někdy si říkám, že by na světě bylo mnohem líp, kdyby neexistovali žádné hloupé klany." Povzdechla jsem si.

usmál jsem se ''jen pro ujasnění, pokud to někomu řekneš, zabiju tě'' řekl jsem chladně avšak na tváři jsem při tom měl úsměv

Levé oko mi zacukalo.
"Hmm."

jen jsem zde už pouze ležel a díval jsem se na oblohu

Najednou mě něco napadlo.
Když už je tak sdílný a stejně riskuju zabití, tak proč bych se nezeptala?
"A proč ho vyvraždili?"
Koukla jsem se na něj.

vzdychl jsem si
''protože představoval obrovskou moc, ti nejlepší, což já zatím nejsem byli téměř neporazitelní, avšak existuje jedna velká slabina, kterou ti neřeknu'' mluvil jsem klidným hlasem

"Aha, chápu, takže je to podobné jako s naším klanem. jenže nás zase měli ve zvyku pitvat." Povzdechla jsem si .
" Stejně je divné, že se se mnou o tom vůbec bavíš."

''věřím v to že jsi mladá a nemáš kamarády kterým by jsi to pověděla'' ušklíbl jsem se

''nepotřebuji je, vystačím si sám se sebou''

"Jo, možná, ale nevím, jestli byla do teď tvým cílem pomsta a teď jak ty říkáš chceš prostě žít. Nevím, jak budeš dalších několik desetiletí žít bez cíle a bez přátel." Ušklíbla jsem se.

''budu prostě ležet a dívat se do nebe, mimochodem jsi nějak moc zvědavá...''

" Možná," pokrčila jsem rameny a podívala se na něj. " Tak já teda půjdu, abych tě nerušila v tom tvém žití života. Vrátím se k jednomu z mála přátel co mám." Vstala jsem a vydala se směrem nazpátek.

pouze jsem zde ležel a díval jsem se na oblohu

Pomalu jsem odcházela, ale ještě jsem se na něj naposledy ohlédla.
" Tak si to teda užij, pokud opravdu chceš celý zbytek života jen ležet a dívat se na oblohu,zbývá ti do jeho konce méně než týden."
Obrátila jsem se a odešla jsem k Narutovi.

začali se mi klížit oči proto jsem si kolem sebe vytvořil plazmovou kouli která mě pohltila do sebe, následně jsem usl

Ja som vstal .
Cítil som sa odpočate no nevedel som vôbec čo sa stalo .
Pozeral som sa trochu zmäteno okolo seba.

Ležela jsem vedle Naruta, už před nějakou dobou jsem se probudila, ale jen jsem se dívala do korun stromů.
" Dobré ráno," podívala jsem se na něj a pak jsem se pohledem vrátila ke stromům.

"Dobré ráno ...
Ehm čože sa stalo ?
Akosi si nepamätám ako som tu skončil "
Nevinne som sa usmial .

"Nevím, šla jsem napřed a když jsem se vrátila ležel jsi na zemi jako zabitý, ale letadlo říkal, že asi jen spíš," koukám, že měl asi pravdu.