Ulice Listové

First topic message reminder :

Konoha se opravuje, ještě je potřeba zavést elektřinu, vodu do domů a ostatní věci ^^...




Noční Konoha ^^ xD

Menší ukázka toho, co naleznete na hlavní třídě v Konoze:

"Neboj. Dám ji mlíčko, je neškodná, celkem pod vlivem mé techniky." jen co jsem to řekl Nibi mě shodila ze svého hřbetu.
Ano, jsem pod tvou kontrolou, ale neříkej, že jsem neškodná!
Ignoroval jsem její reakci a znovu se na ni vyhoupl. Běželi jsme společně na velitelství.

Po nějakém čase jsem se vzbudil.Jakmile jsem se vzbudil tak už bylo temněji a nebyly slyšet žádné zvuky , které připomínají bitvu.* Hmmm....že by to ukončili * pomyslím si a protáhnu se.* Ksoooo...já chci senseie...nebo kohokoliv co by mě alespoň něco naučil....Asi se půjdu zeptat Hokage-sama jestli nezná nějakého senseie co by hledal učně...snad mi alespoň on pomůže....a pokud ne...tak se asi vydám na misi...a za peníze...bych si mohl půjčit svitek s technikou...mají tu sice slabé techniky , ale co...lepší než nic...* pomyslím si a jdu se nejprve podívat na místo boje.To bylo prázdné až na kunaie a shurikeny všude na zemi.*Takže boje ustaly....to je dobře. * pomyslím si a namířím si to k Hokageho Budově.
(Přesun)

seděl jsem v dřepu na skále poblíž Hlav Kage, díky již zesilujícímu se světlu byl vidět pouze můj černý odstín, avšak nebylo zřetelně poznat že zde sedím já, měl jsem zavřené oči a pomalu avšak hluboce jsem dýchal, miloval jsem toto místo jelikož jsem zde měl výhled na celou Konohu a zároveň jsem zde byl sám a cítil jsem se zde v bezpečí, po chvíli jsem přerušil na několik málo sekund mou meditaci a otevřel jsem oči a můj pohled spočinul na hlavní bráně
dnes musím zjistit mnoho věcí pomyslel jsem si a po té jsem vzdychl
''zatím jsem nepotkal Shizu-chan, kde asi je'' řekl jsem si na hlas a po té jsem pomalu zavřel oči a hluboce jsem se nosem nadechl a po té jsem pusou vydechl a pokračoval jsem v meditaci, v ulicích byl klid a téměř nikdo zde nebyl.

Procházela jsem ulicí a aktivovaným Byakuuganem hledala jednoho člověka, kterého jsem se potřebovala zeptat znovu na jednu důležitou otázku. I když jsem vlastně nevěděla, jestli na mne bude mít náladu.
Jenže když se nezeptám, válka pro mne neskončí. Tohle chybí do úplného happy endu.
Když jsem ho našla, povzdechla jsem.
Tam, kde byl, se mi nechtělo. Šla jsem dál loudavým krokem a s očima upřenýma na nebe.

Šla jsem ulicí a rozhlížela se, kdy konečně spatřím někoho z vesnice.
Místo nich jsem ale našla Taikiho. XD
Pomalu jsem zamířila k němu a posadila se vedle něj.
Viděla jsem, že je zamyšlený a tak jsem prozatím zůstávala tiše.

Pomalu jsem otevřel oči
''dobré ráno'' pověděl jsem následně

Už nějakou chvíli probuzená jsem procházela ulicí s koupenou snídaní, kterou jsem jedla.Na každého, koho jsem uviděla a byl tu včera jsem zamávala (Včetně Rin a Taikiho ) a šla dál.

"Sate..." sledovala jsem probouzející se ulice se zamyšleným pohledem a když na nás někdo zamával, dostala tik do oka.
Zase se vrací ten pocit, že jsem v blázinci... A nebo jsem blázen já.

(*Ukápla mi Anime kapička* ... BAKA!!! Nedělej ze mě furt blázna xD)

''nějaký blázen na nás mává'' řekl jsem klidným hlasem

"Vidím... Ale neznám ji. Pořád je to lepší než včera. Nejdřív jsem potkala opilou Hyuugu s desítkami plechovek od energy drinků a málem ji zabila, pak mne zase srazila na zem roztomilá přerostlá tygřice." rozesmála jsem se.
"Líbí se mi tu čím dál víc, ale Kumo je můj domov."

usmál jsem se a po té jsem si vzdychl ''domov, škoda jen že jsem tam vyrůstal v sirotčinci''

"Kdykoli se můžeš vrátit." povzdechla jsem.
I když bůh ví, co bude dál...
Mezitím jsem vytáhla papír, rychle něco napsala a hvízdla.
Stačilo pár minut a na rameni mi přistál můj oblíbený sokol.
Připevnila jsem zprávu a nechala ho letět.
"Tak... Teď jen počkat až sem příjde zbytek armády a vyrážím."

''vrátit, momentálně jsem zasvěcený konoze a mám zde dívku kterou miluji, avšak nevím proč, ale stále jsem ji zde nespatřil od doby co jsem se vrátil'' zamyslel jsem se a po té jsem se koukl do ulic ''Raikagemu se asi nebude líbit že se vracíš v době války'' pověděl jsem jelikož mi nikdo neřekl co se zatím stalo

Překvapeně jsem k němu zvedla oči.
"Reina je mrtvá. To bylo to, co ho poutalo k Akatsuki a to se nedá odpustit ani, když to skončilo." mírně jsem se pousmála.¨
"Zkrátka je konec... Pro ostatním, pro mne ne."
Jsem zvědavá, jak ten můj happy end bude vypadat. I když je možné, že skončí mou smrtí...

''takže chceš svrhnout diktátora a nastolit sama jiný režim ?'' koukl jsem se na ní a drze jsem se usmál

"To já nevím. Nevím, jestli to zvládnu. " povzdechla jsem a sklopila oči.
"Nebyla jsem dobrá na nic jiného, než abych Reině sháněla o půlnoci bílé víno a Raikagemu vyřizovala papíry. A přesto udělám všechno, aby moje vesnice opět získala nějakou hrdost a aby nás nikdo nepovažoval za zrádce..."

natáhl jsem k ní ruku a položil jsem jí ji na rameno, podíval jsem se jí do očí a usmál jsem se, zářila ze mě pozitivní energie ''zvládneme to, neboj''

"My?" otázala jsem se trochu překvapeně a pousmála se.
"Takže půjdeš s námi?" šibalsky jsem mrkla.

''ne, vezmu si dalekohled a budu tě jistit z dálky'' cvrnkl jsem ji prstem do čela

"Skvělý nápad." rozesmála jsem se.
"A až ho půjdeš kupovat, mohl bys vzít i nějaké dango."

postavil jsem se a po té jsem si u ní klekl tak aby se mě mohla chytit kolem krku
''jdeme se posilnit před bojem''

"Tak to se mi líbí." znovu jsem se rozesmála a obtočila mu ruce kolem krku.

vzal jsem ji do náruče a pomalým krokem jsem ji nesl cestičkou podél skal směrem do ulic

Opravdu příjemné... To si snad ani nezasloužím.
S mírným úsměvem jsem se nechala nést.
"Kam vlastně půjdeme?" otázala jsem se.