Sídlo klanu Botan

Sídlo klanu Botan

Sedela som na terase a pila som čaj. Ticho...a kľud..., opakovala som si a usmievala som sa pre seba. Stále to nebol môj úsmev a to ma hnevalo. Vstala som a začala som trénovať ovládanie vody.

Vydýchla som si a všetku vodu čo som mala okolo seba som poslala do jazierka. Vzala som si pergamen a napísala som naň odkaz. Potom som vzala z police 3 fľaštičky lieku proti bolesti, pribalila k tomu všetkému bielu ružu a vyvolala som Pau. Namiesto mojej PAU sa tam ale zjavila orlica väčšia než ja!
Pripevnila som jej to na nohu a poslala som ju na určité miesto. Vrátila som sa k tréningu.

Odišla som zo sídla do ulíc, vzala som si ANBU masku. (presun)

Doskočili sme rovno pred sídlo. "Tak, toto je sídlo Botan. Neďaleko je sídlo klanu Yamada, teda sídlo Lady Mizukage." poviem jej a usmejem sa. "Poď ďalej." pozvem ju a zavediem ju do chodby. Potom vbehnem do kuchyne, vezmem čaj a hlavou jej ukážem nech ma nasleduje. Položím tácku z čajom na krytú terasu a cestou som stihla vziať aj Dango. "Tak? Aké jutsu chceš vedieť?" spýtam sa jej a posadím sa.

Šla jsem tam kam mi ukázala. Posadila jsem se. Běhala sem a tam. Konečně se také posadila. "Tak začnem od začátku... vodní klony."

"Umm...a chceš vylepšené? Moje vlastné?" spýtam sa jej a zasmejem sa. "Ak ťa budem učiť ja...nevytvoríš len 5...ale 100 klonov..." poviem jej. "A tie veterné techniky...prídem na to kto ťa bude učiť..." a pousmejem sa.

"To je jasné. Od tebe čekám to nejlepší." odvětím. "Jo ať buď po dobrém či po zlém." tajemně se mi zablísklo v oku.

"Samozrejme!" zasmejem sa a podám jej ruku. "Tak súhlasíš že ťa budem učiť?" a usmejem sa.

Ruku jsem ji pevně stiskla a kývla hlavou.

"Ak nemáš kam ísť, kľudne zostaň tu. Nemám koho ubytovať a myslím že v jaskyni za Kiri už nie je tak bezpečne, ANBU tam všetko prezerajú." poviem jej vážne. "Tak..ak chceš môžeme začať hneď." usmejem sa. "Musím trénovať tiež..." dodám do ticha.

"Dobře." souhlasila jsem. "Jen potřebuji pořídit si zbraně."

"Aké chceš?" spýtam sa jej. "Na teba...dve katany...alebo dve dýky..." poviem jej keď si ju premeriam. Z jednou toho veľa nezmôžeš. Len rada." dodám. "Povedz aké zbrane, jednoducho ich vyrobím, alebo nájdem." zasmejem sa.

"Nejlepší by byla katana, pokud možno." do smíchu mi moc nebilo. A často jsem se nesmála.

"Katana? Pre začiatok len jedna...dobre...poď za mnou.." poviem jej a zdvihnem sa. Prejdeme ku knižnici, potiahnem za jednu z kníh.Na ľavej strane sa odsunie stena, vojdeme dnu. Hneď ako sme vošli sa okolo nás zjavilo nespočetné množstvo zbraní. "Vyber si...tamtá vzadu je posilnená, veternou chakrou..." poviem jej a ukážem na väčšiu Katanu v rohu na podstavci. "Tamtá má vodnú chakru..." ukážem na inú stranu. "Obe majú ale pravidlá. Musíš im dať mená..." a usmejem sa. "Majú v sebe duše, dá sa povedať. Ak ich budeš využívať dobre...budú z tebou hovoriť." dodám.

Přistoupila jsem ke kataně s vodní čakrou. Prohlédla jsem si ji. "Katana posílena vodní a větrnou čakrou?" podivila jsem se. "Dát jim jména? To by sis měla nechat a bedlivě střežit, ne?"

"Ak ich budem potrebovať, vyrobím si nové..." usmejem sa a obe jej podám. "Vezmi si ich, aby som vedela ako mám nastaviť rukovať..." a pousmejem sa.

Vzala jsem si je. Byly helčí než jsem čekala. Prohlédla jsem si je od rukojeti po špičku ostří. "Skvělá práce."

"Arigato....moje prvé pokusy..." poviem a prezriem si ako ich drží. "Ten vodný si chyť trochu pevnejšie, ako keď sa držíš lana po ktorom šplháš. A ten veterný, ten jemnejšie, ako keď si prstami prechádzaš po vlasoch." okomentujem a sťahujem rukovať. "Až sa s mečmi naučíš zaobchádzať, naučím ťa ako ich ošetrovať. A dáme na ne neskor jed. Okey?" spýtam sa jej.

Kývla jsem hlavou. Nemohla jsem oči odtrhnout od ostří katan. Pod prsty jsem cítila kůži rukojeti.

Pomocou Shunshin no jutsu som nás dostala na tréningové pole za domom. "Skús, švihni mečmi...tak ako keď píšeme X." poviem jej a počkám si na to.

Natáhla jsem před sebe pravou ruku. Uvolnila jsem zápěstí. Začala jsem hýbat zápěstím. Rukojeť katany jsem držela mezi ukazováčkem a palcem. Zbylými prsty jsem kpridovala pohyb katyny. Ve vzduchu jsem napsala X. Poté jsem to zopakovala i s druhou katanou. Podle její rady jsem se řídila a tak jsem ji držela pevněji. "Mám i oběma?" optala jsem se.

"Hai, skús to oboma." poviem jej a sledujem ju. Má dobré predpoklady.

Pocítila som nával silnej chakry, nechala som klona nech zostane z Kasumi a vybrala som sa do Yamada sídla. (presun)

Katanu, kterou jsem nemusela držet tak pevně jsem si předala do druhé ruky. Tím pádem jsem si je vyměnila. Na levou ruku se mi bojovalo trohu hůř, když jsem v ní držela katanu. Oběma jsem po rozcvičení udělala X ve vzduchu.