Zetsuov úkryt

First topic message reminder :

...

uslyšela jsem své jméno tak jsem se zastavila a podívala se kdo mě postrádá a když jsem viděla kdo to je matně jsem vzpomínala kdo je to

"Co chceš a kdo jsi?"

"Nepoznáváte mě? Jsem Halinor Saruwatari pracovala jsem pro Tetsuya. DOzvěděla jsem se že jste opět mezi živými. Jak se vám to podařilo? Zemřela jste vůbec?" doběhla jsem k ní

vzpomínala

"O tom nerada mluvím co chceš?" zamračeně jsem se na ní dívala

"Chci se k Vám přidat, mám pro vás dost dobrou informaci která by vás mohla zajímat, týká se to jednoho ninji."

"Stop stop to stačí tady jsou všude štěnice, pojď dovnitř." pokynula jsem jí a vešla do skrýše a zavedla jí do jedné z místností

"tak spusť"

šla jsem za ní a jen co jsem zavřela dveře vypustila jsem na ní
"Akihiro Kozuki....infiltroval se mezi nukeninama a ukradl informace a o všech vesnicích a zemí veškeré informace co se týká vojenských sil a tak mohlo by se vám to hodit. Je na něj vypsaná odměna ale kdyby jsme ho dostaly měly by jsme víc jak odměnu."

dívala jsem se na ní chladným pohledem a všechny informace si znovu projížděla v hlavě

"Což o to informace by se nám hodili ale jestli ho doposud nikdo nechytil evidentně to bude těžké."

"Ne právěže vy máte největší šanci na jeho polapení máte kouzlo osobnosti kterým muži podléhají a navíc cítím z vás obrovskou sílu." lichotila jsem jí Potřebuju abych byla nějaký ten čas pod ní

"A co když ne?" podezřívavě jsem se na ní dívala i když musím říct že věděla jak na mě

"Určitě ano, půjdu s vámi a budu vás krýt, měl by se teď nacházet v Kiri."

"Je až moc podezřelé že toho víš tolik, draá Halinor." obešla jsem jí a prohrábla si vlasy

"Pracovala jsem pro Tetsuya zapomněla jste? Jsem druhý nejlépe informovaný člověk. Zavedu vás tam."

"Co tak najednou se ke mě chceš přidat?"

"U Tetsuyi je nuda a já chci něco dělat dlouho jsem nebyla nikde jen zavřená v hostinci tak jsem se rozhodla jít k Vám a sloužit vám vy to oceníte víc jak on."

"No dobře řekněme že to beru ale sloužit znamená dělat vše co řeknu a doprovázet mě když všude místo tamtoho. Od tebe aspoň nemusím čekat něco horšího. Tak jdeme." řekla jsem rázně a šla zase k Dagovi a čekala až si Halinor sedne za mě

šla jsem za ní a sedla si na draka který pak vzlétl (přesun obě)

drak přistál před úkrytem seskočila jsem z něj a čekala na ostatní

seskočila jsem za Reinu
"To bylo vážně dobrý sama bych to nezvládla tak skvěle bude Vám zobat z ruky."

"Už zobe, jdi dovnitř a najdi si pokoj, já se o něj teď musím postarat." řekla jsem jí chladně a otočila se na Akihira

kývla jsem a odešla do skrýše

Pomalu jsem slezl z draka a došel až k Reině. Můj pohled byl prázdný a bez života.

"Dík Dagu." řekla jsem a on v kouři zmizel

"Tak Akihiro pojď dovnitř, ukážu ti kde budeš přebývat." pohladila jsem ho po tváři a vzala ho za ruku a táhla ho do skrýše a hned do kobek zašla jsem do jedné místnosti a tam ho pustila

Její dotek mě nenechal chladným. Když mě pak vzala za ruku, poslušně jsem šel za ní. Dovedla mě do nějaké místnosti. Tam mě pustila. Jen jsem se na ni otočil a bez mrknutí na ni hleděl. Nemohl jsem otrhnout oči.

"Vítej v tvém prozatimním pokoji." sladce jsem se na něj usmála

"Doufám e nelituješ že jsi šel semnou." v duchu jsem počítala že ještě tak zhruba dvě hodiny bude plyn účinkovat

Jen jsem se tak ducha přítomně rozhlédl. Potom jsem zakroutil hlavou, že nelituji. Pořád jsem ji sledoval. Točila se mi hlava. Nebylo mě nejlépe. Ta cesta mě vůbec neudělala dobře na mé předešlé zranění a ta moje ducha přítomnost taky ne. Byl jsem trochu rozklepaný. Taky tu nejtepleji nebylo.