"ak sem príde tak pôjdeme" usmejem sa a sadnem si na stoličku a čakám na Atsuko

Zliezla som dole po schodoch celkom.. unavená a rozčapená. Rukami som si pretrela oči a zvedavo som si prezrela Kushinu ako aj Techiho.. Huuum?.. kedy pôjdeme? spýtala som sa s takým veľkým zívnutím !

"Okamžite ideme !" povedala som naštvane stále som pozorovala ten neporiadok ktorý tam bol."Ideme hneď!!" vstanem a idem von Techi ma následuje

Uhm.. hai hai.. odpovedala som trocha naplašene, myslela som si že kričí na mňa !!.. radšej som sklopila hlavu a len som ju nasledovala.

Ešte skôr ako som išiel za ňou som povedal Arise:"Teraz musím ísť. Ale potom prídem a naučíš ma nejakú novú techniku."

Presun diamantové hory 15 min)

ešte pred tým som jej ale podsunula jednu pečať na spomienky a na môj pokyn by sa jej zapäčetili

Utírala jsem skleničky když se ke mě Ryuushi naklonil.
"Až se vrátíš zabiju tě za to..."
Promluvila jsem si skoro sama pro sebe a snažila se vyleštiti skleničku.
Nějak jsem si dění v místnosti nevšímala až do té doby co jsem se objevila ve tmě.
S povzdechem jsem si promnula spánky a aktivovala sharingan takže jsem měla přehled o tom co se děje,sedla jsem si na židli a pozorovala je.
Na chvíli jsem se zasnila a když jsem začala opět vnímat okolí zděsila jsem se.
"He?! to uklízet nebudu!"
Bouchla jsem pěstí do pultu a zatnula zuby,hlavu jsem měla skloněnou.
"To si to nemohly vyřešit venku!?"
Zaskřípala jsem zuby a sharingan zmizel.
Zvedla jsem hlavu a přikývla Nomochimu.

(presun )

Nedávala som pozor a tak ma aj dosť prekvapila, keď mi však zapečatila spomienky tak som sa len bezvládne skácala k zemi (vedľajší efekt). (presun pomocou kushiny)

Pozorovala jsem ten svinčík v hostinci a v duchu je proklínala.Sevřela jsem ruku v pěst a pak jí zase s výdechem uvolnila.Uvědomila jsem si že kdybych tu teď něco rozbila ničemu by to nepomohlo,byla by práce na víc.
Stála jsem pořád za pultem a ruce jsem měla položené na něm, předklonila jsem se tak, že jsem se čelem opřela o desku a přemýšlela co budu teď dělat.
Uklízet se mi to zrovna dvakrát nechtělo, pořád tu byla ještě jedna možnost...najít nějakého nebožáka a dát mu svoje poslední peníze za úklid.
Abych si lépe utřídila myšlenky zavřela jsem oči

Když vstoupil do místnosti otevřela jsem oči ale hlavu jsem měla stále opřenou.
"Tys mi tu chyběl..."
Neochotně jsem se narovnala a koukla se na něj,za ním jsem uviděla dvě slečny které šly dozadu přičemž jsem se ušklíbla.

Vzala jsem si peníze a spokojeně si je zastrčila do dekoltu.
Najednou jsem vypadala nadmíru spokojeně.
"Tak..jak dlouho tu budu muset ještě trčet?"

"Pokud se nemýlím tam na tebe čekají dvě slečny ne?"
Koukla jsem se v klidu ke dveřím a pak na něj.
"Co když ti utečou? "

"Zajímavé, tohle jsem už slyšela za poslední dny dvakrát"
Ustoupila jsem o krok,byla jsem zády k pultu a stačil by ještě malý krok a opírala bych se o něj.

Pohrdavě sem se zasmála.
"Zvykl jsi si za to všem platit co?"
Ruce jsem dala dozadu a opřela se o pult,mírně jsem se zaklonila takže jsem od něj byla obličejem dál.
"Bohužel mi jsou peníze vlastně k ničemu...není špatné je mít,ale obejdu se bez nic.Co mi můžeš nabídnout lepšího?"
Zvláštně jsem se usmívala a koukala se mu do očí.

Zamyslela jsem se a po chvíli se znova usmála.
Naklonila jsem se k němu a zašeptala mu do ucha.
"Zrovna neni nic o co bych měla zájem"
Svojí rukou jsem mu tu jeho odstrčila a odtáhla jsem se zpět.

Sladce jsem se usmála a odstrčila jsem ho kousek tak, abych mohla odejít.
Udělala jsem pár kroků a postavila se k pultu čelem.
"Dáš si něco když už jsi tady?"