"Doufám že mě nezklameš"
Spokojeně jsem se ušklíbla a dala mu pusu na tvář.
Odtáhla jsem se a přešla opět za pult.
Teď už bych jen potřebovala aby se tu stavil Nomochi

Po puse se noci nestalo...začala se mi vracet moje stará povaha, ona to však už měla nakousnutý, má to lehčí než kdokoliv, ale to neznamená že nemůžu být svině.Předtím by mě musela nejmíň políbit, aby to fungovalo. "Já se jdu jen provětrat." Řekl jsem prostě, city z mého hlasu se začali vytrácet. Prostě jsem vyšel ven a ještě když se dveře zavírali tak bylo vidět e jsem vyskočil s ladností a silou jakou člověk nikdy nedokázal, zůstal jsem v koruně nedalekého stromu a pozoroval měsíc, při tom se mi vracela povaha. Nakonec jsem i usnul.

Sedla jsem si na židli a spokojeně jsem zavřela oči.
Lidmi se dá tak snadno manipulovat
Teď už jen zbývalo počkat si jestli splní to co slíbil.
Koukla jsem se na muže který toho vypil kapánek moc a teď ležel na stole.
Řekla bych že ho bude bolet hlava
Zvedla jsem se a namočila čistý hadr. Došla jsem k němu a dala mu ho na hlavu.
Normálně bych šla do hotelu, ale nechat jsem ho tam nemohla, bůh ví co by se tu pak stalo.
Sedla jsem si zpět na židli a koukala se do stropu. Nějak se mi podařilo na té židli usnout.

Po mojej celkom dlhej ceste z Kiri dom sa zastavil tu. Potreboval som odlachčiť svoje srdce od problémov. Vstúpil som do hostinca a ako som čakal bolo tu ticho ktoré narušovalo iba chrápanie nejakého ožrana. Prišiel som k pultu kde som si sadol. Všimol som si tu kunoichi na stoličke že tiež spí. Chvíľu som počkal že či náhodou nepríde nejaká obsluha ale vedel som že na také skoré ranné hodiny ako je teraz chcem priveľa. Teda som potichu vstal a prešiel som za pult. V tichosti som si nalial niečo čo bolo zrejme dosť silné podľa vône. Už s pohárom v ruke som si išiel znova sadnúť k pultu. Podľa ceny ktorá tam bola pri tom napísaná som peniaze vyložil sa stôl že keď vstane nech si ich zoberie. Takáto atmosféra mi tu vyhovovals ticho a nie hučanie ožranov je celé kolo. Môj pohľad zo steny pristál znova na tej kunoichi trochu mi pripomínala moju bývalú ženu mala presne také isté vlasy ako ona. Nespúštal som z nej pohľad aspoň na chvíľu som si ju chcel pripomenúť. Pomaly som odpíjal z pohára a nadvšeličím premýšlal.

Ráno když jsem se vzbudil tak jsem byl zase sarkastický tajnůstkářský zmetek.
Seskočil jsem z vysokého stromu přímo před vchod...vešel jsem dovnitř, sedl jsem si k baru, byl jsem tam jak včera, přímo u stoličky kde spí Arisu. Kápi jsem měl zase na hlavě, kryla kompletně můj obličej. "Ty jsi tak roztomilá, když spíš, no, i když nespíš." Přešel jsem za pult, vzal jsem ji opatrně do náruče, tak, abych ji nevzbudil. Šel jsem s ní po schodech nahoru, vešel jsem do jednoho prázdného pokoje, ta jsem ji položil na postel a přikryl.
Pak jsem šel zpátky a sedl jsem si zpátky k baru.

Probudil jsem se asi něco kolem jedné hodiny,přičemž jsem trhavým pohybem spadl z vysoké židle,přímo na studenou podlahu.Vyškrábal jsem se na nohy a zjistil že můžu chodit.Takže ta noha nebyla zlomená..Díky bohu,kysele jsem se ušklíbl a zavrtěl onou nohou.Znovu jsem si přisedl k pultu a upravil si černý plášť,který zakrýval znak Uchiha klanu na zádech a můj meč,upevněný těsně pod ním.Chytl jsem se za hlavu a něco nesrozumitelného zabručel.Ach ta hlava!Natočil jsem se a všiml si mokrého hadru,který ležel na místě,kde jsem před chvílý ještě ležel já.Že by ta barmanka?Ale kam zmizela vždyt už je odpoledne..Stiskl jsem si pevněji hlavu v oblasti čela a poohlížel se kolem sebe,přičemž jsem se pohupoval na barové židli.

Probudila jsem se v nějakém pokoji a hrklo ve mě. Posadila jsem se a snažila se rozkoukat.
Opláchla jsem si obličej a sešla po schodech dolů. Trochu mi to připomínalo sídlo ve kterém jsem byla vychovaná.
Objevila jsem se v hostinci a trochu si oddechla.
"Zdravíčko"
Pozdravila jsem je všechny a postavila se za pult.
Koukla jsem se na Akiyuu. "Co hlava?"

''Jo..je to v pohodě díky že jsem se neprobudil na mrazu'',ušklíbl jsem se a pustil si hlavu.''Jenom..nemáš nějakou ledovou vodu?''Po chvilce jsem utrousil a naklonil hlavu abych jí viděl.

Zasmála jsem se spíše pro sebe a vytáhla z ledničky chlazenou vodu.
Nalila jsem mu jí do skleničky a postavila před něj.
Vodu jsem neuklidila zpět ale nechala jí na pultu kdyby si chtěl dolít.

''Děkuji...''Špitl jsem a začal pomalu usrkovat studenou vodu.Hned jak sklenice byla prázdná,tak jsem stal a porozhlédl se.''Ještě sem přijdu..někdy..Kdyby se tu objevil Nawaki nebo jakýkoliv Uchiha dejte mi vědět'',řekl jsem s úsměvem a studenou vlašku si ještě naplácl na čelo,počemž jsem nechal nějaké drobné na stole a zmizel ve dveřích.(přesun)

Pod kápi jsem se usmál. Tak to dopadá když neumíš chlastat...baka! Arisu jsem už nějakou dobu ignoroval, jen jsem přemýšlel kde je ten Tetsyua.
Celou tvář mi jako tradičně zakrývala kápi a byl jsem zase zamlklý.
Teď už by nebylo jednoduché mě rozmluvit.

"Jistě"
S úsměvem jsem ho pozorovala dokud nezmizel. Jakmile odešel úsměv z mé tváře v okamžiku zmizel, jako když se zmáčkne tlačítko.
To že hledal nějakého Uchihu se mi nelíbilo. Předpokládala jsem že je to další člověk který chce využít Sharingan.Pozorovala jsem dveře a přemýšlela, pak jsem uklidila peníze a rozhlídla jsem se po hostinci.

Prišiel som do Hostinca posadil som sa do rohu kde som mal výhlad na všetko.
Objednal som si ako zvyčajne jednu Kofolu a obzeral sa.

Po dopití som sa otočil zrejme na obsluhu ,,Môžem dostať ešte?,, opýtal som sa jej smerom. Bola to tá čo tu spala snáď jej nevadilo že som sa obslúžil sám keď spala. Počúval som pozorne čo sa tu dialo ale zatiaľ ma žiadna informácie nezaujala.

"Ale ale...dneska nějak zamlklá..." Ušklíbl jsem se, pak jsem si pro sebe zamumlal. "Jestli si nepohne má Reina smůlu nestrávím tady vánoce. Může si o něm získat informace sama" Zavrčel jsem a věnoval jsem se vlastním myšlenkám.
Pak někdo přišel..."Pfuuu zase to není on...já se zcvoknu, s takovou tady ty vánoce vážně strávím. K čertu s Nawakim..ani ho neznám a už ho nenávidím." Vrčel jsem pod kápi.

Letmo jsem se koukla na nově příchozího a nalila do skelničky Kofolu.
Poté jsem se koukla na Atara a pak na jeho skleničku. Nebyla jsem si jistá co si nalil když jsem tam nebyla tak jsem vytáhla flašku která byla na kraji.
Donesla jsem Kofolu ke stolu který byl v rohu.
Pak jsem zamířila k Atarovi.
"Nejsem si jistá co jste tam měl předtím, ale může být toto?"
Položila jsem před něj flašku a čekala.Argetovu poznámku jsem ignorovala jen jsem po něm střelila letmý pohled skoro jako bych ho zabíjela.

,,Môže byť,, pozeral som na flašku nevedel som čo v nej je ale bolo mi to jedno.
Bolo načase začať vyzvedať ,,Sem chodí celkom dosť ľudí nemám pravdu?...A dozviete sa tu toho veľa..,, prehodil som počas toho čo som si nalieval z flašky a nakoniec som si trochu odpil..

"Dnes tu asi na žiadneho nukenina nenarazím"
Povedal som si pre seba.
Sledoval som to dievča za barom a bolo mi na nej niečo divné akoby sme mali niečo spoločné
Prešiel som ku baru
"Ty dievča odkial pochádzaš?"

Došla mi trpělivost...otočil jsem se tak abych viděl na všechny a prostě řekl. "Kdo ví něco o nějakým Nawaki Uchihovi? Slitujte se, nebo s reinou nevydržím." Prosebný pohled se ztratil pod kápi.

"Většinou je tu prázdno"
A já mám klid
"Musím vás zklamat, tady informace nenajdete"
Usmála jsem se a vrátila se za pult, opřela jsem se rukama o desku a koukla se ke stolu v rohu.
Když přišel k baru vzala jsem si skleničku a začala jí leštit.
"Zapomněla jsem.."
Předpokládala jsem že ho tato odpověď neuspokojí, ale nemohla jsem to říct.
Zvedla jsem skleničku proti světlu a koukala kde je ještě nějaká šmouha.

Povzdychol som si a započul toho mladého.
"Ja som Nawaki Uchiha"
Postavil som sa

Když se postavil přestala jsem leštit skleničku a položila jí.
"Jsi tu slavnej, už tě hladají dva lidi"
Usmála jsem se a pozorovala ho.
Takže Uchiha
Pochopila jsem proč jsem měla pocit že je stejný.

Skoro jsem zakňučel. "To mi moc nepomůže...nic mi o sobě neřekneš a Reina se rozčílí...to by asi nebylo hezký." Zatřásl jsem se, přešel jsem k němu cestou jsem si sundal kápi, měl jsem prosebný pohled. "Prosím...řekni mi něco co chce Reina vědět, něco ve stylu...jak jsi silný, atd... Prostě to co Reinu uspokojí...v lepším případě by jsi mohl za ní jít sám...ulehčil by jsi mi to a já bych se jí nemusel ukázat."

"Takže neša malá Reiniča posiela Geninov aby ma vystopovali a zistili aký som silný"
Zasmial som sa
"Tak bež za Reinou a povedz jej,že ju tu počkám nech príde"
Otočil som sa k Baru
"Kto je ten druhý?"

Konečně jsem dolétl na jestřábovi před hostinec,seskočil jsem dolů a odvolal ho.Tak jsem se vrátil dříve než jsem myslel...Asi se zase ožeru už na to nemám nervy.Vstoupil jsem dovnitř,poupravil jsem si plášť a podíval se na barmanku.''Tak jsem zpět..Trochu dříve '',uculil jsem se a zaměřil se na postavu,která stála prakticky před ní,počemž mi přiblblí úsměv zmizel.''Nawaki..Takže jsem tě našel co?''Řekl jsem bezeznámek nějakých zbytečných emocí a rukou zajel pod plášť,přičemž jsem pevně stiskl meč,který byl upevněn na zádech.