,,Umm...Asi ano, budu mu muset říct o její smrti.." skousla jsem si spodní ret.

Nekousej se do toho rtu nebo tě někdo do něj kousne taky . Pousmál jsem se.

Úsměv jsem mu oplatila. ,,Nikdo mě do něj nekousne. A je to zlozvyk, tomu mě neodnaučíš."

,,Prsty se namočí do sole a pepře. Co chceš udělat, když si koušu rty?" pozvedla jsem pravé obočí.

,,Proč bych si měla dávat hnůj do pusy?" zašklebila jsem se nechutností. ,,To opravdu ne...A potrestat...Nejsem malá, abych dostala pětadvacet na holou." pousmála jsem se.

,,Jasně. Určitě se nechám a budu poslušně držet, zatímco mě budou bít?" ušklíbla jsem se.

už nějakou dobu jsem slyšel známý hlas přeýšlel jsem jestly se mám otočit a jít za ním ale slyšel jsem že má společnost problémů jsem jí udělal dost nechtěl jsem přidělat další.....jen jsem se nenápadně otočil a koukl kdo tam s ní je byl tam Neuro řekl jsem si že on je v pořádku tak jsem se za nima pomalu vydal když jsem přišel k nim tak jsem je pozdravil a hned jsem si nemohl odpustit otázku "Takže sis konečně našla chla....teda kluka ?"

Věděla jsem o Sasukeho přítomnosti od té doby, co jsme sem přišli, ale nečekala jsem, že za mnou přijde. Při jeho poznámce jsem zčervenala, a přestože jsem neměla náladu, nemohla jsem si hru odpustit.
,,Hai." přikývla jsem s mírným úsměvem. ,,Zdá se, že tu nakonec o mě někdo stojí." pousmála jsem se a podívala se na Neura.

"to je dobře.....ale uchiha to být nemusel...zvlášť ne můj vnuk" zasmál jsem se "A co Hitomi už se ti vede líp než před tím ?"

,,Proč ne? Mou slabinu přece znáš." usmála jsem se provokativněji, poté jsem pookřála. ,,Ne..Stejné a horší." smutně jsem se pousmála.

"jo jo....prostě si všechny myslíte že se něco z mé genialiti přeneslo na tyhle děti" zakřenil jsem se "jakto ?"

Zavrtěla jsem hlavou. ,,To je dobrý, zvládnu to." pokusila jsem se o úsměv. ,,Jinak, co se týče tvé geniality..." zašklebila jsem se. ,,Myslíš, že Neuro ji má jen díky tobě?"

"od kdy je neuro geniální ?" vyplázl jsem jazyk "No a jak tě tak vydím dobrý to není....můžu ti nějak pomoct ?...ještě týden mám dovolenou"

Zamračila jsem se. ,,Urážíš mi přítele.." pohodila jsem vlasama. Podívala jsem se na svou ruku. Látka, kterou jsem si omotala na zraněné místo začala pořádně nasakovat od krve. Mírně jsem se pousmála a zavrtěla hlavou.
,,Vážně to zvládnu, ale děkuji." usmála jsem se na něj mile.

"dobře dobře....ale stejně ti nevěřím že je to tvůj přítel nevypadáte na to.....skus mi to dokázat" vyplázl jsem jazyk

Hrklo ve mě. TTo snad ne..
,,Jak dokázat?" hrála jsem si na hloupou a usmívala se.

"nevím řekl jsem první co mě napadlo" zasmál jsem se "možná když ho políbíš tak bych uvěřil"

Mé obavy se vyplnily. Nechtěla jsem se ale jen tak vzdát, když už jsem s tím začala, dotáhnu to do konce. Snad mě ti dva nezbaijou.. Nahla jsem se k Neurovi a usmála se. Připojila jsem své rty na jeho a zavřela oči. Byl to jemný polibek, ale dala jsem si záležet, aby vypadal věrohodně. Pomalu jsem se odtáhla, bříškem palce mu přes rty přejela a usmála se. Opět jsem si sedla na své místo a usmála se na černovláska.

"hele Himi...to byl vtip já vám věřil...no ale aspoň jsem se přesvedčil" zasmál jsem se

Nande?! Tak tak jsem se držela.
Usmála jsem se. ,,Tak vidíš...Místo, abys nám žehnal, děláš si z nás legraci.." vyčetla jsem mu.

"Amatersu žehnej vám....spokojená ?"

,,Hai, už jsme spokojení, že?" usmála jsem se na Neura a poté na Sasukeho.