"no nic nebudu vás rušit tak se mějte" poamlu jsem šel zase k baru

,,Počkej!" zavolala jsem na něj. Položila Neurovi ruku na rameno a usmála se. Zvedla jsem se a šla za Sasukem.

otočil jsem se "copak ?"

,,Umm..Jak jsi na tom s Akatsuki?" optala jsem se. Uvědomila jsem si, jak před ním stojím. Plášť jsem měla rozeplý a na sobě jen košilku. Přitáhla jsem si plášť blíž k tělu a mírně zrůžověla. Čekala jsem, jak odpoví.

"S akatsuki nemám už nic společného...jen to že znám šéfku a byl jsem jí na svatbě...jinak jsme pryč a trénuju" bez ptání jsem si sundal košili a podal jí ji

,,To je dobrý, stačí mi ten plášť.." usmála jsem se.
,,Umm hai, dnes mě navštívila, no vlastně jen její klon, mluvila něco o svatbě..." pousmála jsem se.

"Ne nestačí ti plášť a ůptát se tě nebudu obleč si tu košili"

,,A já nebudu poslouchat! Nevezmu si ji, stačí mi ten plášť, Sasuke. Ten mě zahalí dostatečně." usmála jsem se.

"vždyť je roztrhaný děláš si špatný dojem takže si tu košili vezmeš a hotovo"

,,Nevezmu!" zamračila jsem se.
,,Musím jít, Sasuke..Ještě...ještě mám nějakou práci..Ráda jsem tě viděla, hodně štěstí..Ahoj.." stoupla jsem si na špičky a dala mu pusu na tvář. Usmála jsem se a zamířila zpátky k Neurovi.

šel jsem za ní "Hele Hitomi.....neštvi mě" oblékl jsem si košili zpátky na sebe "no....a....měj se" šel jsem k baru kde jsem si zase obědnal

Usmála jsem se a došla k Neurovi. Trochu jsem se k němu naklonila.
,,Umm..půjdeme?" zeptala jsem se polohlasně.

Jo jasně."Vstal jsem jsem a nabýdl jí ruku.

Zašmátrala jsem v útrobách kapes a nechala na stole peníze za rámen a ty dva čaje. Poté jsem přijala nabízenou ruku a pomalu jsme odcházeli.

,,Nekomplikuj to, už jsem zaplatila." usmála jsem se.

Jenže já tě pozval."Vrátil jsem jí její peníze a dal na stůl nové se spropitným

Vzdychla jsem si. ,,Jsi tvrdohlavý...Potřebuji do Konohy, jdeš taky nebo máš něco v plánu?"

Zašel bych si asi za tím Manzouem nebo si zjistil kde se aspoň nachází.Jdi sama dobře?Přišel jsem k ní blíž "a za ten polibek tě asi zabiju.Nevím co máš s dědou ale jseš mrtvá!"

Zčervenala jsem. ,,Nemáme spolu nic..Kromě...Ne! Nemáme spolu nic!" vyhrkla jsem zbytečně prudce. ,,Gomene." sklonila jsem hlavu.
,,Umm tak já půjdu." pousmála jsem se a otočila se k východu z hostince.

(přesun)

(presun)

Po ceste som sa zastavil v hostinci.
Vidím tu pobohehovať mnoho ludí a tak sa opýtam či tu náhodou niekto nevydel rena.

Bol som narýchlo v hostinci priniesť najnovšie informácie, keď tu zrazu som uvidel everesta. Vzhľadom na to, že očividne nemal záujem o jedlo, som k nemu dorazil osobne.
"Želáte si?"