Přísně střežené vězení

First topic message reminder :

Vězení je pod dohledem 24 hodin denně a střídají se přesně o půl noci
Hlídají ho vždy dva Anbu, kteří do vězení nepustí NIKOHO, kromě Mizukage a její doprovod nebo pokud nebudou mít povolení pro vstup do věznice!!! Porušení bude trestáno!

Na chvíli jsem se podíval na něj, jak mu z pusy vylezla trocha nějakého smaragdově zeleného ohně."Hm...máš zajímavý plamen..." Řekl jsem k němu a trochu se protáhl. Očima jsem tikal mezi ním a zdí.

"Je to jen tou technikou. Pracoval jsem na ní u královské Rodinky ti mě naučily 12 dalších pečetí." Zavzpomínal jsem na nespoutané časy když jsem byl s trish.

Přikývl jsem."Hm... dobrý... u královské rodiny povídáš jo? Já si vzpomínám na m..." Zarazil jsem se a chvilinku mlčel."No...to je jedno... " Dokončil jsem nakonec větu.

"Na?" Chtěl jsem ho donutit mi to říct. "A né u takové jaké si myslíš. U Královské Rodiny Upírů."

Probrala jsem se ze zamyšlení. Stála jsem dál od nich. Zamračeně jsem se dívala do zdi. Pak jsem svůj pohled stočila na ty dva. Zkoumala jsem jejich výrazy.

Jen jsem se pousmál."Jsi moc zvědavý a já bych si asi měl dávat pozor na jazyk. Už zase moc mluvím, takže..."
Na jeho další upřesnění jsem si ho jen změřil pohledem."No...to by i souhlasilo, ale rodina jako rodina. Já to moc neřeším..."

"Souhlasilo? Od čeho tak usuzuješ?" Nevšímal jsem si Mizukage ani stráží.

Všiml jsem si, že Mizukage zase reaguje, takže jsem se postavil a k Reiovi jsem ještě prohodil."Kvůli tvému celkovému vzhledu..." Potom jsem se soustředil už jen na ni."Takže, co teď Mizukage-sama?" Zeptal jsem se jí.

"Můj vzhled co se ti na něm nelíbí? No jo no pokrčil jsi mi kabát, jak příjdu domů se musím převlect." Takže co teď mizukage-sama? Zaznělo mi v hlavě posměšným tónem. Já jsem si tam jen tak ležel.

Ještě než si stoupl a promluvil jsem kývla na jednoho ke strážím. Jeden z nich ke mě přistoupil a něco jsem mu pošeptala do ucha. Přikývl a odešel. Koutky úst se mi zvedly do lehkého úsměvu.
Pak se Akihiro postavil a promluvil.
"Chvíli počkej."
Za nedlouho se shinobi vrátil. Vyvolával dojem, že přítomného vězně chce odvést na popravu...

Ten její výraz a toho strážného se mi vůbec nelíbil. Jen jsem, ale přikývl a trochu poodstoupil. Co se teď bude dít... pokud ho vezmou na... co bych udělal? Nešel jsem proti Kiri a vlastně jsem nešel ani proti Oto. Plnil jsem to, co jsem měl, ale svým způsobem. Musel jsem se zeptat."Co s ním chcete teď dělat?" Předchozí slova, co říkal Rei jsem nevnímal.

Udělal jsem pečetě co zatím viděl jen Aki, ale neudělal jsem tu poslední. Otevřete zkuste něco a dostanete Katonem do Ksichtu.Ušklíbl jsem a byl jsem nachystán kdykoliv dodělat pečeť.

Pousmála jsem se. Ruce jsem spustila podél těla. Šaty jsem měla od krve z poraněné ruky, ale nějak mě to netankovalo. Rozešla jsem se k východu.
"Co myslíš. Pustí ho."
Řekla jsem ještě než jsem odešla.
-přesun-

Strážný odemkl celu, otevřel ji a odstoupil.

Nedal jsem to na sobě znát, ale v duchu jsem si oddechl. Podíval jsem se na Reie a čekal, až vyjde ven. Strážního jsem poslal pryč, že už to zařídím.
Když byl pryč, tak jsem si jen konečně vydýchl."Takže... teď splním svou část dohody a taky tě musím s tadyma vyvést. Musíme si pohnout, než si to zase rozmyslí..."

"To je teda mizukage..., mohl jsem jí tu ránu olízat já krev rád." Ušklíbl jsem se při těch slovech a vyšel jsem z cely ven. "Tak kam teď? Za Reinou?"

Jen jsem si trochu povzdechl."Je to na tobě...ale nejprve se dostaneme z tadyma, takže pojď za mnou..." Vyšel jsem napřed a zamířil jsem si to přímo směr východ s tady té kopky.
(přesun)

Šel jsem za ním a představoval jsem si jak bych jí lízal rány. "Hm....Skvělá představa."
(přesun)