Sídlo klanu Inuzuka

Prisiel som naspet do sidla
Tak nezistil som toho vela je vonja suna je znicena Shijin ma vela prace a ja nema nic zasa tsss no ked bude treba pomoct snad ked tak zistia ze som tu no ale co jeden clovek aj tak hore dole ...
Moje ruky zacli horiet no potom sa predomnou objavili obrovske a zacal som mlatit do stromou a docoho to len slo

potom som skoncil a vytvoril som si v oboch rukach ohen spojil som ho a vystrelil pred seba kde ale nic nebolo

Dalej som trenoval

Sledovala jsem ho ze střechy.
Jde mu to čím dál lépe....

Po chvili som ju ucitil tak som skocil k nej
"Zdravim ... hladal som vas "

"Milé, ale zrovna vyrážíme." posadila jsem se a pak seskočila ze střechy.
"Naše jednotka nám tak trochu zdrhla." pousmála jsem se, počkala na něj a pak se vydala směr hlavní brána.

Bezal som za nou

Bol som v sidle nasiel som tu akysi svitok a zacal som sa z ronguom ucit .
Trenovali sme

Přišel jsem a zaklepal jsem na dveře.

Otevřel jsem dveře a šel si lehnout na gauč tam jsem usnul.

Vzbudil jsem se a šel do hokage budovy.(přesun)

Bol som v sidle ,celu noc som nemohol spat bol som uz zlostny lebo som sa nevedel rozhodnut stale co je spravne aj ked som vedel co a ako moze dopadnut ,alebo koho vsetko zklamem no to od Ashi som vobec nevedel ako niekedy vobec splnit , cim dalej viac som bol nervozny ,preto som tam sedel pod stromom a dumal som .

Stisol som peste bol som nahnevany sam na seba ,lebo som stale na nic neprisiel ...
V tom som mna salalo teplo ja som to necitil no Rongu radsej odomna odbehol ja ze idem trenovat ako som vypustil trochu chakry nezastavitelne sa zomna zacala hrnut chakra a vsetko horelo

Trvalo to velmi dlho , a stale to zomna chrlilo , doslova akoby to spalovalo moje pocity.
Ked to prestalo ja som spadol na zem a ostal som lezat .
Uz som bol teraz uplne v klude .

Nakoniec som zistil ze som tu zaspal .
Preto som vstal trenovat sa mi nechcelo tak som sa pobral do konohy .
Rongu sa vydal zamnou vedel som ze tam stravim celu noc .
(presun)

Dorazil som pomaly sem .
Mala by tu byť aj Shijin keď šla aj ona .
Rongu tu už bol tiež .
Ja som zamieril dnu , dvere som nechal otvorené nech ide aj Shijin keď tak prišiel som k miske ktorú mal Rongu a dal som mu tam to čo on normálne dostával .
V sídle som zatiaľ nikoho nepostrehol no aj tak som sa pozeral že či tu niečo alebo niekto nieje .

Došla jsem za ním.
Pohledem jsem zaostřila k Ashině fotce.
Měla ji ráda...
Jemně jsem si jí dotkla, na koncích prstů mi zůstalo trochu prachu.
Smutně jsem se zadívala na Ryuujiho, ale nic jsem neříkala.

Pohladil som sa Rongua .
A šiel som sa tu ešte raz preisť po skoro všetkých izbách .
Aj keď som to tu bral ako domov takmer viac než pol rok som tu naozaj nebol .
Veľa myšlienok sa mi pri prechádzke vrývali pred oči .
"Asi by som tu mal poupratovať dlho tu nikto nebol .
Nesmiem dopustiť že sa to tu rozpadne .
Predsa len je to domov Inuzukov ."
Povedal som keď som prišiel zasa k Shijin .
Rongu sa už zasa vytratil .

"Bylo to tu prázdné tolik let... Nemyslím, že by se to tu jen tak rozpadlo, spíš tu je tak... Smutno..." ani jsem nevěděla proč, ale přišlo mi to tak.

"Jistěže." kývla jsem, ale na chvíli ještě zmizela v místě, kde jsem si pamatovala kuchyni a jakýmsi nalezeným kusem látky setřela z fotografie všechen prach. Pak jsem se na něj už jen usmívala.
"Ona by byla šťastná, kdyby to slyšela."

Usmial som sa .
"Keby sa nedozvedela pár vecí , alebo keby sa nestali bola by tu ... s nami ,
No ale teraz to je tak ako to je a ja sa posnažím splniť tých pár snov čo mám .
Aj keď sú dva chcem splniť obydva no toto obvzlášť ."
Ja pomaly prejdem k východu a vyšiel som pred sídlo .
"Trošku som to tu ale spálil .
Keď som tu bol ."

Rozesmála jsem se.
"Jednou tu bude krásně. Určitě... Věřím tomu a těším se, až se tenhle sen vyplní." zvedla jsem oči k líně plujícím mrakům.
"Kam vlastně máme zamířeno?" zeptala jsem se tiše po chvíli.

"Ja vlastne ani neviem ... no keď si to tak zoberiem skoro nikedy neplánujem kam idem .
Až na pár vecí ."
Sám pre seba som sa usmial lebo som jej bol teraz chrbtom .
Otočil som sa k nej .
"Asi niekam kam nás nohy zavedú ale asi , teraz na trénovacie miesto ti možno niečo ukázať ."
Ako som to dopovedal bol som už u nej bližšie , a bolo na mne vidieť čo som už mal v pláne lebo som sa k nej naklonil a jemne som ju pobozkal .

Obtočila jsem mu ruce kolem krku a jemně opětovala polibek.
Stačila chvíle, abych chtěla víc. Prohloubila jsem ho, zapojila do hry jazyk.
Když jsem se potřebovala nadechnout, odtáhla jsem se.
"Tréninkové místnosti... Budou dobrá volba..." i když jsem to řekla, nechtělo se mi odtáhnout ještě víc.

Ja som sa musel pousmiať lebo aj keď hovorila o tých miestnostiach stále bola pri mne .
"Tak radšej do haly nie ... bral by som niečo kde je veľa miesta ."
Moje ruky sa teraz presunuli na jej pas a zasa som spojil naše pery ktoré som najprv olizol , jemne ich nasal a až potom som pokračoval v bozku ktorý som potom ešte aj viac prehĺbil .
Jazyk som používal len tak trochu nezašiel som s ním hlbšie než tak keď som ucítil jej špičku jazyka ktorú som trochu dráždil .

Tímhle mě dováděl k šílenství.
Snažila jsem se to nedat znát, ale nedařilo se mi to. Líbal jinak, než jsem to znala já. Hrál si se mnou. Na jednu stranu se mi to nelíbilo, na druhou jsem právě to chtěla. Stálo mě všechnu sílu trochu se odtáhnout.
"Asi... Asi tedy půjdeme." oblízla jsem si horní ret a trochu nervózně jsem se pousmála.

Dal som jej ešte takú maličkú pusu , alebo teda skôr bozk potom som sa odtiahol a usmial som sa .
"Tak teda poďme .... "
Zobral som ju opatrne za ruku a vybral som sa tam kam som hovoril .
Trochu som sa osmelil , možno to bolo ale tým že som nechcel byť pred ňou tak utiahnutý či byť za nejakého "pribrzdenca "
(presun.)