Ulice Listové

First topic message reminder :

Konoha se opravuje, ještě je potřeba zavést elektřinu, vodu do domů a ostatní věci ^^...




Noční Konoha ^^ xD

Menší ukázka toho, co naleznete na hlavní třídě v Konoze:

Yuniiku a Rongu se v jednom momentě střetli na jednom místě a zůstali stát.
Tohle bylo ještě o level níž. Jen najít nepřítele.
Jakmile k nim dojde zase poběží jinam.
Oběma to jde skvěle, na to, že jsme dnes začali.

Ked boli obaja psi na mieste to som si vsimol docela jasne no ked sa rozisli tak som nevedel ktoreho sledovat lenze Yuniinku som vydel skorsie tak som sa snazil nasledovat ju aj ked pravda bola ze som skor na slepo bezal a ju som zahliadol vzdy nahodou

Když se zase rozběhli chvíli jsem nevěděla, jestli Yuniiku sleduje jeho nebo on ji. Ona možná jak kdy...
Hvízdla jsem a Yuniiku se zastavila.
Stejně tak jsem o kus dál zahlédla Ronga.
Seskočila jsem ze střechy.
"Jde ti to skvěle. Na první hodinu a na to, že někdo je na tom po letech, co má svého psího společníka, mnohem hůř, jste si oba vedli bezvadně."

"I ty Yuniiku..." pochválila jsem svou společnici a láskyplně přejížděla pravou rukou po její srsti.
Říkejte si co chcete, můj klan je nejlepší... Ehmm... I když jsem poslední.
Nad tou myšlenkou jsem se musela pousmát.
"Dnes už to stačí."

Bol som docela udychany takze som chvilu nic nevravel no potom som povedal
"Ako keby bola nejaka vystraha ze sa bude nieco diat lenze on mi len tak zdrhne a ja som sa tak dost ubehal "

Ušklíbla jsem se.
"Nejsi sám." Otřela jsem si z čela pot.
"Ani nevíš, jak se těším, až tohle budeme mít za sebou. "

"A pokud to nebude brzy, tak mě máš na svědomí." Rozesmála jsem se.

Zasmial som sa aj ja
"No tak akoze citit ich ci pocut problem nieje lenze som akysi trochu slepy tak sa mi to zda "

"To se časem spraví." usmála jsem se.
"Mě spíš trápí, že jsme nezastihli Hokageho, ale teď už to nemá cenu. Nakonec se to rozmotá samo a i ty dny nějak přežijeme. "

"Samozřejmě bez tréninku." dodala jsem vážně.
"Tohle je jen... Ehmm... Pobíhání po ulici." ušklíbla jsem se.
Nebo spíš bude, až mě Hokage-sama uškrtí...
"Pokud ještě chceš trénovat... Tedy pobíhat po ulicích... Můžeš, ale já se už vrátím do sídla. Musím jim připravit jídlo."

"Jistě. Pokud bych tam už nebyla, prostě se oba nakrmte a běžte spát. Mám ještě pár věcí, které bych si měla zařídit." dodala jsem a vytratila se mu z očí.

(Přesouvá se)

Naštvaně jsem odcházela z čerstvě renovovaného parku. Byla jsem poškrábaná a na rukou mi naskakovaly boláky. Koho by napadlo, že mi dají na sázení velmi krásné, ale jedovaté keře? Příště budu radši zase odklízet sutiny. No, je na čase zkusit něco jiného. Potrénovat se. Ať má Naomi radost.

Usmála jsem se vzpomínce na naše setkání. A odcházela směrem do tréninkových místností.

přesun.

Ja som teda siel pokracovat v tom "pobehovani" z Ronguem ako pred chvilou

Probíhal jsem ulicí, až jsem se zastavil a posadil se na lavičku.
Páni...Ještě vyřídit elektrikáře, topenáře a intramatéry.

Šla jsem ulicí. Zastavila jsem se a počkala na Taikiho.

pomalu jsem se dobelhal k ní
''tak teď najít hokageho''

"Někde tu bude. Beztak bude někde sedět vyčerpaný ve stínu."

''toho již asi pomocí zmagnetizované jehly na listu nenajdu''
zasmál jsem se

Nakoniec som akosi nasiel Rongua a pobral som sa odtialto prec
(presun)

"Ale já bych to mohla zkusit." zamyslela jsem se. "Má velké množství čakry, tak by to mohlo fungovat."
Zabodla jsem meč před sebe. Přiložila prsty k sobě a aačala jse soustředit. Kolem mě se vytvořila fialová čakra. Pak jsem rozptýlila do dvou stran. "Tudy." ukázala jsem jedním směrem. Vzala jsem meč a šla jím.

''šikulka''
pronesl jsem trochu povadlým hlasem a následoval jsem ji

"Jedna výhoda tréninku hvězdy." řekla jsem. Nemyslela jsem na následky, které ještě trápily mou sestru. Za nedlouho jsem spatřila sedět někoho na lavičce.
"A jsme u cíle."

Procházela jsem se ulicemi a hledala osoby, se kterými bych potřebovala mluvit. Respektive jednu, ale stejně pochybuju, že k tomu bude vhodná příležitost. Dneska si člověk musí sakra dávat pozor na jazyk. Nikdy nevíte jaký psychopat vás poslouchá. A jestli náhodou ten psychopat není v řadách vašich spojenců.

Eh... začínám být paranoidní od toho útoku na Konohu...

oběvila jsem se u ní už převlečená ze starého oblečení do nového viz avatar xD "jaktože netrénuješ ?!"

"Shizuko, Taiki." usmál jsem se a pořádně se opřel na lavičce.

přikývl jsem
a držel jsem se za shiz...

"Dobrý den." usmála jsem se. "Mise splněna." natáhla jsem ruku ve které jsem držela meč a drouhou dala pod jeho ostří, aby byl vodorovně.

"Omlouvám se, že to trvalo."