Ulice Listové

First topic message reminder :

Konoha se opravuje, ještě je potřeba zavést elektřinu, vodu do domů a ostatní věci ^^...




Noční Konoha ^^ xD

Menší ukázka toho, co naleznete na hlavní třídě v Konoze:

"Hai, arigato.. znovu, pokud to nebude vadit půjdu se mrknou do toho sídla Tsunade-sama, potřebuji si odpočinout a něco zařídit. Dobrou," mávl jsem a zmizel pryč.

.Přesun - Konoha 17.

Objevila jsem se na tom ponurém místě.
Vypadá to tu už celkem dobře...
Teprve v té chvíli jsem se ohlédla, jestli nakonec šel za mnou.

Dobehol som v rukach s Ronguem zanou

"Vypadá to, že tu nikdo není..." zamumlala jsem spíš pro sebe.
Kriticky jsem se zadívala na hlídku.
"Myslím, že se připojím k hlídce. Tak Hokageho nejspíš uvidíme přicházet."
Pokud tu už není...
"Lepší než nedělat nic."

"Jen doufám, že nečekáš, že se připojíme k nim." kývla jsem hlavou k ninjům na hlídce. "Můj klan má svou vlastní hlídku. Dnes nemáme mít hlídku oficiálně, takže vlastně jenom trénujeme. Eh... To poslední slovo jako bych neřekla."
Blesklo mi v očích.
"Yuniiku!" Má společnice se okamžitě rozběhla do stínů. Nemohl ji už vidět.
"Musíš ho naučit splynout se stíny. To znamená, že musíš umět splynout i ty."
zavrněla jsem jemně a zmizela. Možná Rongu se svým čichem, ale on mě nedokáže najít. Proplétala jsem se stíny, používala Sunshin. Zkrátka jsem se ztratila.

Aj ked som mal aj ja sam velmi dobry cuch tak sa tolko premiestnovala ze som bol trochu zmeteny takze som nevedel kde je
"Eh no keby viem ako nato tak sa to aj naucim "

"Naučíš se splynout s Ronguem, s přírodou... "
Objevila jsem se v té chvíli přímo za ním.
"Shinobi se učí využívat vše ve svůj prospěch, ale klan Inuzuka má k tomu svůj vlastní klíč. Psi. Jejich čich spojený s našima očima je klíč k úspěchu. Záleží na tobě, jak dlouho bude trvat, než se dokážeš do svého společníka vcítit."

"No aj ked niesom Inuzuka tak sa budem naozaj snazit kedze mam aj tak zo zieratmi viac spolocne mozno to dlho trvat naozaj nebude "
otocil som sa nanu

Když se otočil udělala jsem pomalu dva kroky do stínu.
Ten ale v té chvíli, kdy jsem udělala druhý, zmizel o kousek dál.
"Stačí centimetr vedle a nepřátelský shinobi tě uvidí." zašeptala jsem.
"Rychlost, ale i vnímavost."
Další dva kroky jsem udělala rychleji a pokračovala dál.
Byla jsem si jistá, že jsem mu na chvíli zmizela mezi trámy z očí.

Vidiet som ju naozaj nevidel no ale cuchom som ju citil
"Takze uz viem teda co trenovat ale rongu bude somnou ze Rongu ?"

"Ja, Rongu bude trénovat s Yuniiku."
Ne nadarmo žijí naši psi i náš klan pospolu...
Svou myšlenku jsem taktéž zopakovala nahlas a usmála se.
"Až budeš připravený, uvidíš ho zřetelně v každé chvíli. Jeho i Yuniiku. Ale sám poznáš rozdíl mezi nimi. Pes s naším výcvikem jen těžko změní pána, protože jsou spolu spojení myslí i srdcem."

"To je přikývla jsem zasněně."
Kde bych byla nemít Yuniiku?
"Možná, že ti pomůže zbavit se touhy. Touhy se pomstít." šeptla jsem a pak už jsem ho nechala s jeho myšlenkami samotného a zmizela jsem.
Tohle musí dokázat sám...

Jakto ze to az tak poznala ? ved som vravel ze sa nechcem pomstit
Siel som sa prechadzat po ulici spolu z renguom
No ale radsej by som mal ist skusit trenovat nie ? no ale aj ked ako som porozumel prvy ma zacat rengu ? ....

Seděla jsem na jedné ze střech. Yuniiku po mém boku.
Ona odpočívala, já ho sledovala.
Zvlášní, vypadá trochu zmateně...

Vrhla jsem na Yuniiku všeříkající pohled a ona odběhla.
Rongu ji musel cítit. Sledovala jsem to.
Než se to naučí na povel bude to trvat...

Rongu se rozeběhl směrem k Yuniiku. Ta ho ale odehnala.
Tak je to správně... Musí se naučit, že přiblížit se k ní může jen když ho neuvidí a neuslyší. Nejlépe i neucítí, ale to teď nechme být...
Zkusil to znovu a šlo to lépe.

Yuniiku se vrátila ke mě. To štěně už ví, co má dělat.
A teď to nejzajímavější. Budeme se dívat, jestli ho dokáže jeho páníček sledovat, má drahá Yuniiku...

Jaaj este to psica sa mi niekde strati .....
Siel som ho hladat aj ked som sa snazil skor podla pachu

Šla jsem do méně lidnaté části Konohy. Tady bych se mohla eventuelně ulejt... Už mě to tak nebaví tahat nějaký šutry a odklízet trámy...

Poflakovala jsem se a v tom jsem si všimla, že se tu buduje nový park. To je nápad. Něco pro mě! Sázet kytky a stromky zvládne každý. U toho se moc neunavím a navíc se mi povedlo zdrhnout před věčným sekýrováním mého táty. Usmála jsem se nad tím, jak to mám na tom světě pěkně zařízeno a šla si pro první příděl sazenic.

Rongu je ve svém živlu, je to vidět...
Pousmála jsem se.
Ale jestli se mu neukáže, tak ho Ryuuji nejspíš nikdy nenajde. Každopádně má dobrý čich, i přesto, že není Inuzuka.
Přeskočila jsem na další střechu. Tentokrát jsem ale úmyslně způsobila víc hluku. Chtěla jsem, aby věděl, že se dívám.
A že jsem zvědavá, jestli to zvládne. Najít by ho mohl, dokud se nehýbe. Pak mu zmizí a začne to odznova. Jak dlouho to vydrží?
Vzpomněla jsem si na svůj trénink a ušklíbla se.
Každopádně upřímně lituju každého, kdo tím musí projít. Ale je to nejjistější trénink.

Probudil jsem se na jedné z nových laviček. Hm tak trochu máknu. Vstal jsem a začal pomáhat s všelijakými věcmi.

Jej som si vsimol no toho psa ani trochu
Takze tak zeby to je ten trening ? tsss
dalej som ho hladal a aj ked sa mi zdalo ze ho uz vidim tak nakoniec aj tak to nebolo ono lebo zmizol

Tak je to správně... Až mě překvapuje, že ho dokázal spatřit.
Sotva jsem stíhala přeskakovat ze střechy na střechu.
Respektivě schovávat se za trámy, protože tolik střech tu zase nebylo.
Na chvíli jsem se zastavila a oddechovala. Yuniiku se objevila u mě.

Poskrabal som sa po hlave a nigde som ho nevidel
Hej no toto bude naozaj nadlho ...
zastazoval som si v mysli a po tom co som chvilu stal som sa ho zasa rozhodol hladat
Iba na chvilu keby som ho videl uz by som aj potom mohol trochu aj predvidat kam ide ale takto ....

Ještě chvíli a necháme toho... Připadám si utahanější než on.
Yuniiku se rozeběhla k němu.
Změníme obtížnost. Yuniiku je větší, uvidí ji lépe.

Yuniiku som skor zacitil nez uvidel no potom mi doslo ze asi teda mam sloedovat ju tak som sa do toho pustil aj ked ako vzdy nic len sem tam preblikla
Mne to pripada ze sa skor ty psi somnou hraju