Jazero

na chvíli se od něj odpojím
"Musíme být v té vodě?Cítím jak se mi zcvrkává kůže." ušklíbnu se

Reina Kana napsal:na chvíli se od něj odpojím
"Musíme být v té vodě?Cítím jak se mi zcvrkává kůže." ušklíbnu se

"To je taky pravda" prohrábnu si své mokré vlasy a šíbalsky se usměji.
"Tak půjdem..A já Tě ponesu" rychle a jemně Rei chytnu do náručí a směřujeme k břehu.

"Jo teĎ ve vodě jsem lehká, ale až vylezeš z vody budu těžká jak kráva." usměju se
"Lásko, vysušíš mi vlasy?" zeptám se ho a jemně si oblíznu rty

Reina Kana napsal:"Jo teĎ ve vodě jsem lehká, ale až vylezeš z vody budu těžká jak kráva." usměju se
"Lásko, vysušíš mi vlasy?" zeptám se ho a jemně si oblíznu rty

"Ale..jaká kráva..a těžká..kde?" usměji se a vystoupím na břeh....
"Tak..na co Tě posadím..hmm" nohou naberu své kalhoty...a šoupnu je na kládu...na ně položím moji lásku.
"Tak já se dám do těch vlasů" položím ruku na její ještě mokré vlásky a začnu svou schopností odpařovat vodu nasáklou ve vlasech "Řekni si,až to bude v pohodě" a soustředím se.

"To bude trvat dlouho, jsou až moc dlouho, ale zastavím tě. Tenshi!" zvolám jakmile uslyší své jméno vzbudí se a zabhěne ke mě a drápe se do náruče chytnu ho a položím na klín, jak jsem ale mokrá tak se mu to nějak nelíbí a zase seskočí na kládu posadí se a sleduje Shoa
"Aby ses do něj nezabouchnul lumpe jeden." podrbu ho a podívám se na vlasy hmatem zkusím jeslti už jsou suché
"Dobrý děkuju." usměju se otočím se na něj a dám mu za odměnu pusu

Usměju se nad řečí o prckovi "Mno můžeš být ráda,že mě má rád...co kdyby žárlil a nechtěl mě k Tobě pustit..." zašklebím se.
"A uděláme něco i s tím zbytkem našich mokrých těl.." vezmu do své dlaně její ručku a svou schopností začnu odpařovat vodu z povrchu našich těl.
"Za chviličku budem suší" usměji se a políbim mojí krásku na tvář.

usměju se taky a cítím jak mi tělem proudí horko do končetin.
"No neboj teĎ je malej to nechápe, ale až vyroste tak to začne. Já miluju vás oba." usměju se a přitáhnu si Tenshiho k sobě blíž, ten mi olízne svým drsným jazýčkem stehno a drápá se na něj , ale ne aby se mohl pomazlit, aby se dostal blíž k Shoovi, "Hm jakmile se objeví mužská síla si na nohou co?"

Pousměju se a koukám na prcka "Tak a jsme suší...a můžem se obléci" pohladím svou snoubenku nejmilejší po tváři a nezapomenu ani na prcka a rozčepýřím mu srst na hlavičce.
Ohnu se pro tričko a natáhnu si jej na sebe.."Ještě je teplé od prcka" řeknu a soukám se do kalhot.

"No a jemu nadržuješ proř nemůžeš i mě?" syknu k němu a také se pomalu oblíknu a jdu pak k Shoovi a zezadu ho obejmu,
"NEchci tě pustit." položím mu hlavu na záda

Reina Kana napsal:"No a jemu nadržuješ proř nemůžeš i mě?" syknu k němu a také se pomalu oblíknu a jdu pak k Shoovi a zezadu ho obejmu,
"NEchci tě pustit." položím mu hlavu na záda

"Hmmm protože je ještě malý...tak proto.." usměju se.
"Mno joj...chytla se mě krásná bleška...nejkrasnější o které sním každý den." natočím hlavu,abych aspoň očkem zahlédl květ nejsladší.
"Jestli se mě nepustíš tak si povyskoč a odnesu Tě domů" mrknu očkem a volnou rukou vezmu prcka který se mi ihned vyšplhá na remno a olízne Reiničce nosík.

"No jasně najednou se lísáš." dobírám si Tenshiho a posravím se vedle Shoa a zaseknu se mu do rámě
"Už ses mě dneska nanesl dost. šetřím tvé úžasné sexy tělo, drahý." usměju se a políbím ho na tvář
(přesun)

Technika Jikuukan Idou ma dostala až k jazeru. Posadil som sa na breh a z plášťa som vytiahol dva zvitky, ktoré mi dal Hokage. Jeden som otvoril a začal v ňom čítať. Druhý som mal vedľa seba, ten som otvoril po chvíľke. Medzi tým som však uvažoval aj nad tým čo sa dialo v Iwe.

Všetko som si nechal v hlave poriadne uležať, vzal som zvitky a zasa si ich skryl. Vstal som. Smer Konoha...
> Jikuukan Idou.
Náhle, tak ako som sa objavil som aj zmizol.
(Presun.)

Zo zeme železa sme prišli až sem. Masky už boli zase v mojom tele a aj plášť som mal na sebe. Posadil som sa k stromom neďaleko jazera, vybral zápisník a začal tam niečo zapisovať. V zápisníku už bolo zapísaných dosť vecí, ktoré som zapísal dávnejšie.

Skoro celú noc som písal do zápisníka, ktorý už bol celý zapísaný.
Posledný zápisník zapísaný, už sa len rozhodnúť kto je hodný dostať do rúk niečo také. Budem sa musieť rozhodnúť komu ich darovať, sú len dva. Zapísal som tam naozaj skoro všetko a musím ich dať niekomu kto nebude len sedieť za stolom so založenými rukami. Zápisník som si odložil potom som už len pomaly odchádzal od jazera (Presun)

Sedím na povaleném kmenu stromu,koukám na hladinu jezera a pozoruji vlnky na jeho hladině.
Přede mnou plápolá malý ohníček na kterém si opékám zajíce (Samozřejmě staženého).
Sem tam mi zrak sklouzne na zajíce Ještě chvilku hodnotím v duchu propečenost masa.
Po chvíli klacek i s upečeným zajícem stáhnu z ohně a začnu obírat maso Mám se vrátit?Ale proč?Má tam nějakého utěšitele,tak co..... pousměji se nad mými myšlenkami a raději si nacpu do úst kousek masa.

Po konzumaci zajíce a krátkém šlofíku...jsem se rozhodl hupsnout do vody...Po chvilce stojím jen v trenkách a rovnám si zbytek svršků do úhledného komínku,nakonec sundám i trenky,uložím je a pomalu se vnořím do vod jezera.
Chvilku plavu sem a tam,v hlavě vířící myšlenky....po chvíli připlavu na mělčinu své pozadí umístím na dno a začnu ohřívat vodu kolem sebe na příjemnou koupelovou teplotu....z vody se zvedá jemný opar,já mírně červený přemýšlím ve vodě o životu chrousta.

klon:

doběhla jsem tam kde by mohl být, když před sídlem už nebyl. Uvidělajsem ho ve vodě, šla jsem tedy blíže ke břehu
"Sho?" nejistě ho oslovím

Vylezu z vody otřepu se a odpařím vodu na mém těle,již skoro suchý na sebe narvu oblečení kromě vesty tu položím na vyvrácený kmen stromu.Odběhnu nasbírat dřevo na oheň.
Po chvilce již plápolá ohýnek a já se natáhnu na onen kmen,vestu pod hlavu a koukám do nebe.

Klon

to mě snad ignoruje? pomyslím si a jdu přímo k němu a stoupnu si tak že jsem mu koukala se shora do očí
"Proč mě ignoruješ?"

"Co kde proč.....člověk nemůže ani spát" promnu si oči a koukám na Rei...
"Ty nejsi pravá...jsi klon..." zívnu.

klon

"ano protože pravá se právě snaží postavit se na nohy." posadím se vedle něj
"Sho není to jak to vypadalo v pokoji, Raikage se pokousil Reinu unýst a ty jsi tam zrovna přišel když to chtěl udělat, tak přestal, protože usoudil že je to nebezpečný." hájila jsem Reinu oprávněně

"Hmmm....myslím....no kdoví jak to bylo..." obrátím se na bok a zavřu oči.
"A co mám jako dělat...." řeknu spíš pro sebe.

klon

položím mu nejistě ruku na rameno
"Tak běž za ní ona se k tobě zkouší dostat a všechno ti vysvětlit. Miluje tě."

"Mno uvidíme....je tam ještě ten šašek?" zeptám se.
Posadím se na kmen a koukám na hladinu jezera...rukou si mnu bradu....a v hlavě prázdno nic mě nenapadá...