Ulice Listové

First topic message reminder :

Hlavní ulice Konohagakure.
Zde naleznete: Shushuya- saké bar

Restaurace Yakiniku Kyu


Ichiraku Ramen


Dango obchod


Konohagakure park


Yamanaka květinářství

Procházel sem se ulicí a díval se po různých obchodech

Objevila jsem se v ulici. Zamyšleně jsem hleděla do obchodů a přemýšlela na co bych asi tak měla chuť, protože s prázdným žaludkem se špatně trénuje.
Přemýšlela jsem, ale o něčem úplně jiném než o jídlu. Přemýšlela jsem o Suně, o tom jak moc mi schází, o tréninku s Hokagem-sama..
Asi bych za ním měla zajít.. Potřebuji pomoct s tím Kuchiyose..
Pomyslela jsem si a zamyšleně jsem si přiložila prst k ústům. Nevnímala jsem okolí a najednou jsem do někoho prudce vrazila. Zavrávorala jsem a dřepla jsem si na zem.
"Ksoo.." Zaklela jsen a třela jsem si bolavý zadek. Pak jsem vzhlédla a zahleděla jsem se na chlapce do kterého jsem vrazila.
Páni netušila jsem, že na ulici budu potkávat samé hezké chlapce..
Pomyslela jsem si a při té myšlence jsem se usmála.
"Gomene, jsem neopatrná.." Usmála jsem se a pomalu jsem vstala.

´To nic byla to má chyba´ty jo bůh žehnej mé sestřekterá mě sem poslala tak krásné holky usmál sem se na ni

"Ne, jsem vážně nešika.." Omluvila jsem se znovu a zahleděla jsme se na chlapce. Něčeho jsem si všimla.
"Umm, nechci být nezdvořilá, ale mohu se zeptat, co děláte v Konoze? Jak vidím podle čelenky jste z Kiri, že?" Usmála jsem se.

´Mám vyzvednout svitky na jendu techniku pečetící chakru bijuu protože musíme se sestrou vycvičit 2 jinchurichi jo a má sestra je mizukage´udělal sem ůšklebek

"Takže aj niekto ako ona môže mať ešte žijúceho súrodenca ?"
Dokráčal som k Yoko a Tasuovi.

"Mizukage-sama? Nevěděla jsem, že má bratra." A tak hezkého.
"A těší mě. A ano málem bych se zapomněla představit. Jsem Yoko, Yoko Ayme a vy?" Podala jsem mu ruku.
Pak jsem si všimla dalšího chlapce.

podal sem jí ruka a představil se ´Já jsem Tasu Yamada těší mně´otočil sem se na chlapce a ty si kdo prosím´

´Řekni mi co ti dluží a sem její bratr musím to vedět´

Musí to riešiť ?
Vzdychol som si.
"Je to zložitejšie, no dalo by sa povedať, že je to záležitosť týkajúca sa môjho otca a nej."

´Jáká záležitost mluv proboha zabila ti otce??´

Kráčala som po ulici a pozerala som sa naokolo. Videla som Tasua, Yoko a ešte jedného človeka. Avšak chuť po krvi ma neprešla a nechcela som im ublížit, rýchlo som preto odbehla do parku neďaleko. Nadýchla som sa a sadla som si na lavičku. Okolo mňa behali deti a ja som sa len usmievala.
Dieťa: "Pani deje sa niečo?" spýtalo sa ma maličké dievčatko, za ňou stál chlapček.
"N-Nie nič mi nie je maličká...vďaka za opýtanie..." poviem jej a usmejem sa. Vyberiem z vrecka lupeň ruže ktorú som dostala a dám jej ho. "Umm...mne prinášala šťastie...je zázračná..." poviem jej tajomne a usmejem sa, dieťa z radosťou odbehne preč. Zdvihnem sa a odkráčam smerom k Tasuovi.

Neviem prečo, ale mám taký pocit, že by aj prítomná slečna rada niečo povedala, no akosi potratila slová.
Vzdychol som si opäť.
"Dobre, ale v prvom rade chcem vedieť. Si jej vlastný, alebo nevlastný brat ?"

Radši jsem se nevyjadřovala. Pocítila jsem něco zvláštního.
Tak divná chakra.. Tak.. povědomá?
Pomyslela jsem si a zahleděla jsem se dopředu pak, ale najednou ta chakra zmizela stejně rychle jako se objevila. Zdálo se mi to snad?
Zakroutila jsem hlavou a snažila se poslouchat chlapce.
"Umm, nic mi do toho není, ale vážně by ses nám nechtěl představit?" Kývla jsem na menšího chlapce, jehož jméno jsem zatím neznala.
"Ty asi také nepocházíš z Konohy, že?" Tipla jsem si.

"Tasu-san? Čo tu robíte?" spýtam sa a pozriem sa na chlapca, malí ale roztomilý. "Smiem sa spýtať kto ste?" a pozriem sa naňho. Zvláštna chakra, pomyslím si.

´Vlastní mám důkaz ona zdědila po matce tu kosu co dokáže zmrazit já zdědil pomo otci kopí které to také dokáže´podezřívavě sem se na něj díval

Takže se mi to přeci jen nezdálo!
Zaradovala jsem se, když jsem zahlédla to modrovlasé stvoření. "Yuuki-san? Co vy tady děláte? Dva ninjové z Kiri, ty snad můžu potkat jenom já.." Usmála jsem se.

´Yuuki nemáš náhodou zas ty svý chutě ty snad víš o čem mluvím´

"Yoko-chan!?" bežala som k nej a objala som ju. "Umm...šla som za Hokagem, potrebujem jednu techniku." otočila som sa na Tasua, "Mala som ale prešli ma Tasu-san...taktiež potrebujem povedať niečo dôležité LEN Hokagemu, snáď sa mu to bude hodiť." dodám letmo a usmejem sa. "Rozprávali ste sa z Hitomi-chan...?" a znovu sa pozriem na Yoko.

´Klid a hokage tu néní taky s ním musím mluvit´

Eh ? Akosi sa tu nazbierali cudzí ninjovia.
Potom, ako som si všetkým prezrel, bez akejkoľvek súvislosti s ich rozhovorom som prehovoril:
"Kazahana Takashi."

"Umm.. Pokud jste byli v kanceláři tam Hokage není.. Je v Senju čtvrti pokud vím.." Zamyslela jsem se. "Když jsem tady byla poprvé taky jsem měla potíže se tady vyznat! Chcete tam oba zavést?" Zeptala jsem se.
"Těší mě Takashi. Yoko Ayme.." Odpověděla jsem chlapci a zároveň jsem se představila.

´Ale už mně fakt provokuješ co ti dluží má sestra jasnou odpověd né nějaký keci ty dítě´

"Ksoo....potrebovala som niečo...ale to nevadí, mám otázku na vás..." poviem a pozriem sa mu prenikavo do očí. "Neviete o niekom kto vyrába jedy?" Znova som sa pozrela na chlapca. "Takže...Takashi...snežná zem, však?" poviem mu a nadýchnem sa. "Starý klan..." dodám. Pozriem sa na Yoko, "Hai! Aj keď by som bola radšej ak by som ho neotravovala doma..." a zasmejem sa. Prekvapene sa pozriem na Tasua, čo dlží Takashimu Hitomi?