Miestnosť za pultom hostinca

First topic message reminder :

Klasická poloosvetlená miestnosť so stolom, štyrmi gaučmi naokolo, plná nukeninov, strážnych goríl (čím myslím samozrejme ľudí xD) a samozrejme žien...

Začal som sa nahlas smiať, až sa niektorí nukenini zdvihli.
"Počuli ste to? Tak ona by ma najradšej zabila."
Pozrel som sa na ňu.
"V minulosti som pracoval ako tokubetsu jounin špecializujúci sa na špionáž a únik, nikdy v živote ma nikto nechytil. No aj keby sa ti to podarilo, ak by si ma zabila, títo za mnou prídu o domovy a to by sa im určite vôbec, ale vôbec nepáčilo. Hádam si rozumieme."

Hlboko som si povzdychol.
"Máš šťastie, že si taká pekná."
Čo najsilnejšie som si pritlačil prst, aby ešte trochu krvi vyšlo. Utrel som jej ju do nosu a milo sa usmial.
"Tetsu Yakintaro, toto meno si zapamätaj, pretože ako náhle si ma znepriateliš, budeš sa modliť, aby po tebe šli akatsuki. Papa, uži si cestu."

Ja som sa už viac nezaujímal a nukenini sa ju už chystali vyniesť, ale po chvíli som si uvedomil, že v podstate nemám čo robiť.
"Nechajte ju tak. Na sadomasochistické predstavenia síce nie som, ale v jej podaní by to mohlo vyzerať zaujímavo."
Posadil som sa do kresla a pozoroval ju.

hodil jsem nůž tak že v mžiku trefil její kunai a vyrazil jí ho z ruky a přibil ho i s nožem ke stěně

Otočil som sa na Itsukiho.
"Som rád, že natoľko dbáš na moju bezpečnosť, ale nekázal som ti zakročiť."

''pro tentokrát to nebylo zrovna pro vaši bezpečnost''
přišel jsem laxním krokem a s úsměvem na tváře blíž ke kumiko

''se vší mou ctí ... myslím že by jste si ji mohl nechat na horší časy, o zábavu začíná být nouze a tato je na tolik hloupoučká že přijde zase a zábavy s ní bude dost'' vytáhl jsem si kuchyňský nůž
''s mečem to na mě nezkoušej milá zlatá''

''jistě''
usmál jsem se a ve chvíli jsem stál za ní a ona pouze švihla do prázdného prostoru
''jdeme''
vytáhl jsem jí z místnosti kde jsme byli do baru a za námi jsem zavřel dveře
- přesun

Itsuki síce nemá skoro žiadne techniky a dosahuje tak maximálne C-ranku, ale musím uznať, je rýchly. To som videl už od nášho prvého stretu. Naopak zasa Riku je na tom podobne, ale ten je brutálne fyzicky silný.
Vytvoril som si obraz v kryštálovej guli a pozoroval ich vonku.

"Fakt zaneprázdněný." řeknu tiše, sleduji vše.
"Tetsuyo Tetsuyo, ty víš jak moc jsem temperamentní a tohle tvé chování mě rve maso z těla. To mi radši dej nějakou misi, než abych tohle sledovala." zle se usměju opřená o zeď

Zasmial som sa.
"Vieš predsa, že sa snažím u dievčat vyvolať dojem o romantickosti, aby som sa im mohol pozrieť do očí a prečítať im myšlienky. Nič viac v tom nie je, nenádivím pretvárky. Ale ak chceš misiu, tak nie je problém."

"Do očí se holce můžeš podívat kdykoli a nemusíš je tak vzrušovat každé která tu zatím byla, narostla v tvé přítomnosti chakra o jeden stupeň .... už mám důvod žárlit."

"Vzrušovala krev.... schválně co vzrušuje mě to ani nevíš." založím si ruce na prsou měla jsem šílenou chuť se s ním hádat, protože jsem věděla, že on to brát vážně nebude a já taky ne vduchu jsem se musela zasmát

"ano to vím proto sem se tě zeptala. Co to bylo za cestu, kterou si absolvoval jako pracovní?" podívala jsem se mu do očí