PiliKKa vs. Hitomi

First topic message reminder :

Jen tak někde na poli^^ xDD

Klon, který přežil jehly vyvolal Temari a pomocí vějíře rozfoukal mlhu. Ruku jsem namířila na Hitomi. "Víš, že rychlost blesku je větší než rychlost zvuku?"

Zastavila jsem se a nechala kosu zmizet. Poskládala jsem pečetě.
,,Vím...Právě že až moc dobře.." pousmála jsem se hořce. ,,Ale pokud tady mám zemřít, ty půjdeš se mnou.." ušklíbla jsem se. Soustředila jsem čakru do nohou a znovu velkou rychlostí vyrazila proti Pilice, připravená na střetnutí s blesky.

Povzdechla jsem si. Sklopila jsem ruku. "Promiň, to neudělám!" chidori z mé ruky zmizelo a já jen čekala, co udělá.

Znovu jsem se zastavila. ,,Proč jsi to neukončila?" nechápala jsem. ,,Je možné, že bys mě zasáhla dřív, než bych stihla něco udělat." zavrtěla jsem hlavou, až se mi vlasy rozletěly kolem hlavy.

"Jo je možné, že bys mi neuděla ani škrábanec... ale já nepřišla zabíjet!" sladce jsem se usmála. "Nemá cenu bojovat dál, když nemáš čím by jsi se proti tomuhle bránila...! To jsem nechtěla! Radši se vzdám."

Zamračila jsem se. ,,Ani náhodou! Tohle nepřijímám!...Neřekla jsem, že končím! Nevzdám se, dokud nebudu na pokraji svých sil nebo přímo umírat!" zakřičela jsem na ni a zaťala ruku v pěst.

Pousmála jsem se. "Jenže já tě zabít nehodlám!"

,,Ksoo!" skousla jsem si ret silněji, než bych měla. Krev jsem nechala stékat po bradě a přešla k ní blíž.
,,Vím, že jsi to myslela dobře. Já si teď ale připadám jako slaboch. Tak, jak jsem ti mockrát řekla..Já..." opět jsem se kousla do rtu. Otočila jsem se, aby neviděla lesk v mých očích. Zvartěla jsem hlavou a popošla kousek dál.

"Dobře... nechám si to jako zálohu!" povzdechla jsem si a poslala na ni Kabuta.

Použila jsem kosu, která se mi opět objevila v ruce. Otočením jsem Kabuta přesekla. Rozsekla jsem ho na kusy a ty kusy zmrzly. Věděla jsem, že to nezabere, ale měla jsem čas dostat se z jejího rajónu.
,,Jedeme na ostro, PiliKKo.." oznámila jsem jí. ,,Za Kirigakure..[/i] šeptla jsem pro sebe.

Odvovala jsem Kabuta. "Tak zblízka už radši nic dělat nebudu! Nebo zblízka osobně..." mumlala jsem si. Vytáhla jsem z pochvy katanu. Už dlouho jsme ji nepoužila... pomocí chidori jsem ji nabila elektřinou, protože už dávno mi došlo, že to je její slabila a rozeběhla se na ní.

Usmála jsem se. Postavila jsem před sebe ledovou stěnu. Neměla jsem ale moc času, tudíž nebyla tak silná. Katana nabitá blesky prorazila led, ale blesky zarazila, a já uhnula jen z části. Zařízla se mi ro ramene. Usykla jsem bolestí. Rzomáchla jsem se s kosou a sekla PiliKKu do ramene. Tentokrát v kose proudil Hyouton. Ruka, od ramene dolů, začala pomalu zamrzat.
,,Teď musíš opatrně, jestli o ruku nechceš přijít." pousmála jsem se a odskočila od ní.

Odskočila jsem na druhou stranu a pořád svírala katanu, kde sem tam proletěl blesk. "Hezké.. člověk ji nezabije a ona ho umrazí." remcala jsem. "Je to zvratné?"

Chytla jsem se za zraněné rameno a zavrtěla hlavou. ,,Ne...Pokud to nezruším já, tak ne..Leda bys to zrušila raitonem, ale dostaneš zásah a ruku budeš mít zraněnou.." naklonila jsem hlavu na stranu a zkřivila úsměv bolestí, která mi v rameni pulzovala.

Zamračila jsem se. "Dobře... já na někoho úsměvem a on na mě klackem!" brblala jsem. Pustila jsem katanu a rukou, ve které mi pořád ještě proudil blesk jsme si přiložila na zmrzlou ruku. Tělem mi projela ostrá bolest a v ruce začalo štípat. Skousla jsem si ret, abych nekřičela... ale zabralo to. Dívala jsem se na zkrvavenou ruku. Bolelo to.. kurevsky moc!
"Takže tímhle jsi mě chtěla vzít s sebou? Zajímavé... no nicméně... vždycky jsme věděla, že nejsem na boj zblízka, takže už se do toho nepohrnu... nejspíš ti udělá radost, co te´d udělám..." zvedla jsem ruku. "Štěstí, že stač tak málo chakry na ovládnutí blesku!" tělem mi projel proud a já ruku obrátila na Hitomi. "Tak přece jen ho použiji..." zašeptala jsem a nechala raiton projet tělem a vyletět z ruky.

Přeci jen ji použiju...Možná se ti to líbit nebude...Ale, už mi stejně nic moc nezbývá.. Pomocí Shunshin no Jutsu jsem se dostala těsně před PiliKKu. Tělem mi projela obrovská bolest, když mě Kirin zasáhl přímo a takhle zblízka. Vyplivla jsem poměrně velké množství krve. Zabodla jsem jí prsty do břicha. ,,Fuuton: Kaze no Yaiba." na její tělo to mělo mít pobodný účinek jako chidori. Byla jsem ale zraněná, nezvládla jsem do toho dát větší množství čakry, jak jsem plánovala. Zhroutila jsem se na zem v návalech křečích. ,,Arigatou.." šeptla jsem a zavřela oči.

Odhodilo mě to kus dál. V břiše se mi rýsovala krvavá díra, ale nebyla až tak moc vážná. Vykašlala jsem krev a zvedla se na rukách, abych na ní viděla. "Jsi neuvěřitelně pitomá!"

Pootevřela jsem oči a zavrtěla hlavou. ,,Dovoli-la..jsi mi bojo-vat...až do kon-ce.." usmála jsem se. ,,By-lo mi c-tí s vá...mi bojova-t, Kazekage-sama." zavřela jsem oči a srdce mi přestalo bít. Mé tělo uvadlo, ale zemřela jsem s úsměvem na rtech.

Oči se mi zalili slzami, zatočila se mi hlava a já spadla do bzvědomí.