Hitomi vs Yuuki

Sestřenice proti sestřenici xP

,,Dobře, Yuuki, alespoň zjistíme, jak na tom jsme a co vylepšit." usmála jsem se na ni.

"Tak poďme na to Hitomi-chan!" zakričím a zapnem Suitongun. "Kľudne začni..." dodám.

Udělala jsem pár pečetí. ,,Pro začátek něco lehkého..Suiton: Mizu rappa!" řítila se na ni vodní vlna.

"Suiton: Mizujinheki..." povedala som a moja vodná bariera odrazila jej vodnú vlnu. Pomocou MizuShunshin no Jutsu som sa dostala za ňu a zakričala som. "Sandā Appu!" a pomocou meča som sa ju snažila zasiahnuť bleskami.

Uskočila jsem se a vytvořila zeď z ledu, která se po střetnutí s blesky rozpadla. Usmála jsem se. Kousla jsem se do prstu a složila pečetě. ,,Kuchiyose no jutsu." v ruce se mi objevila kosa. Pevně jsem chytla její rukojeť a rozeběhla se s ní na Yuuki. Sekla jsem těsně před Yuuki a odskočila jsem od ní.

Odskočila som od kosy a pozrela sa na rameno z ktorého mi tiekla krv. Jednou rukou som si to vyliečila a pozrela sa na Hitomi. Myslí to vážne.., pomyslím si a začnem robiť pečate. Zasa sa ocitnem za ňou a kusla som jej do krku. Rýchlo som po tom odskočila a zvolala som, "Suiton: Hahonryuu!?" vytvorili sa obrovské vlny podobné Tsunami.

Usykla jsem bolestí a levou rukou přejela po rankách. Pousmála jsem se a začala dělat pečetě. Utvořilo se kolem mě ledové vězení, které mě před vlnami ochránily. To její kousnutí mě ale začalo paralyzovat. CO?! Vězení zmizelo a já se zmateně dívala Yuuki do očí. Zhluboka jsem dýchala.

"Raijingu Sandaa!" zakričala som a poslala som na ňu blesky. Stála som v bojovej póze pripravená použiť Shunshin no Jutsu.

Znovu jsem použila ledovou bariéru a opakovalo se to, co předtím. Použila jsem trochu více čary, aby mi to zrychlilo pohyby a složila jsem pečetě. Kosa zmizela. ,,Kekkei genkai hlavní větve klanu Yamada." usmála jsem se na ni. ,,Hyouton: Makyou Hyoushou!" kolem Yuuki se začala vytvářet ledová zrcadla. Do jednoho z nich jsem vstoupila a můj odraz se objevil i v ostatních. Vyčkala jsem.

Do čerta... zanadávam keď sa okolo mňa sformujú ľadové zrkadlá. "Raiton: Jibashi!" okolo mňa sa rozostreli blesky, ale to nebolo všetko zakričala som, "Suiton: Ja no Kuchi!" to zvýšilo silu bleskov a niektoré zrkadlá popraskali. Dalo mi to šancu na útek.

,,Kyaah, jikushou!"zaklela jsem a poté se usmála. ,,Dobrá práce Yuuki." pochválila jsem ji a připravila si další pečetě.
,,Suiton: Mizu no Tatsumaki!" kolem mě se začal tvořit rotující vír, který se pomalu formuloval na tornádo. Rozběhla jsem se na ni a tornádo ji odhodilo do stěny. Nechala jsem jí zamrznout nohy až ke kolenům. V ledu proudila má čakra, tudíž ho nemohla jen tak rozbít. Pousmála jsem se.

"Arigato....Raijingu Sandaa!?" pustila som do svojich nôh blesky ktoré boli ešte stále nabité extrémnou silou. Ľad popraskal a ja som sa dostala za Hitomi, z nôh sa mi parilo. Priložila som jej Katanu v pravej ruke ku krku, ľavú katanu som jej priložila zozadu na chrbát a povedala som. "Končíš..." a rýchlo som dýchala.

Usmála jsem se, když jsem ucítila studený kov na svém krku. Jednou rukou jsem udělala pečetě. ,,Nemyslím si." Voda na zemi se zformovala do jehel. ,,Hyouton: Sensatsu Suishou." šeptla jsem a potom jsem vykřikla: ,,Yuuki, pozor!" jehly zezadu letěly na Yuuki. Použila jsem Shunshin no Jutsu a přemístila se dál, kde jsem si přichystala kosu.

Otočila som sa a pár ihiel sa do mňa zabodlo. Pousmiala som sa a rýchlo som sa dostala k Hitomi. Chytila som jej Kosu a zakričala som, "Raijingu Sandaa!" Ihly v chrbte sa roztopili a tým zvýšili silu bleskov.

Vyjekla jsem bolestí, když mě blesky zasáhly. Zhroutila jsem se na kolena a opřela se o zem. Zhluboka jsem dýchala a z úst mi tekla krev. Snažila jsem se postavit na nohy. Ztěžka, ale podařilo se. Poslední útok. Složila jsem pečetě a přešla k Yuuki blíž. Než stihla cokoli udělat, zabodla jsem se jí dvěma prstama do břicha s vákřikem: ,,Fuuton: Kaze no Yaiba!!" Tenhle útok měl stejný účinek jako chidori.
,,Teď je konec, Yuuki." usmála jsem se a znovu se zhroutila na kolena. Utřela jsem si pramínek krve, který mi tekl z úst, ale stejně mi krev tekla dál.

Heh... pousmiala som sa a keď sa mi zabodla som brucha chytila som ju za ruky aby ma to neodhodilo, krv sa zo mňa valila. Zvalili sme sa obe na zem, a ja som sa v kŕčoch usmiala a povedala som. "Remíza..." zavrela som od únavy oči.

Pousmála jsem se. Vím, že bude v pořádku. ,,Hai." šeptla jsem a omdlela.