Brána Sunagakure

Ja som doletel hneď za ním .

Stále opřená o stěnu jsem otevřela očia zrušila tak techniku Daisan no Me, celý souboj a všechno jsem viděla, bohužel.. neslyšela.
"Hm? Tak, jak jste dopadli?" Zeptala jsem se jich a každého zvlášť si prohlédla. "Vypadáte unaveně.." Pronesla jsem. "A.. zraněně.." Doplnila jsem, když jsem celkově ohodnotila jejich vzhled.

"No neviem ako to povedať ale mám akosi pol rastliny ... "
Odpovedal som a u mňa sa začla vznášať tá polka .

Nic vazneho, uz se skoro neboli a krvaceni jsem si zastavil. Oba mame polovinu te kvetiny a jestli chces nekomu vynadat tak muzes me. Mam tu dokonce jeden bonusovej darek, ale nez je zacnes vyslichat vezmi je radsi do nemocnice... Kolem me zacale tez poletovat pulka rostliny a spojila se s Shirovou casti...

Oba jsem si je vyslechla a musela se pousmát. "Víte, že jsem, ale chtěla jen jednu a celou rostlinu? A jen od jednoho z vás?" Zeptala jsem se jich a prohlédla si je, no na rtech mi tkvěl takový zvláštní úsměv. Pak jsem se jen ohlédla. "Ty dvě pusť a ano, do nemocnice je dostanu. Pěkně jste mi je uvedli do bezvědomí a zřídili.." Podotkla jsem a nevinně se poškrábala ve vlasech.

"No ... skôr oni dali poriadne nám .
A z tou rastlinou ja som to aj tušil no ani som sa nenazdal a akosi sa rozpolila ." XD
Ešte som dodal .
"Teraz je ešte niečo čo by ste nám chcela povedať Yoko sensei ?"

Takze jsme prosli oba??? Po pravde se takhle jedna z nich zridila sama, kdyz se chtela dostat z me techniky Presne tak... mrkl jsem na Shira...

Překvapeně jsem se na něj zadívala a přikývla.
"Víte, že vás čekal trest. Za prvné jste to nestihli v časovém limitu a za druhé.." Odmlčela jsem se. ".. Vám s potěšením oznamuji, že jste zkouškou prošli oba dva. Trénovat se mnou můžete dále, doporučím vás na chunninské zkoušky, ale mám jednu podmínku, chci, aby jste si něco zapamatovali. Celá tahle zkouška byla založená jen na jednom. Abych si ověřila vaše fyzické schopnosti, ale i ty psychické. Kdyby mi to přinesl jen jeden z vás, sice by úkol perfektně splnil, ale zradil by tím ostatní. Týmová spolupráce je víc, než blaho jednotlivce a úspěch celé mise. Tenhle úkol vás tomuto měl naučit.." Dodala jsem, pak jen na písek vzala ty dvě a ještě se na ně obrátila. "S vážnějším zraněními si dojděte do nemocnice, jinak si běžte odpočinout. Dnešní zkouška je u konce.." A musím uznat, že dopadla lépe, než jsem čekala..

"Dobře, zítra.." Jen jsem na Shira přikývla. "Tak Taschere, jdeš taky do nemocnice?" Zeptala jsem se ho a podívala se mu na tu nohu. Byla jsem však ráda, že vážnější zranění nebyli.

Nejdu rekl jsem jako vtip a zarive se usmal... Radsi tam poletim vedle tebe... vznesl jsem se a lezel ve vzduchu. Potom jsem pritel k Yoko a nez stacila neco rict vznesl jsem se s ni a devcaty vysoko nad SUNU. Poletime tam je to rychlejsi... a znovu se na ni usmal a za mnou byla zapadajici slunce....

Ja som zmizol .
(presun)

Nečekala jsem to a už jsem si létala ve vzduchu. "Když myslíš.." Ušklíbla jsem se při jeho větě. "Raději bych šla pěšky, ale nevadí.." Dodala jsem a pak jsem se přesunuli do nemocnice.
(Přesun)

Přišel jsem před bránu Suny a na chvíly se zastavil.Proč mi pořád vrtá hlavou to co řekl Itachi?S celkem skleslou náladou jsem procházel bránu a potkal už dost známe strážné.Zamířil jsem si to přímo k domu Akasuna..

S aktivovaným sharinganem jsem letmo proběhl bránu,přivolal jestřába a vzlétl do oblak.Prostě ji musím najít..Ještě jsem zrychlili a letěli víš aby nikoho nenapadlo nás sledovat.

Rychle jsem tudy proběhla a zamířila do ulic Suny.
(přesun)

Přišla jsem k s Yoko k bráně.
Dál už se mnou asi nepůjdeš, že? otočila jsem se na ní.

Otočila jsem se na ní a zavrtěla hlavou.
"Gomene, nepůjdu. Nemůžu teď, v nepřítomnosti Kazekage opouštět vesnici. Kdyby se cokoliv stalo.." Odmlčela jsem se a nechala větu vyznít do ztracena.
"Roko, možná nejsi podle hodnosti silná, ale já vím, že jsi. Už před dvěmi lety jsem s teou měla sakra práci, určitě by jsi mě porazila a teď? Teď by jsi mě dala levou zadní! Nezáleží občas na hodnosti, ale na schopnostech a člověku. Jsi silná Roko, i uvnitř. Někteří lidé by se jistě už sesypali, nechali všechno padnout na někoho jiného, ale ty bereš všechno na sebe.." Dál už jsem nemluvila, jen jsem ji pozorovala. "Snad ti v Konoze pomůžou víc, nežli jsem kdy mohla já. Hodně štěstí.. Roko" Dodala jsem a pokusila se o menší úsměv. "Buď opatrná.." Podotkla jsem. Snad bude všechno v pořádku, i když ve světě Shinobi nikdy klid nebude..

Podívala jsem se na ní a mírně jsem přikývla.
Nevím, jak jsem silná, ale děkuju, že jsi mi pořád moje přítelkyně. NIkam jsi se nestratila, ani jsi nikam neodešla, jako jedna s posledních. Možná úplně poslední, otočila jsem se a povzdechla si.
Konoha, ano, tam mi snad pomohou. Pak jsem jen pro sebe mírně zavrtěla hlavou a polohlasem dodala.
Jen si tak někdy říkám, jak by to asi všechno bylo, kdyby jsem přistoupila na nabídku, co mi dal Daisuke-sensei a odešla s ním.

Také jsem lehce přikývla..
"Víš, taky jsem si říkala, jaké by to všechno bylo, kdybych se nestala jinchuurikim, kdyby nikdy nezačala první velká válka ninjů. Kdyby.. chyby, jak říkávala moje babička.." Pousmála jsem se.
"Nehleď na minulost, dívej se vpřed. To pomáhá, aspoň mě.." Podotkla jsem. "Třeba ti svět ukáže i své světlejší stránky, kdo ví.." Zamumlala jsem si spíš už jen tak pro sebe.

Hai a ještě jednou díky, měla bych vyrazit, ikdyž se toho trochu bojím, když mi odmítnou pomoct, budu muset povolit odpojení od přístrojů, posmutněle jsem se zahleděla do pouště a pak jsem se ještě naposledy obrátila na ní.
Nashle, trošku jsem se pousmála. A měj se pěkně.

Odpojit od přístrojů?! Snad Konoha pomůže.. Jen jsem jí němě pozorovala.
"Hodně štěstí.." Vyklouzla ze mě po chvilce opět stejná věta. Neměla jsem slov, nevěděla jsem ani, jak se chovat."Tak prozatím.. Sbohem. Snad se nevidíme naposledy.." Dodala jsem po delší odmlce.

Přikývla jsem, beze slova se obrátila a rozběhla jsem se směrem ke Konoze.
(přesun)

Chvilku jsem jí ještě pozorovala, než jsem se taky odvrítila. Nejenom Suna má problémy.. Roko, snad to zvládneš.. S tou myšlenkou jsem opustila bránu a rozešla se splnit další úkol..
(Přesun)