Jezero kryté lesem

First topic message reminder :



Nad tímto jezerem se stále vznáší mlžný opar

"Tak ja ti cestou do Ame ešte zopár dôvodov vymyslím, áno ?"
Vzal som veslá vpredu do rúk a čakal, kým ona vezme zadné.

Taktéž jsem uchopila vesla.
"Vymyslíš? Teprve vymyslíš? Fakt se mi nezdá, že bys mě bral s sebou jen kvůli ... no tamtěm věcem."

"Každá dobrá ruka sa hodí, nie ? Okrem toho som ti sľúbil, že sa ešte niekedy naše cesty dajú dohromady, tak ten čas prišiel."
Pomaly sme vchádzali do Ame. (Presun.)

(Přesun)

Ponáhľal som sa, ale pritom som nevedel, kam.
Tak dobre, teraz musím uvažovať.

(Presun.)

Přijdu k jezeru..a chvíli koukám na jeho hladinu Hmmmm....co budu dělat teď?
Smočím dlaně ve vodě a opláchnu si obličej....z batohu vyndám masku a pracně si ji nasadím.
"Hmmm vypadám divně"koukám na svůj obraz na hladině...

Chvíli se ještě koukám na hladinu,sundám masku a připevním ji k boku.
"Kampak se půjdem podívat?" drbu se na hlavě a usilovně přemýšlím.
"Třeba do Tsuki...na Ty trotly" usměji se a vyrazím.

(Přesun Tsuki)

S Tsunami jsme doletěly k jezeru. Seskočila jsem z hřbetu a pohladila ji.
,,Teď ti dám pokoj. Odpočiň si." pousmála jsem se.
Jasně...Když budeš chtít odtud, tak mě vzbuď. Napila se vody v jezeře a lehla si kamsi pod strom.
Spojila jsem ruce dohromady a použila Chakura Chintei no Jutsu. Klidně jsem si sedla na břeh jezera a dívala se na jeho hladinu. Sundala jsem si kapuci i plášť a položila vedle sebe. Prohábla jsem si vlasy a ruce dala dozadu, abych se opřela. Zaklonila jsem hlavu a dívala se na oblohu.
Měla jsem jít se Sasukem. Možná to hrubé zacházení bylo lepší. Stejně jsem byla vytvořena jako experiment, nikam a nikomu nepatřím. Neměla bych mít city, trochu jsem se Orochimarovi nevydařila, ušklíbla jsem se. Nechápu, proč mě znovu oživil.. Z myšlenek mě vytrhla Tsunami.
Nad čím přemýšlíš?
,,Nad nesmrtelností chrousta." zašklebila jsem se.
Promiň, že se se ptám. Nemusíš být hned protivná! Otočila hlavu na stranu a znovu si lehla.
,,Promiň..Potom ti to řeknu..Teď o tom mluvit nechci." zmírnila jsem se.
Jak myslíš. Znovu zavřela oči a už se na nic neptala.
Povzdychla jsem si.

S povzdychnutím jsem se zvedla.
,,Letíme zpátky, Tsunami." oznámila jsem a už se škrábala na její záda.
To jsme tu moc nepobyly.
,,Nemůžu utéct...Zatím ještě ne."
Změna ze dne na den?
,,Zřejmě..A ne mou vinou." ušklíbla jsem se. Tsunami se odrazila a vznesly jsme se do vzduchu.

pomalým krokem jsem šel podél jezere v mé klasické výbavě bez akatsuki pláště a pozoroval jsem tichou noční hladinu vody

Došla jsem až k jezeru. Uchvátil mě pohled na jeho klidnou hladinu, zula jsem si boty a začala se brouzdat mělkou, studenou vodou. Až potom jsem postřehla pohyb a zjistila, že nejsem sama. Otočila jsem se na příchozího a nedůvěřivě si ho prohlížela.

uviděl jsem nějakou dívku jak se brouzdá v mělké vodě a přišel jsem k ní
''ale, ale, dívky by se neměli toulat takto v noci sami v lese, někdo by je mohl přepadnout''

Pousmála jsem se. "Tak za prvé-" zvedla jsem jeden prst. "Nejsem dívka, je mi téměř dvacet! Za druhé-" druhý prst. "Lesů se nebojím a za třetí-" poslední prst. "Dokážu se o sebe postarat, jsem už velká holka." ušklíbla jsem se. "Co vy tu tak v noci?"

''hledám osamělé dívky kterým je kolem dvaceti let nebojí se lesů a brouzdají se v mělké vodě a myslí si že se o sebe dokážou postarat a znásilňuji je''

"Ach tak... škoda, žádnou jsem tu neviděla! Kdybych ji potkala, pošlu ji za vámi!" kývla jsem a znovu jsem se začala ráchat ve vodě.

''dobře''
říkal jsem milým hlasem
''ve skutečnosti jsem z akatsuki, ale nikomu to neříkejte''
pověděl jsem a zasmál jsem se

Ostře jsem stočila pohled k němu. "Zdělil jste to nesprávné osobě!" pomalu jsem vylezla z vody.

''vy snad nemáte žádný smysl pro humor dámo''
pověděl jsem a dal jsem si komicky ruce v bok

"Až vám vesnici několikrát napadnou akatsuki, taky ho mít nebudete!" usmála jsem se sladce, ale hned zase zvážněla. "Ale teď vážně!"

takže kage
usmíval jsem se a přišel jsem k ní blíže
''vážně... můj otec vlastní jednu rybářskou společnost a nedaleko odsud máme dům''

Obezřetně jsem ustoupila o krok vzad.

''bojíte se mne ?''
otázal jsem se mile