Jezero Kiri

Kam to sakra utiekol!??! Vlezem zas do kruhu a zacnem si picaht bodakom do nohy (xDDDDDD)

Uchiha Sasuke napsal:(jo jo) přišel jsem zase zpět k Reině..."co se děje ?...jsi nějaká...nevím jiná"pohladil jsem jí po tvári "jsi v pořádku ?"

cuknu sebou,
"Já jsem pořád stejná, nevím co ti Reina řekla ale já bych ti to řekla tak, že by ses měl teď zdržovat mimo Tsukigakure a mimo Akatsuki a hlavně mimo mě." zahledím se na situaci za Sasukeho zády. 'už bych potřebovala zmizet'

"aha byl to jenom klon ?....pak tady musím udělat tohle podruhé" přišel jsem zase k ní a dlouze a vášnivě jí políbil "je mi jedno co se mi stane když budu s tebou...,,chyběla jsi mi"

zrudnou mi líce, jestli tohle udělal i kopii.... odstoupím od něj dál
"Sasuke na to je pozdě. A evidentně to co tě zachránilo byla moje kopie."

"na co je pozdě...o co tu sakra jde ?" byl jsem zmatený pak mi bliklo hlavou "Ne...ne....že to co si myslým není pravda !"

ležel jsem dál od jezera v kaluži krve

Este som ho bodol do brucha a siel som za tou babou Hotovo! Padame! Poviem a naskocim na draka

"sakra musím se dostat zpátky do nemocnice" skusil jsem se plazit (xD) ale nepomohloto takže jsem znovu použil shunsin a pak znova (přesun)

"Myslím, že tě znám moc dobře, takže ti můžu potvrdit že pravda to je, on si mě všímal a zajímal a byl se mnou když jsem to potřebovala." otočím se na Shinjiho
"Shinji odcházíme tady jsme už skončili." otočím se zase na Sasukeho
"Dovolíš? Ráda bych odletěla." podívám se na něj i s částečným smutkem v očích

"NE!" křiknul jsem "nemůžu tě stratit...ty výš že si mě změnila....já...prostě nemůžu strati tak důležitou osobu"

Ale kurv*! odim pod Sasana 2 dymove bomby Reinu hodim na draka a letime prec
(presun)

podíval jsem se smutně na ten prsten co mi udělala "kopie" steklo mi pár slz ale pak mi něco docvaklo říkala přece že je to na teleportaci nebo něco takového skoušel jsem vše možné až po chvýli jsem skusil vpustit chakru pořá se nic nedělo

když se nic nedělo vysr...sem se na to a šel zpátky se slzama v očích (přesun)

Došla jsem na své místečko a zadýchaně, přestože jsem neběžela, jsem se opřela o strom, po kterém jsem se svezla na zem. Namočila jsem si nohy do vody a dívala se na nebe. Tohle všechno mě brzy zničí. Povolila jsem stavidla a po tváři se mi valily slzy. Mami...

Čakru jsem přestala kontrolovat, začala jsem být apatická. Soustředila jsem ji do nohou a prošla se po vodě. Došla jsem až k vodopádu, natáhla jsem k němu ruce a vodu si nechala padat do dlaní. Voda stříkala do všech stran a zmáčela mě, ale mě to bylo jedno. Byla příjemně studená a chladila mi tak rozpálená líčka. Zavřela jsem oči. Už aby tohle všechno skončilo..

Vlezla jsem dovnitř vodopádu, kde byla menší jeskyňka. Sedla jsem si na zem, objala kolena a hlavu sklonila mezi ně. Já přes vodopád viděla, ale z venčí na mě vidět nebylo...Nechtěla jsem se do nemocnice vrátit, i kdy jsem věděla, že z toho budu mít problémy. Chtěla jsem se vyléčit, ale zároveň jsem se toho strašně bála a pořádně jsem ani nevěděla proč. Možná zjištění, co to vše způsobovalo. Opravdu jsem to nevěděla...Objímala jsem si kolena a houpala se dopředu a dozadu.

Nejsem senzibil, ale cítím čakru. Šla jsem na místo, kde jsem si myslela, že je Hitomi.
Vodopád. Rozběhla jsem se a skočila do vodopádu.
"Tak tady jsi." dala jsem si ruce v bok.

"Až budeš se chtít vyléčit. Pošli pro mě. Musím se stavit do Konohy." otočila jsem se na podpatku a odešla.
(přesun Konoha)

Stále jsem měla skloněnou hlavu a objímala si kolena. Věděla jsem, že tu za mnou Tsunade byla, jen jsem se jí nechtěla dívat do očí. Postavila jsem se a přidržela stěny, protože se mi zamotala hlava. Poté jsem se pomalu vydala do nemocnice. Stmívalo se a já byla pryč celý téměř dva dny. PiliKKa s Daiem budou šílet, pousmála jsem se hořce.

Objevila jsem se u jezera a čekala na Alliiho.
Jsem zvědavá, jak si povede.

Běžel jsem s kýblem ryb ke stařence. "Tsunade-sama !..." doběhl jsem k ní a s udýchaným hlasem dokončil větu. "..mám ty ryby Tsunade-sama. S čím, jak mám začít?" předklonil jsem se únavou. Byla to celkem dálka.

"Výborně. POčkej a uvidíš." přešla jsem ke stromu a zlomila ho vejpůl. Položila jsem ho před něj a jednu rybu položila na vytvořený "stolek".
"Teď tě naučím základní lékařskou techniku..." udělala jsem tři pečetě.
"Tyhle si zapamatuj. Pak musíš precizně ovládat čakru. Soustředíš ji do rukou a soustředíš se na zranění. Tyhle ryby jsou leklé. Když se budeš snažit, nějakou určitě oživíš."

"Hmm.. dobře.." přišel jsem ke 'stolku', složil pečetě a zkoncentroval jsem chakru. Následně jsem položil ruce na rybu a soustředil se na zranění.

Na mých rukou se pomalu začala objevovat zelená záře.
"Dělám to správně, Tsunade-sama?" nadšeně jsem se podíval na Tsunade a přestal se soustředit, hned potom zelená záře zmizela.

"Dobrý začátek. Musíš se naučit pořádně koncetrovat čakru. Umíš zrušit genjutsu?" sledovala jsem leklou rybu.

Usmál jsem se na pochvalu.
"Vím, budu se na to muset více soustředit."

"Zrušit genjutsu ? Ano, pomocí 'kai' - zpomalením nebo zastavením toku své vlastní chakry. Také vím, že pokud se mi podaří dostat se k fyzickému kontaktu s osobou, která genjutsu provádí může se zrušit." na chvíli se zamyslím. "Nebo vlastním zraněním nebo bolestí, nevyvolanou pomocí genjutsu. Říkám to tak správně?" zašklebím se a pokračuji s léčením.
Znovu přiložím ruce na rybu. *no tak, no tak..* znovu se objeví ta záře.
Tentokrát se mi podaří ji na nějakou dobu udržovat.