Sídlo klanu Ochíta

pro Shiro Ochita Wed 29 May - 17:41

First topic message reminder :

Sídlo klanu Ochíta - Stránka 4 Mansion-1

Jedná sa o obrovskú vilu, alebo skôr to pripomína zámok situovaný v naozaj vyspelej časti Kagetsu no Sato. Obohnaný masívnymi hradbami z kameňa a studňou uprostred prepichovej záhrady. Klan Ochíta sa po pridaní na zlú stranu stal vážne váženým, preto sa nejde diviť o ich bohatstve a prepichu. Takmer nikto nevie čo sa tu poriadne nachádza, ale kto vstúpi bez ohlásania, nikdy nevýjde von.

pro Kaomi Fri 19 Jul - 18:21

Dívala jsem se na něj a čím víc se začínalo stmívat, tím víc chytal barvu a jeho oči se změnili. Samozřejmě že jsem si všimla že jeho chuť po krvi na nějakou dobu ustala, vžy jsem poznala kdy by jí chtěl a kdy ne, to tím jeho výrazem v obličeji. Jakmile ale ignoroval mou otázku, jen jsem nafoukla tváře a po celou dobu cesty do kuchyně jsem se ho držela za ruku jako klíště. "Neměla bych se tu promenádovat, co když mě uvidí tví rodiče." Přivřela jsem trošku oči. Byla pravda že čaj bych si teď dala, ale to on ho především potřeboval. No, pohledem na něj jsem si ale nemohla pomoc. "Omm...Máte tu někde Granko?" Měla jsem v plánu mu udělat takový kakao co ještě nikdy neměl. Teda, pokud mu kakao chutná. Při té otázce jsem ho ale zezadu objala a hlavu si opřela o jeho záda. Nikdy jsem tento pocit nezažila, ale zamilovat se do něj bylo štěstí a i zázrak, nelitovala jsem, ani v nejmenším. Bylo to právě naopak, vždy když jsem se ho dotkla, nebo on mě, bylo to tak moc uklidňující pocit, hřálo mě to u srdce...Věděla jsem že od teď nebude den co bych na něj nemyslela.

pro Shiro Ochita Sun 21 Jul - 10:08

Spokojne som sa pousmial, keď sa spýtala na niečo, načo som aj odpovedať chcel. Ľahkým kývnutím pliec som jej dal najavo aby sa nebála, ešte pevnejšie ale stále jemne som jej stisol ruku a pomaly s ňou vošiel do kuchyne kde som jej odpovedal. „Ak ťa uvidia, budú sa musieť zmieriť s tým že ťa tu budú vídať častejšie..“ Nikdy som neveril že ešte niekto dokáže zohriať moje dávno mŕtve srdce, a keď som tú osobu konečne našiel a „dospel“, nikomu nedovolím mi ju vziať, ani mojím rodičom. Všetkým čo mám, ju budem chrániť a milovať tak ako si to zaslúži. „Otec mi stále zakazoval Granko, vždy to vyhadzoval a mňa trestal, ale..“ Potmehúdsky som sa pousmial a ruku som priložil k poličke. Bola prázdna, len jemne som prešiel dlaňou po jej obvode, pocítil som ako do toho vkladám čakru, a ruku odložil. Chvíľu sa nič nedialo, až sa stena za poličkou začala rozpadávať v krv a odhalila tajný priestor za ňou. Vložil som tam ruku a vytiahol krabičku. Dlho netrvalo a našiel som aj mlieko, to mi ale trvalo pretože som ju nechcel pustiť od tela, preto som sa nahol dopredu a Kaomi sa ocitla vo vzduchu na mojom chrbte, pričom som s ňou zohnutý prechádzal kuchyňou. Všetko som položil n kuchynskú linku ale čakal až to začne robiť ona, keďže zohnutému my to bude robiť problémy, a zložiť ju z chrbta som nemienil!

pro Kaomi Sun 21 Jul - 12:38

Při jeho slovech jsem mírně zrudla. Jen pomyšlení na to potkat jeho rodiče a byla jsem rozklepaná jak nikdy před tím. Oba dva o nich říkají, nebo dávají najevo že si potrpí na slušném chování a mě k tomu nikdy nikdo neměl...byl to pro mě takový menší nezvyk, ale přeci jen jsem s úsměvem kývla. "Vyhazoval a trestal tě za to? Nandééé?! Čhe, ošidil tě o dost dobrou věc." Nafoukla jsem trošku tváře, ale pak jsem se jen pochechotla. Když jsem se najedou objevila na jeho zádech, dokonale jsem zrudla jak rajče. "Shiro!" Cítila jsem se jak nějakej pytel, takže jsem se z něho snažila slést a taky se mi to povedlo! "Maj got...Příště řekni až ti v něčem takto budu bránit, sice bych tě pustila s odporem, ale i tak..." Povzechla jsem si a v hlavě jsem jen viděla to jak si otevřel ten tajný prostor ve skříni a musela jsem se začít mírně smát. Když to dal na linku, stoupla jsem si před něj a mrkla na něj. "Dej prostor pro šéf kuchaře..." Řekla jsem docela vážně a vlastně i celkem komicky vzhledem k tomu že mi při tom cukaly koutky. Vzala jsem nějaký větší hrnek co jsem tu u nich našla a připravila docela normální kakao. Pak jsem se na něj podívala tak nějak zkoumavě. "Super, je to, teď to chce jen šlehačku a nějakou sušééénku." Zakřenila jsem se. Popravdě já Granko jedla samotné, ale to on vědět nemusel. Moc lidí to takto nemělo rádo, ale já byla schopna sníst i celou krabičku, no takto to taky bylo dobré. Obyčejné, domácí kakao se šlehačkou a sušenkou, to bylo nejvíc! Na konec jsem ten svůj šéf kuchařský kukuč zrušila, opřela jsem se o linku a při pohledu na něj a na to kakao jsem se začala smát.

pro Shiro Ochita Sun 21 Jul - 13:04

Vzal som do ruky jeden z pohárov ktorý vytvorila a napil sa. Jedno som vedel, už nikdy mi to nebude chutiť tak dobre ako pred tým, ale stále to bolo rovnako lahodný nápoj, najlepší na svete! Môj života budič. Jazykom som si prešiel po perách, kde sa ešte nachádzalo Granko, ruku som ovinul šéfkuchárke okolo pasu, pobozkal ju na líce, pomaly som sa odtiahol a zazrel k oknu. Určite bola unavená že musela byť kvôli mne stále hore. „Hm, po Granku sa ide spinkať..“ Prehovoril som znova vážne, tentoraz ale pôjdem spať aj ja. Možno bola hyper ale bola príliš dlho hore a ja som nechcel aby kvôli mne sa jej ešte niečo stalo.

pro Kaomi Sun 21 Jul - 13:20

Po celou dobu co pil jsem se na něj koukala a musela jsem se sama pro sebe mírně pousmát. Nejspíš ho měl rád tak jako já, proto jsem byla moc ráda. Také jsem si ho vypila a umyla hrnek. Když dopil i on, vzala jsem i jeho a udělala to samé co s tím svým. Když si mě vzal kolem pasu a políbil na tvář, pohladila jsem ho ve vlasech a trošku mu je rozcuchla. "Spát? No ty určitě půjdeš spát, budu na tebe dávat pozor." Mrkla jsem na něj. Sice jsem byla trošku víc unavená, ale musela jsem dát pozor kdyby se mu něco ještě přihodilo. Sama jsem netušila co se to tam stalo, ale nechtěla jsem ho nutit do toho aby mi to řekl, doufala jsem že to udělá sám, protože i já jsem netušila jestli to dlouho takto vydržím, s tím nic nevědět o situaci u jezera, docela mi to přidělávalo starosti, ale věřila jsem mu. Když se koukal do okna, udělala jsem k němu pár kroků a chytla ho za ruce. Pár vteřin jsem se mu jen koukala do obličeje a pak si s úsměvem vydechla. Nahla jsem se k jeho krku-blíž k čelisti-a políbila ho tam. Tuto vzdálenost jsem si prozatím zanechala a pokračovala jsem v tom v čem jsem před chvilkou i začala.

pro Kinshi Mon 22 Jul - 13:30

"Prečo?" Myslel som si, že si zo mňa robí srandu. Možno ale chcela zatĺkať.
"Pretože sa v tvojej rodine nachádza istý chlapík ktorý bol v priamom kontakte s bohom krvi." Založil som si ruky na hruď a len som na nej ostal sedieť, aby sa nijak nemohla pohnúť.
"Pri čom ťa priamo ohrozil. Nechýbalo veľa a bol by som nútený ho zastaviť." Dodal som, stále s podráždeným hlasom.

pro Shiro Ochita Tue 23 Jul - 9:19

Nechával som ju bozkávať ma, ale s tým že som pustil jej ruku z mojej, pomaly som ju chytil z trup, a sám som jej začal bozky opätovávať. Ak by nás niekto z klanu uvidel, boli by sme obaja skarhaný, to mi bolo ale v túto chvíľu jedno, pretože ja som ju teraz začal neprestávajúc s bozkami, ťahať z kuchyne až znova do mojej izby na poschodí, kde som dvere proste musel otvoriť nohou, pomaly som sa z ňou zasunul do izby pričom som jej chrbtom jemne zatvoril dvere a položil ju na posteľ, kde som zo svojou prácou neprestával. Bozky boli intenzívnejšie a nie len na tvári ale začali sa presúvať aj na krk. Odtiahol som sa trochu od nej, pustil jej pás, a zahľadel do jej tváre. „Nie, spať pôjdeme obaja..“ Pousmial som sa, dal som jej návrh ktorý sa neodmieta!

pro Tenshi Ochita Thu 25 Jul - 14:27

Lehce jsem se pousmála a prsty přejela po jeho tváři. Pohled do jeho očí byl tak zvláštní, kam se poděl pud mé sebezáchovy, že jsem se ho nebála..? Proč jsem jen tak přistoupila na tu hru s vlastní smrtí jako výhrou? Ach, byla jsem prostě trochu pitomá!
"Jsi docela informovaný. Určitě taky víš, že ten někdo byl můj bratr.. určitě taky víš, že pokud se jedná o něj... nemám hranice." pousmála jsem se. Mohl říkat, co chtěl, mohl mě mučit, nebo cokoliv jiného, ale jeho bych chránila pořád. Věděla jsem, jak je to nebezpečné, protože právě on byl mou největší slabinou.
"Pokud by jsi mu snad někdy chtěl ublížit, pamatuj si, že se potom zabiju sama..." pořád jsem se tak usmívala, jako bych to nemyslela vážně, jako by to byla legrace, další z těch her.. ale nebyla. Myslela jsem to smrtelně vážně.

pro Kaomi Fri 26 Jul - 15:23

Když se do toho vložil i on, během polibků jsem se pousmála a ovinula mu ruce kolem krku. Po celou tu naší cestičku až do jeho pokoje jsem s polibky nepřestávala a ještě víc se je snažila zintenzivnit tím že jsem mu zajela rukou do vlasů a občas se mu zakousla trošku do spodního rtu. Kdyby mě teď někdo viděl, určitě by ho ani nenapadlo že to jsem já, toto bylo poprvé kdy jsem někomu věnovala polibky tak intenzivně a navíc z lásky. Navíc, když je zintenzivnil i on, totálně mě tím dostal na tolik že jsem musela i během toho všeho několikrát popadnout dech a dýchat mu do otevřených úst. Kso, takto se mu poddat hned po prvním líbání...bože začínám slábnout, nebo ne? Hlavou mi pobíhalo hodně myšlenek a každé se dostali až k němu. Taky jak přestoupil ke krku, potichu jsem zasténala a vykulila oči. "To nezní vůbec špatně, ale..." Usmála jsem se na něj a nějakou chvilku na něj čučela. Netušila jsem ani pravý důvod, asi proto že byl okouzlující když ležel takto nademnou, no kdo ví, nějak jsem se sekla pohledem na něj...
Vůbec mi to ale nedalo, přitáhla jsem si ho zase blíž pro polibek, který jsem si chtěla vychutnat jak jen jsem mohla.

pro Sponsored content

Sídlo klanu Ochíta

Sídlo klanu Ochíta

Re: Sídlo klanu Ochíta

Re: Sídlo klanu Ochíta

Re: Sídlo klanu Ochíta

Re: Sídlo klanu Ochíta

Re: Sídlo klanu Ochíta

Re: Sídlo klanu Ochíta

Re: Sídlo klanu Ochíta

Re: Sídlo klanu Ochíta

Re: Sídlo klanu Ochíta

Re: Sídlo klanu Ochíta