okolní území

First topic message reminder :

(Berte to jako výlet, jako nějaký tábor. Vy jste děti, my vedoucí. xD)

V Shizučině kapse:

krystal, který měla od Reiny v kapse se začal mírně chvět a trošku více lesknout. (krystal odráží pocity Reiny, radši se neptat co to znamená xD, kdyžtak viz tsukigakure tréninková místnost )

dal jsem hlavu na stranu "asi to nebude brzo valka ješte pořad je valka totiž bude dokud nevyhine celá akatsuki"pousmal jsem se zlověstně

Opět jsem vytáhla krystal. Reino, co se děje? zeptala jsem se sama sebe.

Objevil se tu had.
"Hokage-sama, posílá vzkaz: Ta, která nás všechny zachránila se bude pohřbívat." zasyčel a zmizel.

vyskočil jsem a hodně jsem se lekl "co kdo proč kdo koho bude pohřbívat"

sedl jsem si zase ke stromu dal jsem si hlavu na kolena a viděl jsem rozsvícené okno "Achjoo ja chci taky pohodlí domova u krbu z rodinoů"povzdychl jsem si a zase jsem se snažil usnout

vstal jsem "ne nemužu se pořad jen litovat"začal jsem trenovat

kopal jsem do stromu počítal jsem "1000,1001,1002....." *křup* "Auuu!!!mám zlomenou kosto pokračoval jsem "1003,1004"*křup*strom začal padat rychle jsem skočil a chytil jsem stroma hodil ho do oblasti kde nejsou budovy a začal jsem dělat a hlasitě jsem stena "Auu moje noha"ale stejně jsem pokračoval

"Idate-kun?" obzrela som sa keď som videla ako odhodil strom nabok. Prišla som k nemu a chytila som mu nohu ktorú som začala liečiť. "Dávaj pozor!" napomenula som ho a odkráčala som sadnúť si na konár stromu.

Zaslechla jsem hluk. Připadalo mi to, jako by něco padalo. Něco hodně velkého. Šla jsem tím směrem, podívat se, co se děje.

"Yuuki-sempaii....kdy půjdeme domů?" zeptal jsem se ji. Seděla na stromě. Všiml jsem si že k nám jde Shizuka. "Shizuko-sama? Nevíte kde je Mizukage?" zeptal jsem se jí.

Přišla jsem až k ním. "Netuším." odpověděla jsem. Sedla jsem si k nim na zem a opřela se o ruce.

Prišla som k Shizuke a pozrela som sa na ňu. "Čo bude z tou Jinchuuriky...? Reinou? Vráti sa na dobrú stranu?" spýtam sa jej a sadnem si k nej. Kaia zvesela ignorujem.

Sedl jsem si k Yuuki a Shizuke. "°°°" byl jsem zticha. Naslouchal jsem ptačímu spěvu.

Zaklonila jsem hlavu. "To kdybych věděla. Ale myslím, že už je pozdě něco napravovat...." zavřela jsem oči.

"Nikdy nie je neskoro Shizuka-chan...len si musíš viac veriť..." poviem jej a opriem sa jej o rameno.
To hovorí tá pravá...Nenávidím ťa
Aj ja ťa milujem...

"Kež bych to dokázala..." zašeptala jsem. Obejmu ji a obličej schovám jí do vlasů, aby nikdo neviděl, že mi tečou slzy.

"To je v poriadku Shizuka-chan...Všetko nejak dopadne...je to jej rozhodnutie..." poviem jej a objímem ju. "Musíš byť silná...budem sa snažiť aby si bola v mojom týme.." pošepkám.
Našom týme, Yuuki...
Hai, Haji v našom týme...už ma berieš za rovnakú ako ty hmm?

"Děkuji." řeknu jen.

"Bude to okey..." poviem jej a zavriem oči. "Ty držíš moje tajomstvo, ja zasa tvoje...nie?" pošepkám jej.
Hmm...ja som zasa vzduch...
Nie nie si si so mnou 5 rokov nie si vzduch...

"Snad máš pravdu."
Stišíh hlas, aby slyšela jen Yuuki. "Navěky."
Opět jsem mluvila normálně. "Kdy se prátíme do Kiri?" zeptala jsem se.

"Ja mám vždycky pravdu...!" šťuchnem do nej. "Hmm...až tu bude Mizukage...teraz nemôžeme robiť nič.." poviem jej a pustím ju.

Přišel sem počád sem byl v henge no jutsu takže sem vypadal jako ninja z kirigakure hledal sem nějakého ninju co by mi mohl pomáhat

Obzrela som sa a uvidela som divne vyzerajúceho chlapíka.
Yuuki...dávaj pozor cítim divnú chakru
Ja tiež...
Prišla som k nemu a spýtala som sa. "Umm...videli sme sa niekedy?"

ne nikdy