Dům klanu Yamada

First topic message reminder :

Zde bydlí členi klanu Yamada nebo jejich blízcí xDD

,,Možná to není hodno mému ranku, ale..Já jinak nemůžu.." pousmála jsem se a dívala se na místo, kde před chvílí Kaito stál.
,,Tak jdeme." zavelela jsem a vyšla z domu směrem k Jezeru.

Uklonila som sa Hitomi a nasadila som si zajačiu ANBU masku, Usagi je späť.
Nasledovala som ju von.
(Presun)

Přišla jsem k známému domu. Chvíli jsem váhala, ale nakonec jsem zaklepala. Ruce jsem si dala za záda a čekala, kdo otevře.

přicházel sem k domu a všiml si k shiz tak sem k ní přišel´Ahoj´

Vyděšeně jsem se otočila. "Příště mě tekhle neděste!" usmála jsem se. "Dobrý den, tedy večer." zhoupla jsem se na chodidlech.

´Copak tu děláš´

"Jsem říkala, že přijdu." skloním hlavu. "Ale jestli chcete, tak můžu jít."

dal sem ji letmý polibek ´To teda nechci abyste šla´

"A copak uděláte?" usmála jsem se. Naklonila jsem se k němu a pošeptala jsem. "Zavřete mě do vězení?"

pošeptal sem ´Uzavřu tě v mém polibku´

Trochu jsem zčervenala. "To z ní zajímavě."

´Tak to zkusíme´naklonil sem hlavu do leva a díval sem se jí do obličeje a pomalinku sem přibližoval svoje rty ke jejím

Usmála jsem se. Stoupla jsem si na špičky. Rukama jsem ho objala. Jakmila se naše rty setkaly zavřela jsem oči a líbala jsem ho.

Odtáhla jsem se od něj. "Už bych se měla vrátit do vesnice. Nikdo neví, že jsem sem šla a beztak budu mít problém." dívala jsem se do země. Odstoupila jsem. Chystala jsem se odejít.

pudu s tebou otočil sem ji a trochu táhl vedle mně potom sem ji chytl za zadek ´Nevadí ne´

"A ty nemáš co na práci?" optala jsem se a usmála jsem se.

´Ne´

"Tak mě je to jedno. Jen abych vás nezdržovala."

´Nezdrzujes tak deme´dal sem ji pusu a pokračoval v kroku

"Tak dobře." šli jsme.
(přesun Konoha)

Lištička vyskočila do jednoho z otevřených oken. Dostala se do pokoje Mizukage. Došla ke dveřím a vyskočila si na kliku, čímž si otevřela dveře. Několika skoky se přemístila do obývacího pokoje a vylezla si na stůl, kde položila vzkaz. Zavrtěla ocáskem a zmizela.

Tasuovi:

Skočila som cez okno do predsiene. "Je tu pusto...." poviem si pre seba keď sa pozriem na prach. Vyvolala som klonov a tí sa dali do práce. Po pár hodinách to mali hotové. Spravila som si čaj a premýšľala som. Mám ísť za Hitomi...? Nakoniec som sa zdvihla a šla som. (Presun)

Konečně doma, pomyslím si s úsměvem, když otevřu dveře. Všude je tu prach, přejedu prstem po skříňce. Povzdychnu a vydám se do sklepení, o kterém vím jen já. Sáhnu na kliku, která reaguje na mou čakru a až poté klika povolí. Vejdu dovnitř a zapálím pochodně a jednu svíci a pustím se do práce.
Naříznu kořínek květiny a připravím si mističku, do které začne kapat lepkavá tekutina. Chvíli ji sleduji, poté položím, aby mohla téci a přemístila jsem se k vytrínám, ve kterých jsou vystavěné zbraně. Usměju se a vyndám několik set senbonů a asi 10 kunaiů. Dojdu si umýt ruce, kousnu se do prstů, udělám pečetě na Kuchiyose no Jutsu a v rukou se mi objeví kosa. Poté se jdu podívat na květinu. Naříznu ji na kolika místech, takže jed kape rychleji.
Když je mistička naplněná, vezmu si rukavice a po skupinách v ní zbraně vykoupu. Namočím do jedu houbičku a pokapu s ní i kosu. Zbytek jedu si uschovám do skleničky, vezmu zbraně a vyjdu ze sklepení. Udělám jednoduché pečetě a dveře jsou znovu zajištěné. Kosu si dám na záda, kunaie a senbony do brašničky a vydám se do kanceláře.

Došla jsem s Daiem v závěsu domů. Okamžitě jsem zamířila do pokoje, kde jsem na posteli spatřila Kyoshiho v krvi. Přiběhla jsem k němu.
,,Kyoshi, jak ti je? Něcítíš něco divného v sobě nebo na sobě?" Vím, že má četná vnitřní i povrchová zranění, ale musím zjistit, jestli opravdu na sobě nemá výbušninu.

skoro jsem spal a moc jsem nevnímal "nemůžu dýchat ... něco mi v tom brání" řekl jsem s námahou