Uzushiogakure

,,Jo, můžeš,'' řekla jsem trochu stroze (máš štěstí, že mám jeden z lepších dnů ) Shiri k Torovi váhavě přistoupila a pak do něj jemně drkla ,,Shirayukihime. A ty?'' Odpověděla v myšlenkách. (používá něco jako telepatii.)

"Dobre" potom som hľadal ďalej "Ja som Tora" "Aha tam je niečo a ukázal som na fľašu čo stála pred nami.

Přišla jsem až k němu a obrovké láhvi. ,,A to mame odnést jak asi?'' Zeptala jsem se trochu podrážděně. Shiki se mi mezitím lehce otřela o nohu.

"Mám nápad" priložil som ruku k fľaši "Kiki saizu" fľaša sa zmenšil tak že sa mi zmestila do púzdra. "Tak a je to" zasmial som sa

,,Dobře. Myslím, že už můžeme jít.'' Rozhlédla jsem se po polorozbořené budově, která ne moc líbivě zapáchala a odpudivě jsem si odfoukla vlasy z čela. Shiki mě samozřejmě hned napodobila hlasitým odfrknutím a odkráčela. (přesun)

(presun)

S Chikatsuchim a Infim jsme se zastavili v ruinách Uzushiogakure.
"Tady..si uděláme zastávku." Posadil jsem se..

Dorazili jsme sem Mikomi prohledej okolí pomocí byakuganu.

Přikývla jsem a aktivovala byakugan. Zatraceně Infi... co se ti stalo?



Brzy jsem měla přehled o celém okolí. Nikde nebylo nic zvláštního až na... Infiho jsem poznala okamžitě.

"Mám je. Jsou přímo v těch ruinách. Tímhle směrem. Je to zhruba jen třista metrů." pravila jsem a ukázala kamsi před sebe.

"Vedle Infiho jsou tam ještě dva další." dokončila jsem větu a čekala co dál.

"Dobře pomalu se přiblížím a ještě něco nehrň se hned do boje ještě nevíme co všechno nepřítel dokáže" řekl jsem a šli jsme

Něco jsem zavětřil. Banda idiotů.
"Máme návštěvu...tak zkusím tohle." máchl jsem rukama a infiho jsem zavřel do hlíněné kopule.

Přikývla jsem na souhlas a šla za Kakashim. Byakugan jsem nechala už aktivovaný a tak jsem si všimla i toho co udělal Infimu. Nahlas jsem však neřekla nic, bála jsem se, aby nás nezaslechli. Ta hlína mi připomíná něco podobného, v čem jsem kdysi byla zavřená i já... Snad to není to samé.

"Támhle jsou odlákám ho a ty sebereš infiho" potichu jsem zašeptal. Pak jsem se rozeběhl a nahlas řekl "tak tady jste" abych upoutal haruiho pozornost.

"oj..." překvapeně jsem se podíval.
"Ten smrad zůstane u mě."

Poskládala jsem pečetě na Shunshin no jutsu a tak jsem se objevila ihned u té hliněné kopule. Zabořila jsem do ní prsty, ale byla příliš pevná. Díky byakuganu jsem věděla, kde přesně Infi leží. Vytáhla jsem kunai a začala s ním hlínu odhrabávat. Snažila jsem se pracovat rychle a zároveň tiše, ale jestli se to podaří, to je ve hvězdách.

Začínám hlínu opravdu z duše nenávidět.

"Když jinak nedáš" Pomocí shunshin no jutsu jsem se dostal za něj a vytvořil v ruce rasengan a zasáhl ho jím kus odletěl A pak jsem zakřičel "Teď mikomi máš šanci" pak jsem si odkryl levé oko.

Dala jsem do toho všechnu sílu a hlína se začala postupně rozpadat. Nahmatala jsem Infiho ruku a vytáhla ho ven. Rychle jsem uskočila stranou když po mě ten magor zařval. No rychle v rámci možností, když jsem na zádech táhla bezvládného Infiho.

Znepokojeně jsem si prohlédla černé mraky. Dala jsem se na ústup, abych mohla Infiho někam ukrýt. Bojovat můžu potom.

"Haha.. tak to vypadá, že o zábavu je postaráno. Co to zase poslali za lidi, tohle, že nás má ohrozit? Podívej se na tu holku.." udělal jsem na ni nechutný ksicht a připravil se k boji.

(Vůbec nevím, kde se pokračuje, tak doufám, že nepíšu z cesty xD)

Odskočil jsem za mikomi od mraku vysávající čakru.

[Jelikož Assasin má jisté problémy a nemá přístup na internet, musím to dohrát sám a vážně jsem nevěděl, jak to udělat. Takže,takže to uděláme nějak rychle...^^]
Přišel jsem k Haruiovi zezadu a pomocí mé speciální schopnosti jsem mu vysál schopnosti. "Sorry brácho, ale tohle jsem celou dobu plánoval."
Harui s jeho znetvořenou tváří padl na zem a já se podíval na ty dva s otravným úšklebkem.
"Teď se vypořádám s váma dvěma!"
Složil jsem pečetě - "Katon: Gōkakyū no Jutsu..."

Jelikož jsem teď mohl ovládat oheň, tu kouli jsem korigoval podle sebe, aby nemohla minout cíl. Mířil jsem na Mikomi.

S koulí jsem pohyboval a připravil se na další tah.

Jen jsem se ušklíbla. Zase mě podceňují. Už si začínám zvykat. Infiho bezvládné tělo jsem položila na zem ale to už se na nás hnala obrovská ohnivá koule. Katon nemám dvakrát v oblibě ale co naplat. Kdybych Infiho chtěla odnést, nemusela bych to stihnout...

Postavila jsem se tedy před něj a začala Kaiten, kterým jsem oheň odrazila.

"Kso, tohle bude těší.." řekl jsem si potichu pro sebe, "děvko jedna, s tímhe mě chceš porazit ?!" vykřikl jsem na ni.
Z jedné ruky mi začala tryskat voda a z druhé oheň. Spojil jsem to v jedno a na Mikomi mířila horká pára.
"Achchaha! Tu máš!"

"Ty lichotníku." sarkasticky jsem se ušklíbla. Sepjala jsem ruce a soustředila čakru. Tak jsem kolem sebe a Infiho vytvořila jakousi čakrovou síť, přes kterou nemohlo nic projít.

Čím víc na ni bude dorážet, tím těžší bude ji udržet... nemůžu tu být zavřená napořád...

"Ts...!" sykl jsem si pro sebe, ale za to důrazně. Proud přestal, okolo byla trošku mlha, která ale nejspíš neměla účinek, protože tahle holka má byakugan.
Schválně na ni nechám tah a počkám, co bude dělat. Využiji její nepozornosti, když se nebude soustředit pouze na obranu. Připravil jsem se.

Vytvořila jsem čakrovou jehlu a píchla se do prstu. Musím hlavně dát pryč Infiho, abych mohla naplno používat své techniky. Beze strachu, že se mu něco stane.

"Kuchyiose no jutsu!"



Orel stál kousek před mou čakrovou obranou. Vzala jsem Infiho a prošla s ním mimo síť. Vysadila jsem ho co nejrychleji na hřbet orla a nechala je odletět. Síť jsem zrušila a koncentrovala čakru abych byla připravená na případný útok. Více jsem nestihla.