Uzushiogakure

Zamračila jsem se a vzala do rukou senbony, které jsem po něl hodila. Dvě se mu zabodly do krku, ale nic mu to neudělalo. Bylo to spíše pro odvedení pozornosti. Vyběhla jsem proti němu s kosou v ruce. I když jsem věděla, že je nemožné ho zranit, udělala jsem to. Kosa i kusanagi se o sebe třely jen to skřípalo. Zblízka jsem mu hleděla do očí a zhluboka dýchala.

Deja vu!
"Jak jsi krásná.." znovu jsem se proplazil ven z mých úst a v ruce jsem držel Kusanagi.

Vylekal jsem se, když mi položila ruku na rameno, ale když promluvila tak jsem vydechnul úlevou. "Super, hodně štěstí!"
.
.
Když mlha ustála a Hitomi hodila jehly, dal jsem se do bojové pózy. "Mizukage-sama, uhněte, prosím!" Zakřičel jsem.
Udělal jsem klon který se schoval za Assasina a já dělal pečetě.
"Suiton, daibakufuu no jutsu!" (Teda myslim, že se to takhle píše xD)

Obrovský vír se řítil na Assasina a Hitomi u které jsem počítal, že uhne.

Vláčněla jsem. Z jeho slov i z rychlého ubývání čakry. Stále jsem zhluboka dýchala, na čele a mezi ňadryse mi zatřpytily kapky potu. Díky ubývání čakry mizela i mlha. Ksoo, kousla jsem se do rtu. Náhle jem zbystřila. Řítil se na mě obrovský vír. Stačila jsem mu uskočit, než mě zasáhl.

Vír mě smetl z cesty. Pak jsem se opět postavil.
"Tohle nemá cenu." zakroutil jsem hlavou.
(dokončíme zítra )

Padla jsem na kolena a zadýchala se. ,,Kyaaah." udeřila jsem pěstí do země. Nevěděla jsem, co dělat. Tohle je nekonečný a má čakra není a Hozukiho taky ne. Znovu jsem se kousla do rtu, tentokrát jsem si ret prokousla. Z ranky mi vytekl pramínek krve, který jsem nesetřela.

Klon vylezl za Assasinem a udeřil do něj stínačem hlav a pak se rozpadnul na vodu.

Spadl jsem na zem po nárazu a za chvíli opět zregeneroval.

Když ho klon odrazil a rozpadl se na vodu a Assasin dopadl tak jsem rychle k němu přišel ze zadu.
"Suiro no jutsu!" Kolem něj se objevilo vodní vězení.

Sledovala jsem boj mezi Assasinem a Zangetsem a když Zangetsu udělal vodní vězení, zakročila jsem. Poskládala jsem pečetě. ,,Hyouton: Hyourou no Jutsu!" Vodní bublina kolem Assasina zmrzla.

(A jsem v hajzlu )

Namáhavě jsem se postavila. Trochu jsem zavrávorala, ale ustála jsem to. Přešla jsem k bublině a položila na ni ruku. Opět mi stékaly slzy. Pootočila jsem se na Hozukiho a vděčně se na něj usmála.
,,Ještě Kakuzu." šeptla jsem. Měla jsem opravdu málo čakry a byla jsem vyčerpaná. Ale byla jsem odhodlaná bojovat dál.

Led se pomalu roztekl.
"Hitomi!!! Jsem..Já..jsem..zpátky! Omlouvám se.." Z odlišných očích mi tekly slzy velké jako hrách.

,,Assasine.." šeptla jsem a z očí se mi proudem valily slzy. ,,Assasine!" zakřičela jsem jeho jméno a vrhla se mu kolem krku. Ramena se mi zvedaly pod náporem vzlyků. Tiskla jsem ho k sobě co nejvíc, jako by se mi zase měl ztratit.

"Hitomi..." usmál jsem se, a ucítil slanou chuť v ústech. Rukou jsem ji prohrábaval neohrabaně vlasy.
"Omlouvám se..za všechno.."

,,Iie!" šeptla jsem. Stále jsem ho objímala a plakala. Nemohla jsem uvěřit, že ho mám usebe. Konečně, po třech letech jsem mohla cítit jeho vůni, mohla jsem ho objímat.
,,Chyběl jsi mi." podívala jsem se mu do očí.

"Já vůbec nevím co říct...Tak dlouho..vidět tě naposledy před bariérou..."
zatřásl jsem se.
"Pojď..musíme jít." objal jsem ji a dlouze a vášnivě políbil.

Polibek jsem opětovala. Byl slaný od slz, které nám oběma stékaly z očí. Mé tělo zalil obrovský pocit štěstí. Když jsme se od sebe odtrhli, usmála jsem se na něj.

"Tak pojď." opětoval jsem úsměv a chytl ji za ruku.
(přesun? xD)

(hai^^)

"Povraciam sa." Povedal som pri pohľade na tých dvoch. Ak je voľný on, tak aj ja. Zasmial som sa. "Konečne, zdá sa, že tých 8000000 čo som zaplatil Satanovi za slobodu sa predsa len oplatilo." Použil som henge no jutsu na zmenu podoby a odišiel som.
(presun)

Vzal sem kosukeho tělo a šel sem do kirigakure(presun)

Prišli sme a začali hľadať. Po piatich minútach som povedal "To je nuda" začal som robiť pečate "Kuchyiose no Jutsu" predo mnou sa zjavil biely malý tiger. "Ahoj Tora, tak ty už vieš tu techniku, super" povedal som a pousmial som sa "Ahoj, kto je to dievča a čo potrebuješ" "Ou, aha toto je Ayame, a potrebujem aby si vypátral Kisameho, je totiž zapečatený vo fľaši" povedal som mu " A mohol by si byť v normálnej veľkosti?" "Tak dobre" a Tora sa zväčšil do normálnej podoby.

Přišla jsem hned za Kaitem. Shirayukihime přiběhla hned za mnou a při pohledu na druheho tygra znepokojeně zavrčela.

"Aha tu to je" povedal som a ukázal som na starú budovu " Inač nemohol by som ťa volať Ay?" opýtal som sa "Kto si?" opýtal sa Tora. usmial som sa "Tak poďme dnu"