Řeky, potoky, lesy

nad jeho reakcí jsem sem musela v duchu pousmát.
"Tohle mi chybělo, vyzpovídat se někomu." dám ruku z jeho pryč a opřu se o ně dozadu.

Stále som sa červenal a pozrel som sa na ňu Takže ty máš Sasukeho rada a on ťa...ignoruje?

"Ráda...." musela jsem se nad tím slovem zamyslet.
"No....asi jo mám ho ráda, neignoruje mě úplně jen prostě je takový chladný. Já nevím jestli se bojí být se mnou sám, nebo jestli se mnou je jen proto, že se mu líbím, proč to ale neřekne?"

Pozrel som sa jej do očí Uhn...Asi nevie vyjadriť svoje city...alebo nevie jak ti to má povedať Pousmial som sa a poškrabkal som sa na hlave To bude dobré

"Doufám že jo." usměju se. "To jsem ale mohla čekat, něco takového od něj. No a to stačí, vidim,že ti hodně motám hlavu nesmyslama, který tě ani nezajímaj. Nebudu tě zatěžovat. Shoton: Kessho Gokakuro"


Usměju se při pohledu na praskající krystali a podívám se na Deidaru
"Tohle zase umím já,"

Pozeral som na ten Kryštál Super...Ale nemá to také grády ako výbuch ak ma chápeš...Uhn Povedal som a usmial som sa

otočila jsem se na něj.
"TO teda nemá ale vždycky mě to bude fascinovat. No hej už je trošku pozzdě, tak mi udělej je ště nějaký mega super velký výbuchy a vyrazíme zase zpět ne?"

Zasmial som sa Dobre!...Uhn Povedal som a strčil som ruku do kapsičky s ílom a za chvíľu som ju vytiahol a v ruke som mal malého draka.Vyhodil som ho do vzduchu a zväčšil som ho.My sme zatiaľ vzlietli hore na vtákovi a drak ostal na zemi KATSU! Zreval som a nastal obrovský výbuch ktorý pokryl celú zem pod nami Tak...ideme domov...Uhn! Povedal som a vták šiel smerom ku Tsukigakure
(presun)

Dívala jsem se na výbuch s úsměvem, pak jsem se chytla Deidary a užívala si vítr.
(přesun)

šla jsem podél potoka, a dívala se na proudící vodu. krystal v ruce zářil víc, věděla jsem, že se k němu blížím. Lehla jsem si na trávu na břehu a zavřela oči. Po tom všem se mi zavřeli oči a já usínala.

Přišel jsem a sednul si k ní.
"Hoj."

Otevřela jsem oči, usmála se a zase je zavřela.
"Ahoj."
To je von už je t zase, už ho nic neuč, jasný jo?
Zmlkni
"Co tu děláš?" zeptám se ho.

"Jen jsem se procházel a bum. Uviděl jsem tě. Něco se stalo?"

"Takovejch věcí, kdybys jen věděl a porpvé mě to složilo." vzdychnu si a sevřu krystal v dlani.
"už ti jde ovládání líp?"

"Co se stalo? No.. ještě jsem to od tý doby nezkoušel, ale je klidnej."

"Počkej až ti začne kecat díru do hlavy jako mě Nibi." odmlčela jsem se
"Trápení s klukem jak jinak." pokusím se o úsměv.

"Ty chodíš s Kuro Buru?"

"Né, ale dobrej vtip." vyvedla jsem ho v omyl a musela se zasmát.
"Se Sasukem, teda......chodila jsem." řeknu už trochu smutně.

"Aha." Zasmál jsem se taky.
"Neni mrtvej?"

otevřela jsem oči a podívala se na něj.
"Ne není, Kabuto ho oživil, moh si ho vzít sebou. DOprčic.!" bouchnu do země pěstí.

"Aha.. No se 100 let prohnilou mrtvolou bych teda fakt nikdy nechodil."

"Vůbec tak nevypadá nemusíš se bát, ale je vidět že na něm to jde znát. To jeho chování, jak sem mohla být tak blbá a dovolit mu to."

"Co udělal?"

"všechno to začal." nahnali se mi zase slzy do očí, ale nesmím před ním brečet.
"Když chtěl semnou být neměl mě ignorovat. Vůbec si mě nevšímal. Když jsme byli sami nic nedělal, nevyužil toho ne, jen stál a díval se na mě nebo odešel." a radši jsem zase zavřela oči

"A předtím se choval normálně? A kde je vůbec teď?!"