Řeky, potoky, lesy

"Tak.. kdo jsi?" naklonila jsem hlavu na stranu.

"Uchiha NAwaki..."
Posadil som sa vedla nej

"Uchiha?" zopakovala jsem. "Aha... těší mě... Akasuna no Pilikka.." podala jsem mu ruku. Dnešek je vážně prosicen těmi zlými... a co!

"Mna nemusíš považovať za zlého...nikomu nič nespravím "
Usmial som sa

"To jsem ráda." pousmála jsem se. "A kam máš namířeno?" opřela jsem se o ruce a nastavila tvář slunci. Už zapadalo...

"KAm ma nohy ponesú.."
Usmial som sa
"Všade len nie do konohy"

"To bys neměl říkat... třeba jsem taky z Konohy..." zaměřila jsem na něj pohled s lehkým úsměvem. "Nebo možná ne...?"

"hmmm to Pochybujem....pretože som ta tam nikdy nevidel"

"Tak jsem možná spojenec...?" usmívala jsem se dál.

"To nevadí...hádam ma nezabiješ"
Pousmial som sa
"JA som neni už na ničej strane"

"Zabit? Nemám sílu se ani zvednout..." pousmála jsem se. "A nohy tě nesou tedy kam? Předpokládám, že v lese bydlet nebudeš..?!"

"NOhy ma nesú hocikam neriadim sa že nalavo je temnota a napravo svetlo idem kam sa mi zachce"

"Hezké.." přikývla jsem. "A nějaký cíl máš? Něco co bys chtěl udělat..?"

"Pomstit sa KOnohečo spravila mne a mojmu klanu!"

"Pomsta plodí zase jen pomstu.. to neznáš...?" zamumlala jsem tiše.

"JA mam iba jeden ciel a dosiahnem ho aj keby mam umrieť"

"Chceš zničit Konohu?" přimhouřila jsem oči.

"DEdinu nie iba niektorých ludí"

"Aha... konkrétně?" pokračovala jsem úsečně.

"Mená nie su dôležité"

"Třeba ano... co když někoho z nich znám?" pousmála jsem se.

"Aj tak ti ich nepoviem....."
DAl som si dole tričko a vošiel do jazera kde som vypustil z úst katon aby som zahrial vodu

Zvedla jsem se a ze břehu ho pozorovala. "Působivé..." pousmála jsem se.

Oprel som sa o kamene a relaxoval som.

Sundala jsem si boty, trochu zvedla sukni, abych si ji nenamočila a začala se brouzdat vodou. Přemýšlela jsem...