Ulice Listové

"Proč bychom si my měli špinit ruce?" otázala jsem se ho a na tváři se mi objevil vyzývavý pohled. Chtěla jsem vědět, jestli na to má. Jestli v něm zbyla alespoň hrstka cti.
Na nic víc nebylo třeba se ptát. Dopřát mu smrt z našich rukou by bylo ke zrádci příliš milosrdné. Tohle byl lepší trest.

Nikto nikomu nezotne hlavu.... ozvalo sa spoza steny a vedľa Akia som sa postavil ja z vytaseným mečom. Hlavne mať pláň že?! Nao mi sedel na pleci a ani jeho snaha zastaviť ma nemohla zastaviť. Teraz som netušil čo povedať vôbec som nepremýšľal dopredu. Z čelenkou snežnej a konohy na sebe.

"Pokládáš zbytečnou oběť pro zrádce sám proti dvěma armádám?" na tváři se mi na chvíli objevilo překvapení, ale vyzývavý výraz se po chvíli vrátil.
"Ne, máš právu. Nikdo nikomu nesetne hlavu, protože si sám vbodne dýku do těla. Nenasazuj život pro někoho, kdo zradil vesnici, za kterou přišel bojovat. Táhl sem. Jeden dobrý skutek těžko vyvrátí pro tebe špatný úmysl. Raději uteč, dokud máš možnost."
Vzpomněla jsem si, že jsem ho kdysi viděla v Kamenné.
"Jsi potulný shinobi, že? Viděla jsem tě v naší vesnici. Proto máš možnost odejít. Potulní by se neměli plést do záležitostí vesnic. My jen vyrovnali dluhy. S tebou a..." zadívala jsem se na jednu z jeho čelenek. "Se Sněžnou nemáme žádné spory. Pokud je začneš, budeš stát proti dvěma armádám, rozmysli se dobře."
Pak má slova vyvrátil Akio, když bodl jednoho z Oininů. Měla jsem toho spratka opravdu dost a zračilo se mi to ve tváři.
Vykřikla jsem Naokiho jméno a obklopila nás Bakuha Butai.
Jejímu veliteli jsem potichu sdělila něco, co neměli slyšet a on mi podal jakýsi lístek. Mezitím jsem si připravila pečetě a vkročila do blízkého stromu, abych se vzápětí objevila v jiném hned za Akiem.
Nebyl senzibil a já nevydala jediný zvuk. I mé dýchání bylo jen mělké a lehce se ztratilo. Žádná možnost mě slyšet, když jsem se ve stromě objevil obrys mé ruky. Pomalu vystupovala z kůry s pečetí v dlani.
Bylo to z Akiových zad, tudíž ho na to nově příchozí potulný shinobi nemohl upozornit, neviděl mě. Vybrala jsem si okamžik, kdy byl ke stromu otočený záda a díval se dopředu, tudíž pokud nebyl senzibil (nebo superman) neměl žádnou šanci uhnout. A pak jsem mu přitiskla na záda omezující pečeť, která mu měla zamezit v jakémkoli používání chakry. Jen jemně, takže ani netušil, že ji má. Mohl jen cítit, že chakry má žalostně málo a jakmile by se pokusil o techniku, udělalo by se mu z jejího nedostatku mdlo.
Aniž bych dala najevo, že jsem mu na tělo připevnila výše zmíněný papírek, vystoupila jsem ze stromu a dala najevo svou přítomnost za jeho zády prudkým pohybem. V druhé ruce jsem totiž díky předchozím pečetím držela Kusanagi, jehož rukojetí jsem ho chtěla praštit do týlu a přivodit tak sladký spánek.

Zrazu sa tu objavila tá divná ženská. Keď sa o niečo pokúsila a teraz bola pri nás poskladal som pečate a vzápätí sa vďaka technike Growin crystal thorns. Začal pod Orion rásť kryštál a keby sa začala uhýbať rástol by tam kam by šla ona.

Ustoupila jsem včas jen díky Tsuchikagemu.
"Vážně mu musíme dávat tolik času? Mohla bych ho zabít..." ohradila jsem se.

(Pokud Akiho summon neumí ucítit jednu ruku, která se ve vteřině objeví tam, kam nevidí, tak to byl nesmysl. Kromě toho, jak jsi mohl zahlédnout pohyb za sebou, když nejdřív s pečetí se za tebou objevila jen má ruka? Když jsi měl šanci mě v odraze zahlédnout, tak jsi měl mít pečeť už dávno na sobě, protože abys něco v odraze zahlédl, muselo být vidět zákonitě víc než pár prstů xD Nejdřív pečeť a to byla vidět z celého mého těla jen ruka, potom až celé mé tělo xD Tolikrát to opakuji, protože to zjevně nechápeš xD )

Hezké...
Zůstávala jsem ve vzduchu, i když odešel.
Překvapilo mne to, ale i potěšilo.
Zadívala jsem se na ty dva v bariéře.
"Zahrajeme si hru," prohodila jsem. "Buď budete bojovat vy dva na život a na smrt, když Akio tak toužil po posledním boji nebo nebudete bojovat a kolem bariéry nechám rozmístit výbušné lístky. Pod nimi ještě výbušný plyn, který vás oba po odstranění stěn mírně přiotráví. Nezabije, ale dá se říct, že vám přivodí sladký spánek na celý týden. Pak se oba probudíte ve vězení."
Jelikož stáli v bariéře, tak by se spánku opravdu NEDALO uhnout.
Nedalo by se uskočit, nikdo by neměl dostatečnou rychlost, aby unikl a i kdyby, tak kdokoli by se dostal za hranici kouře, neviděl by ani na krok a členové klanu Itako by ho okamžitě nechali obalit výbušnými lístky a vybuchnout.
Žádná možnost úniku.
"Tebe, potulný shinobi, jsem ochotná nechat po smrti zrádce jít. Pokud ale proneseš jediné slovo na jeho obranu, či proti nám, platí volba i pro tebe."

( Ta technika dovoluje splynout i s kamenem. Mohu to klidně přepsat tak, že moje ruka vyšla ze zdi xD A pak je tu úhel. Pokud nestál z boku k tobě, tak nikdo nic vidět nemohl. Představ si, že máš za zády třeba ping pongový míček. Někde mezi lopatkami. I kdyby za ním byla dlouhá tyč (představujme si tak mou ruku) tak ho ten před tebou prostě neuvidí. Další věc je, že tu pečeť jsi měl během vteřiny. Za jak dlouho něco ucítí Kiba? Já si vzpomínám, že vždycky nejdřív nasaje a že by někdo blízko něj tu pečeť měl dřív než by mu došlo co cítí. Ano, válka zrovna nevoní. Ale ta krev a špína jsou všude. Nebo snad chceš tvrdit, že Akiho mazlíček ucítí během vteřiny pach, který je skrytý za špínou a krví všude kolem a několik metrů od něj, přičemž jeho zdroj ani nevidí? Já možná portnu les, ale ty dokážeš hyperbolu použít tak skvěle, že bys zřejmě uhnul i Shinra Tensei. Protože Akiho mazlíček by vycítil, že se něco blíží a jakmile by se vlna začala šířit, varoval by tě a ty bys stihl uskočit xD Buď prostě skonči nebo přestaň vyvádět jak malé děcko. Nikoho už tu tenhle divadelní výstup nebaví. Ale gratuluji, jistou postavu z Růže pro Algernon jsi napodobil skvěle. Bohužel tu sestupnou část její kariéry. Pokud k tomu chceš něco poznamenat, tak prosím do PM. )

"Ne," konstatovala jsem klidně.
A pak členové klanu Itako, kteří nás dávno obklopovali a měli připravené své lístky, DŘÍV NEŽ STAČIL COKOLI UDĚLAT, spoutali spodní část jeho těla od nohou až k polovině hrudi. Bylo to bez varování. Byli skrytí technikou z Iwagakure, která je dělala neviditelnými. Jejich pach se ztratil ve vší té špíně, kterou jim válka potřísnila tváře, takže by to dokonale zamaskovalo jejich přítomnost i před Inuzukou. Jejich stopy na zemi nebyly vidět, protože tam bylo kamení. Nebyli slyšet, protože dech se lehce ztratil v dozvucích války a NIKDO ho nemohl slyšet a díky tvrdému výcviku nevydávali žádný jiný zvuk. Jelikož bylo těsně po bitvě, poblíž nebyli žádné stromy, na jejichž větvičky by mohli šlápnout a vydat tak jiný zvuk. Ani jeden z nich se ani NEPOHNUL. Pořád měl možnost probodnout si srdce. Pokud nechtěl strávit zbytek života ve vězení.
"Nikdy ti nebude dopřán fair play boj, tím si můžeš být jistý. Už jsem ti říkala, že si nebudeme špinit ruce."
Při jakékoli poznámce, která by se mi nelíbila nebo při pokusu o protiútok by klan Itako spoutal i jeho ruce, takže by nestihl udělat pečetě. Několik ze členů stálo i blízko Akiho, aby ho případně "zpacifikovali." Jisté bylo, že díky o něco dál skrytým členům Bakuha Butai, kteří přímo toužili po odvětě, by se nedostal dál a při jakémkoli pokusu o pečeti by ho nemilosrdně odstřelili množstvím motýlků z výbušného jílu, které Naoki ukryl ve stěnách kolem něj. Ani krystal by ho před takovým množstvím nemusel zachránit. A kdyby ano, okamžitě potom, co by zmizel, by zaútočili ti zbylí z klanu Endo a doslova by ho uvěznili v lávě.

Zatímco se klan snažil o jeho odstranění, já jsem se pomalu vypařila.
Měla jsem jiné věci na práci než sledovat smrt zrádce.

(Přesun)