First topic message reminder :

"Notáááák o co ti de ?!" začal jsem přemýšlet jak jí ze sebe sundat

"Hej hlavně mu neubliž...stěžoval by si že mě nemůže zabít!" Křikl jsem na ni hned jak mu vrazila, ale stejně jsem byl pobavený.

Sklonil som hlavu. Nóó... Tam som už bol... A nejak sme sa nepohodli. Zdvihol som hlavu. Aléé... To nie je vážne, naozaj! povedal som mu do očí, z ktorých mi priam hovorilo klamstvo. Mám len zničené pľuca, alebo nejak tak ... zašomral som.

Iba som sa nevinne pousmial na tým čo hovoril. Pripomenulo mi to jedného ktorý bol tiež taký ako on.. Ale behom chvíle nabrala moja tvár znova na neutralite ...

,,Cože? Bože Hideo, takhle to nechodí." Postavil jsem ho na nohy a ukázal směrem k nemocnici. ,,Teď tam půjdeš a pěkně se omluvíš, pokud si tam něco vyvedl a pak se necháš vyšetřit a pokud ne, tak tě tam osobně donesu a to tak, že nebudeš mít jen zničené plíce!"

už mě dost štval,sebral jsem se a šel za ním abych ho chitil pod krkem "Ty šmejde ! chováš se jako nevychovaný malý racek kterému na písovišti sebrali kyblýček ! tak se do prčic seber a nedělej ze sebe uraženýho chudáčka !"

Utrel som si tvár a odsekol. Ja som v pohode. Nepotrebujem ich vyšetrenie. Otočil som sa a kráčal preč od senseia, ale určite nie smerom k nemocnici. Takže, zajtra.. usmial som sa a zdvihol ruku na pozdrav. Ak si myslí že pôjdem do nemocnice... uchechtol som sa

"I kdybych to udělala já je to moje věc! To že si pod tím představuješ bůh ví co je tvůj problém! Seito je můj kamarád...to že to nechápeš a všude vidíš něco špatnýho řešit nebudu...a pokud vím nejsme spolu"
Vyštěkla jsem naštvaně a otočila se k němu zády, vztekle jsem šla k Daichimu a černá tyč se rozplynula.
Prošla jsem okolo Kiry a zavrtěla hlavou na znamení ať to už neřeší.
"Jdu do knihovny...zůstáváš nebo jdeš se mnou?"
Zeptala jsem se Daichiho a mírně se zamračila protože bolest hlavy nepřestávala.
Pak jsem zjistila že se koukám na prázdné místo... párkrát jsem zamrkala a otočila se za sebe na Takeshiho a Daichiho.
"Hé?!"
To jsem až tak mimo že si nevšimnu že tam šel?! Pak jsem se koukla na Daichiho ruku a vzpomněla jsem si na to jak jsem dopadla já když jsem se Takeshiho dotkla.
Rychle jsem mávla rukou a černá mlha odtáhla Daichiho pryč dřív než Takeshi stačil něco udělat.
"Baka! chceš mít místo ruky krystal?!"

"Hm...jednou mi to stačilo" nevinně jsem se usmál pustil jsem ho a pak šeptnul "vážně...vzpamatuj se jestli jí chceš" pak jsem udělal krok ke Koroki "jop jdeme"

Pokrútila som hlavou nad debatou Seita a Hidea na jazere a nad tamtými, čo stále neďaleko. Usmiala som sa a pohľad som stočila na nebo...

Povzdechla jsem si a strčila si ruce do kapes.
"Hurá do knihovny..."
Zamumlala jsem podrážděně ale snažila jsem se aby to znělo vesele...což se mi samozřejmě nedařilo.
(Přesun oba)

,,Tak aspoň netrénuj." Řekl jsem tiše a neměl náladu ho nutit tam jít, protože by mě stejně neposlechl. ,,Ale pokud se to nezlepší, tak tě tam dovedu." Pak jsem se otočil směrem na Shimona. ,,Jdu se někde projít. Začíná se to tu nějak hromadit." Kývl jsem jim ještě na rozloučenou a zmizel ve tmě.(přesun)

"Víš že jsi bl*ec?! Ale totální!" Řekl jsem na Takashiho Z před dvouma minutama pobaveného tónu už ta pobavenost zmizela, mluvil jsem vážně.

Dokráčal som k jazeru a konečne prestal používať čakru. Posadil som sa na breh a pozoroval jeho hladinu.

,,Hm,, kývol som mu na pozdrav. Rozkukal som sa okolo a pozrel na Hidea kam ide. Potom som si sadol k jazeru a rozmýšľal čo podniknem. Neskôr som si ľahol a zahľadel sa do neba..

Hlavu som oprela o strom a privrela oči. Napadlo ma, že by som mohla trénovať. Ale s kým? Otvorila som oči a obzrela sa dookola. Boli tam Shi a Hideo, ale tí po takom boji by určite trénovať nechceli...

"Pfff.....NUDA! Zase." Vyskočil jsem saltem dozadu na větev stromu a tam jsem se posadil.

Otočil som sa na Hidea ,,Tak to si pekne pokazil chlapče...,, hral som na tvári veľké sklamanie ale bola to iba pretvárka. Zakrútil som hlavou a pozrel sa do diaľky...

Ja by som aj pokračoval... Nadávaj na senseia. odfrkol som, ale tiež som bol trochu sklamaný. A tiež mysli na to, že ma takto zjazdilo tvoje dievča... odsekol som

Zase som nahodil taký unudený výraz a zasmial som sa. ,,Mal si si dávať pozor na jazyk no... a nezvaľuj to na ňu je to iba tvoja chyba aspoň sa naučíš nestrkať nos do cudzích vecí..,, znova som sa zasmial...

Hm... Mal si mi to povedať že je taká...ehm... Milá? uškrnul som sa a pomaly sa postavil. Ak ti vadí že nebojujeme, tak poď. postavil som sa do obraného postoja a z úst mi vytiekol nový pramienok krvi.

Hideo, radšej by si nič skúšať nemal, lebo nedopadneš dobre! So smiechom som vykríkla na Hidea Aj tak ti Shi rozbije pysky! pousmiala som sa na Shiho. Vstala som zo zeme, otočila som sa ku stromu a zatvorila som oči...Znova...

Zasmial som sa ako sa snažil nájsť to správne slovo ,,Je taká aká je a to čo urobila iba podporujem,, nechápavo som sa pozrel na Hidea a zasmial sa ,, Prepáč ale nie som na tom až tak zle že musím bojovať proti.... ehm invalidovi?,, znova som sa zasmial ale v zápätí sa mi na tvári znova objavil ten výraz bez emócií.

''Drž hubu'',řekl jsem Kirovi a otočil se.Máš pravdu..Nejsme spolu.Pomalým krokem jsem se vydal pryč.(přesun)

Invalid? to slovo mi bilo v ušiach, a tak som prepočul Fu. Hlavu som sklonil k zemi. Môžeš to zopakovať? spýtal som sa hlasom podobným ako má Shi xicht.

,,Nielen neschopný, zvedavý a zbrklý ale aj hluchý? ,, Stále som držal tvár bez najmenšieho pohybu.