Yukiho byt

Yuki

,,Ale nič nepo..." nestihol dopovedať keď sa pokúsil zaprieť rukami a vstať no nepodarilo sa.,, No tak asi budem potrebovať trochu pomôcť." povzdychol si Yuki.,, Len si tu ľahnem na gauč, trochu si oddýchnem a budem v pohode ale väčšiu záťaž momentálne nezvládnem asi." dodal a ešte raz sa pokúsil vstať.

Miya

Pomohla jsme mu na gauč, přikryla jsme ho a znovu se zeptala. Potřebuješ ještě něco? Nemůžu nikam jít a nechat ho tady v tomhle stavu. Povzdychla jsem si, vytáhla jsem s knihovny knížku, sedla si na křeslo a začala si číst.

Yuki

,,Ou ďakujem." poďakoval a spokojne si ľahol na gauč.,, Pfuuuu." odfúkol si spokojne Yuki pričom sa užíval pohodlia gauča.,, Nie nie, ďakujem, už nič viac nepotrebujem. Dám sa už nejako do poriadku sám." dopovedal spokojne a začal s príjemným oddychovaním.

Miya

Nějakou dobu jsem si četla a pozorovala, jestli je v pořádku. Vypadalo to, že už bude normálně spát. Zavřela jsem knížku, vrátila ji do knihovny. Pak jsem si šla k posteli pro luk a odešla jsem na cvičiště.

(přesun)

Miya

Vrátila jsme se domů po tréninku utahaná, a tak jsem šla hned do sprchy. S koupelny jsem hned šla do obýváku, podívat se jak je na tom Yuki.

Yuki

Po dlhšej dobe pomaly prestal vnímať. Vedľajšie účinky ešte stále trvali a tak aj od únavy Yuki zaspal pokojným spánkom. Len tam nevinne ležal a oddychoval.
Keď sa ale Miya vrátila tak len zodvihol hlavu a otvorila oči. Nevedel čo má povedať.

Miya

Yuki už byl vzhůru. Už je ti líp, usmála jsem se na něj. A omlouvám se za svoje nevhodné chování, budu se snažit, aby se to neopakovalo. Úsměv mi zmizel s tváře.

Yuki

,,Áno áno už mi je lepšie." prikývol okamžite Yuki ohľadom svojho zdravotného stavu.,, Ale nie to nie je tvoja chyba." odpovedal potichu Yuki a položil hlavu na gauč.,, Je to moja chyba, že som sa nechajl uniesť aj keď som nemal." ospravedlnil sa znova.

Miya

Ne, to já prostě nevím, jak se k tobě chovat, možná to je moje touha mít rodinu, cítit se v bezpečí, chápu co sis musel myslet, když se k tobě pořád lísam, prostě se omlouvám budu si na to dávat pozor. Vyhrkla jsem ze sebe rychle a nesouvisle a zčervenala.

Yuki

,,Ale stále bola chyba v tom, že ako sensei som ti to dovolil a nedokázal som sa od osobniť." odpovedal jej Yuki a jeho pohľad skončil na strope.,, Mal som si dať väčší pozor." nadýchol sa.,, Zase." dokončil šeptom.,, A kde si bola kým som tu nebol?" spýtal sa zo zvedavosti.

Miya

Na cvičišti, chvíli jsem trénovala, najednou jsem nějak nevěděla jak s ním mluvit. Radši jsem se dívala na svoje nohy, než na Yukiho.

Yuki

,,Tak to dúfam, že tréning bol aspoň prospešný." odpovedal jej Yuki.,, Keď už má na nič sensei." dokončil v duchu a stále ležal. Nejako ho ten jed neničil po fyzickej ale po psychickej stránke keď sa musel zamýšľať nad vlastným životom.,, Všetko na čo som siahol už nežije... mal som ostať radšej v ANBU." povzdychol si potichu a jeho pohľad bol stále určený stropu.

Miya

Viděla jsem, že Yukimu klesá nálada a měl depresivní řeči. S vědomím, že mu to spíš zhorším, než že bych ho utěšila, jsem si sedla vedle něj na gauč a pohladila ho po ruce. Já vím, že to nemám dělat, ale tenhle tvůj výraz mě bolí.

Yuki

,,A mňa bolí celý život aký je v tom rozdiel?" odpovedal jej otázkou a pocítil jej ruku na svojej. Nevedel či ju má odtiahnuť alebo nechať a keďže sa nevedel rozhodnúť tak nerobil pre istotu nič.,, Nevidím v tom rozdiel azda, že tvoja bolesť nebude hádam trvať tak dlho." doplnil.

Miya

Yuki notak, přestaň. Já mám sice zmatek v tom, co k tobě cítím, zrudla jsem až po uši, tak nevím jak se k tobě chovat, ale to neznamená, že se o tebe nebojím, prvně se mi tu málem otrávíš a teď tohle. Pohladila jsem ho po tváři. Já nevím, jak ti pomoct.... nikdy jsem neměla přátele.... já prostě nevím.. nemůžeš mi to říct? Znovu jsem ho pohladila po tváři, prosím... tak co mám udělat...

Yuki

,,Tak stala sa nehoda no. Zabudol som, že mi v poslednej fľaške zvýšilo trochu odvaru na spanie." povzdychol si Yuki a dlho sa zamyslel pričom počas tej chvíle neragoval.,, Buď sama sebou." odpovedal jej pokojne Yuki.,, To bude to najlepšie čo môžeš urobiť, správaj sa tak ako si." doplnil.

MIya

To bys nechtěl, abych tě rozesmála svým způsobem, zvlášť teď, když se nemůžeš bránit. Představa jak lechtám Yukiho, mi na tváři vyčarovala poťouchlí úsměv. Pročechrala jsem mu rukou vlasy, navíc když jsem se chovala podle sebe , tak nám to moc neklapalo. Zase jsem posmutněla.

Yuki

,,Keby si len vedela čo ja by som na tomto svete toho chcel." zašepkal potichu a jemne kývol hlavou len tak.,, No a teraz nám to akože chceš povedať klape lepšie?" pousmial sa Yuki.

Miya

Ne, usmála jsem se. Etoo ... no . tak se můžeme normálně domluvit, já se k tobě budu chovat jako do teď, zrudla jsem, a ty si to nebudeš špatně vykládat, nebo pokud jo, tak mě upozorníš. Vyplázla jsme na něj jazyk.

Yuki

,,Noooo." zamyslel sa nad týmto návrhom Yuki a tak opätovne znova stíchol.,, Tak to je teda dobrý nápad." prikývol.,, To zlé vysvetľovanie bolo to najlepšie na tom." napadlo mu v duchu.,, Dobre tak to beriem." potvrdil potichu Yuki a bezducho stále ležal.

Miya

Nějak mi posmutněl. Já se s něj zblázním. Nemá on být ten dospělej? Yuki já jsem byla celý život něčí majetek, a tak mě děsí, když se tak někdo ke mě chová, nebo když nemám možnost se rozhodnout sama, nebo nemůžu utéct. Celou dobu jsem se dívala na zem a pak jsem se na chvíli odmlčela. Takže lež klidně a nemel sebou. Natáhla jsem se k němu. Jednou rukou jsem se mu opřel a o rameno a druhou mu zajela do vlasu. Můžeš si za to sám, nedal si mi na vybranou. Beru si zpátky svoji první pusu,. zašeptala jsem. Pak jsem se jemně dotkla svými rty těch jeho.

Yuki

Yuki pozorne výnimočne počúval čo mu Miya hovorí. Po dlhej chvíli ale odrazu pocítil ako sa k nemu nahla a jemne ho pobozkala. Chvíľu nerobil nič až jej len jemne opätoval bozk. Potom ju trochu od seba odtiahol.,, No dobre ale tak zase nebudeme to preháňať dobre?" pousmial sa s pokojným výrazom na tvári.

Miya

Nebudeme to přehánět? Stejně si tu hrál chudáčka, aby si mě k tomu přesvědčil. Usmála jsme se na něj. Můžu k tobě? Slibuji, že se o nic nepokusím, rozesmála jsem se. K té puse jsem se radši v myšlenkách nevracela, abych zase nezrudla.

Yuki

Yukisa hneď posunul ďalej do gauča a hneď na to vtiahol Miyu k sebe.,, V pohode len mi nekradni deku, pekne sa podelíme jasné?" pousmial sa.,, Nechcem aby mi mrzol zadok v tejto zime." zasmial sa.

Miya

Zimě? Otočila jsme se k Yukimu a opřela si svoje čelo o jeho. Tepotu nemáš. Odtáhla jsem hlavu, přitulila se k němu a zabalila nás do deky. Lepší?