Sídlo Kazekage

"Hm?" Začudovane som sa pozrel na kolegu " Nie, nie a nie" hoci sa mi to predtým páčilo ale stále to bola Kazekage a mal to byť pre ňu trest a nie jej po vôli.
A teraz treba prekonať zdržanlivosť ,,Moja úloha..pre vás Kazekage..znie...vášnivo sa so mnou pomilujte až dokým sa nebudete vedieť hýbať...,, tu poslednú vetu som vykríkol a povedal ju strašne rýchlo a ešte rýchlejšie som si uvedomil čo som to povedal, dal som si ruku na ústa nech už radšej nič ďalšie nehovorím. Začal som sa zase červenať a pohľad som sklopil dole. "Skutočne som to povedal? Ja idiot!.."

Aiko Naihi

Aiko sa len ľahko pousmiala a ladne prikráčala až tesne k nemu.,, Priprav sa, že umrieš od vysilenia pretože mňa neunavíš." zašepkala potichu.,, Ja nemusím ani len spať." usmiala sa, schmatla ho a pritiahla ho k sebe.,, Tak si zober čo chceš." odvetila jednoducho a začala ho bozkávať na pery.

No výborně... Pomyslel si Fu a jen tak si chvílu ty dva prohlížel... Tímhle se to tedy ukončilo ne? To už teda nemá další pokračování, když je něco takového ne?... Rozvažoval Fujin... Nakonec jen pokrčil rameny..."Ehm... takže... já můžu jít ne?... Když... když už mě nepotřebujete... " Řekl a vydal se pomalu k východu, ale kousek od něj se zastavil a šáhnul si na rameno.... Přemýšlel, jestli je ta pečeť stále aktivní... No...... mohla by mě už pustit ne? Vždyť... teď už tu nejsem užitečný ne? Chtěl dál pokračovat, ale teď nevěděl, jestli opravdu může nebo ne... Uvaření mozku bych raději neriskoval...

Tým čo povedala ma mierne rozhodila. Ale bolo to prianie tak som jej bozky opetoval. Keď som počul že Fu sa. Zberá na odchod tak som dúfal že keď zomriem tým vyčerpaným tak aspoň sa niekto odtialto dostane. Chytil som Aiko okolo pása s oboma rukami. Na chvíľu som prestal ,, Kazekage jeho pustite máte mňa ,, a začal jej bozkávať krk.

Sonozaki Ayu

Přišla jsem domů a okamžitě jsem zamířila do svého pokoje s úmyslem zabalit si to, co budu potřebovat, abych mohla vyrazit zítra ráno. Ze skříňky jsem vytáhla malý batůžek a do něj jsem se snažila všechno nacpat. Zkontrolovala jsem si zbraně, kdybych je náhodou musela použít. Přeci jen jsem nevěděla, co mě čeká. Po půlhodině rozmýšlení, co si vlastně sebou vzít jsem nakonec zamířila do kuchyně a rozhodla jsem se něco uvařit. Nevěděla jsem, jestli zbytek týmu už jedl a náhodou nespí, ale já měla chuť na teplou večeři. Vytáhla jsem hrnec, který mi díky své neopatrnosti spadl na zem a rozlehl se snad celým domem. Hauuu! ... Snad ještě nikdo nespí... Napadlo mě, protože jsem nikoho nechtěla budit. Našla jsem po kuchyni vše ostatní, co jsem potřebovala, položila jsem si to na pultík a začala jsem kuchtit.

Aiko Naihi

,,Huh?" zaskočila sa Aiko.,, A to si myslíš, že ja padnem vyčerpaním skôr než ty?" zasmiala sa nad tým.,, Ver tomu, že ešte kým ty budeš už v bezvedomí ja sa budem len zahrievať a hrať s Fum." zaškerila sa spokojne.,, Takže Fuu počkaj chvíľku než to tu skončím." ujistila ho pokojne a sústredila sa na Naokiho.

Já si jen povzdychl a otočil se zpátky... No super... to tady jako budu čekat a dívat se na ně? Heh... ten úkol byl dobrý, ale začínám pochybovat o promyšlenosti... no... aspoň jsme takhle předešli dalším úkolům.... tedy... pokud on ji nedostane je na řadě a ten, kdo tu zbývá jsem já... takže... ach... proč já.... Svěsil jsem hlavu a na čele se mi udělalo pár anime kapek... Pomalinku jsem se vrátil zpátky, ale odsunul se někam stranou... Tam jsem si lehl a opřel zeď o strom, který tam rostl.... zavřel jsem oči a začal trochu odpočívat... předpokládal jsem, že to nebude jen na chvíli... Hmm... takhle alespoň budou mít klid...

"Sakra tak toto mi nevyšlo...Musím niečo ďalšie vymyslieť ale čo? Mysli..mysli"
bola to úloha ktorá som zadal ja a ako znelo zadanie musel som pokračovať. Od jej krku som prešiel k jej ústam. Jednu ruku som mal na jej chrbte a druhá sa pomaly kĺzala nižšie a nižšie.

Aiko Naihi

,, Dúfam, že sa ti páči olizovať piesok, ktorý pokrýva celé moje telo. Musí to byť riadne nechutné." zaškerila sa Aiko a keď pocítila, že jeho objatie ochablo tak ho strčila priamo do bazéna v ktorom skončil. Len pohodila vlasmi a kráčala smerom k východu. Ešte sa zastavila pri Fuovi.,, Kazekage sama sa rada hrá dlho a slastne, takže kým sa to nenaučíte asi nič nebude zlatko." usmiala sa a ďalej kráčala ešte k východu pomalým krokom. Stále tam bola nejaká šanca, že neodíjde.

Otevřel jsem oči a podíval se, co se stalo.... Cože?... co... počkej... jak... Nechápavě jsem se podíval na Kazekage-sama a potom na toho kluka, který teď byl strčený do bazénu... Po jejich slovech jsem hned všechno pochopil... Heh... já si myslel, že to nebude jen tak... ale... co mám jako dělat?"Ale... nemůžete nás tu tak jen nechat... já... co chcete, abych udělal... nebo co máme dělat?" Zeptal se rychle a snažil se, aby neodešla... Už byl na nohách a stál před ní....

Skončil som v bazéne a vyšiel z vody. "No pekne...na toto som sa drel....aby som tu bol ako bábka?" začínalo ma to tu pekne štvať. "Sakra aj zvitky mám mokré" poprehraboval som si vlasy a pozeral sa na svoje mokré oblečenie.
Ale nakoniec začal hovoriť keď odchádzala ,, Takže môžeme konečne odísť?,,

Aiko Naihi

,,Ale Fuu." usmiala sa a zastavila.,, Ja by som sa aj pohrala ale krátke hry ma nebavia." pokrútila hlavou a pohodila vlasmi.,, Vieš potom to nie je proste ono. Preto som si vás sem zatiahla oboch aby som sa zabavila no pokazili ste mi to." povzdychla si.,, Hádam sa chcete hrať odznova?" zaskočila sa.

"Já... ehm... nevím, co chcete Kazekage-sama... chtěl jsem jen... vy jste odcházela... a... prostě... přece nás to nemůžete jen tak nechat s tou pečetí... jestli... jestli teda vás to nebaví, tak nás můžete pustit ne? A... " Nevěděl jsem už, co říct... vlastně jsem se do toho zamotával... Nikdy jsme výše postavenýmu neodporoval a neměl jsem v plánu s tím začínat, ale... teď jsem absolutně nevěděl, co po nás chce..,.

Pozrel som sa na Fujina zo zabijáckym pohľadom a naspäť na Kazekage ,, Neviem ako on ale ja by som rád šiel a keď sme pri tej pečati nebolo by na škodu kebyže nám ju odstránite,, pokrútil som hlavou. Štvalo ma to že sme boli ako psi na reťaziach a to sa mi vôbec nepáčilo.

Aiko Naihi

,,Ani jeden z vás nemá na sebe pečať." zasmiala sa pokojne.,, Načo by som plytvala chakru keď stačilo vám to nahovoriť?" usmiala sa.,, Ja vás tu nedržím len som sa chcela zahrať." povzdychla si a pokrčila ramenami.,, Mohli ste kedykoľvek odísť, len vám to nedopálilo." uškrnua sa a vyplazila im jazyk.

Jen jsem si oddechl a pak se omluvně podíval na svého kolegu... Já na tu svou povahu jednou umřu.... určitě.... "Ehm... takže, když můžeme jít, tak asi bych měl jít..." Řekl jsem a zamířil k východu ze zahrady, ale pak jsem se ještě zastavil a otočil na Kazekage..."No...a... potřeboval jsem se na něco zeptat Kazekage-sama... předtím jsem za vámi došel, protože... protože jsem něco... potřeboval... no... nemáte chvíli čas?" Zeptal jsem se dost nejistě a poškrábal se na temeni hlavy... Ten hlavní důvod, proč jsem byl u kanceláře jsem ještě ani nevyřídil a i když se mi do toho moc nechtělo, musel jsem... vždyť jsme nevěděl ani, co bych teď jiného měl dělat....

Aiko Naihi

,, Teraz nemám čas." odpovedala a ukázala mu rukou na dvere.,, Tak teda teraz vonku keď sa tak všetci ponáhľate.... a bez slova šup." podotkla Aiko a urazene sa otočila a kráčala popri bazéne na druhú stranu miestnosti.

Pousmial som sa " Hm ako som mohol byť tak nevšímavý asi som vyšiel z cviku ,, Takže keď ste sa už pobavili tak mi prosím vás aspoň dajte povolenie do Kemono no sato, kvôli summonovy ,, povedal som kľudným hlasom "Hodila návnadu a mi sme sa úboho chytili " a rozmýšľal som čo budem ďalej robiť

Sonozaki Ayu

Večeře byla konečně hotová a její vůně se rozléhala po celé kuchyni. Odstavila jsem hrnec z plotýnky a nabrala jsem si svoji porci na talíř. I když se má jídlo vychutnávat, tak jsem ho do sebe naházela v několika málo minutách i když nebylo ani vychlazené. Za celý den jsem nic nejedla, takže jsme měla hlad jako vlk. Dojedla jsem, hodila jsem talíř do dřezu, ale díky své lenosti jsem se už nedonutila umýt nádobí. Naskládala jsem to vedle sebe, aby se neřeklo, hrnec jsem přiklopila pokličkou a nechala jsem ho na lince. Rozhodla jsem se jít do sprchy a co nejdřív spát...

Aiko Naihi

,,Ja som sa nepobavila, pokazili ste mi hru a odopreli potešenie z uspokojenia." skríkla smutne cez celú miestnosť a dostala sa k ďalším dverám.,, To bolo od vás necitlivé a to som dúfala, že konečnem stiahnem niekoho pche." odfrkla, prešla dverami preč a tresla nimi za sebou.

Zatresla dverami a nebol som dvakrát nadšení ,,A ja som sa snáď bavil? ,, povedal som si skôr pres seba. Odišiel som preč nebolo nutné a ani som potom netúžil tu naďalej zostávať. (Presun)

Jen jsme svěsil hlavu a pomalu vyšel ze zahrady ven.. Zastavil jsem se však na chodbě... Co jsem zase udělal špatně? Vždyť jsem ani nic neřekl já... potřeboval jsem se jen na něco zeptat a... ono to takhle skončí? Já... vždyť nemám kam jít... chtěl jsem jen, jestli o něčem neví... ach... sakra... Přemýšlel jsem, co mám dělat... stále jsem přemýšlel, ale nemohl jsem na nic přijít... Dostal jsem příkaz odejít, ale... kam?... Ještě jednou jsem se dlouze nadechl a snažil se uklidnit... Vzápětí jsem se rychle otočil a vběhl zpátky do zahrady a zamířil si to k těm dveřím..."Kazekage-sama! Kazekage-sama! Prosím... potřebuji, aby jste mě vyslyšela já... potřebuji jen, jestli nevíte o něčem, kde bych mohl zůstat! Z vlastního domu jsem byl vyhozený a tam, kde jsem zůstával, teď už být nemohu! Nemám ani peníze na ubytování! Prosím! Kazekage-sama! Aspoň chvilku potřebuji... prosím! Já... udělám, co budete chtít... cokoliv! Jen... jen potřebuji s vámi na chvíli mluvit! Prosím!" Stále jsem u dveří, ale neodvažoval se vejít... nemohl jsem... Doufal jsem, že mi někdo odpoví, ale nic jsem neslyšel... Jen jsem nešťastně se opřel o zeď a sjel po ní, až do sedu. Hlavu jsem schoval do ruk a měl jsem chuť teď se na všechno vykašlat... Nevěděl jsem, co bych měl dělat, kam bych měl jít a ještě k tomu se mnou Kazekage nechtěla mluvit... Proč... proč... proč... proč... proč zase já... proč...

Sonozaki Ayu

Zrovna jsem se chystala jít do pokoje, když v tom jsem uslyšela venku randál. Změnila jsem tedy směr a místo do pokoje jsem naštvaně vyrazila ke vchodovým dveřím. Čím jsem byla blíž, tím jsem zpomalovala, protože osoba venku zněla dost zoufale. Jen jsem si povzdechla a pomalu jsem otevřela dveře. Chvíli jsem na kluka sedícího u dveří jen vyjeveně zírala, protože jsem absolutně nechápala, proč tu je, ale nakonec jsem se vzpamatovala a promluvila jsem na něj.
"Etoooo...potřebuješ něco? ..." Nevěděla jsem, co říct a tohle byla jediná věc, která mě napadla.

Trhl jsem sebou a prudce se postavil, když jsem nad sebou někoho uslyšel."Ehm... já... promiň... nechtěl jsem tě nějak... vyrušit nebo tak... já... já... potřeboval jsem jen mluvit s Kazekage sama... a... prostě.. je to dost důležité, ale... asi... asi je na mě naštvaná a teď.... Teď se mnou nemluví, ale... já ji vážně nutně potřebuji...." Spíše jsem ze sebe vykoktal, protože jsem byl teď dost zaskočený, hlavně tím, že tu byl ještě někdo jiný, než Kazekage... Také mi bylo dost trapný, že mě teď takhle viděla... Byl jsem sice zoufalý, ale tohle nebylo moc... jak to říct... důstojný... Trochu jsem zrudl, ale snažil se to nedát najevo...

Sonozaki Ayu

"Hmmm..." Moc jsem nepochopila z toho, co mi řekl, ale vypadal vážně tak nějak zoufale. Tak..co teď...? Napadlo mě. Nakonec jsem vyšla ven a zavřela jsem za sebou dveře.
"Etooo...nevím, co potřebuješ a co jste si vy dva udělali, ale pokud je naštvaná, bude lepší ji nechat vychladnout...Myslím totiž, že tě ani poslouchat nebude..." Řekla jsem mu narovinu a na chvíli jsem se odmlčela. Nikdy v životě jsem toho kluka neviděla, takže jsem byla trochu nervózní, že mluvím s cizím člověkem, ale na druhou stranu jsem ho chtěla aspoň nějak povzbudit.
Cítila jsem se divně, že nad ním stojím, tak jsem se posadila kousek od něj. "Co vlastně potřebuješ, jestli se můžu zeptat? Bydlím s Aiko sensei, takže bych ti možná mohla i trochu pomoct." Povzdechla jsem si a čekala jsem, co z něj vypadne.