Písečný skleník

´´Ahoj´´ řekla jsem a přitom nepřítomně koukala na stěnu...

Deje se Neco Hikari? Zeptal jsem se ji.

´´Nene...´´ *hej Hikari zpamatuj se !!!* *hmmm...* *si v pohodě???* *hmmmm...* pořám jsem zírala na stěnu....

´´Hmmm....´´ *Hikari???* *hmmmmm......*

´´Hmmm...?´´ *Hikari!!!!* Yuusuke šel ke mě a strčil do mě a sem se jenom skacela k zemi a nakonec tam jen tak seděla.....

´´Hmmmm.....´´ *hej Hikari !!!! co je ????!!!* *hmmmm... ???*

´´hmmmm...´´* hej Hikari!!!! tvoje druhá pusa...* *hmmmmm...* Yuusuke : viděl jsem jak tam jen tak sedí a čučí....šel jsem k ní a kousl jí do ruky.... musel jsem zjistit co jí je....

Zkusim jeste neco Genjutsu Uvolneni Kay.

´´Jay-san??? ´´ řekla jsem ale zase civěla na stěnu.....*co???? proč??? jak se ti mohlo stát???*

Kruci co mam sakra delat?

´´hmmm.....´´ *chlapče jestli jí hned nevežmeš do nemocnice tak nevim....* *hmmm.... hahaha Yuusuke!!! víš že tě neslyší??? hahaha...*

Jedine ji vzit do nemocnice
(Presun)

Přišla jsem zpět.... na místo co si pamatuji jako poslední....*Chjoo.... nemůžu nemůžu si vzpomenout..* *nezkoušej to!!!!*

Pomaly, takým mierne neistým krokom som sa prechádzal po sklenníku. Niekde v kútiku duše som dúfal že tu Hikari nájdem no, sám som nevedel čo by som povedal.. keby som ju tu naozaj našiel. Nakoniec, som ju naozaj zazrel, pomaly som prišiel k nej.. tak potichu aby ma nepočula.. a zaťukal som jej na rameno, aj keď, dúfal som že nedostane infarkt či tak..

Rychle jsem vytáhla kunai, obrátila se a už málem ho po něj vrhla......´´Ach Oga-san? viděsil si mě....´´ *nech toho nezkoušej si vzpomenout...!!!*

Len som sa nad jej reakciu viac menej.. pousmial. Jednu ruku som zodvihol a položil som jej ju na hlavu, chcel som aby sa ukľudnila, možno sa mi to len zdalo no .. myslel som si že nie je tak úplne vo svojej koži. Gonen, že som odtiaľ odišiel... pousmial som sa pri čom si mohla všimnúť že mám pokožku na asi 3/10 tvári ako po spálenine, stále mi ju nevyliečili a, prirodzenou cestou to išlo dosť pomaly, mal som spálené aj dlane no tie som mal v obväzoch.

Strachem se mi podlomili kolena a já se sesypala na zem..*jsi v pohodě takhle jsi se naposledy bála.....no to je jedno...* *jo jsem v poho...*

Skôr než stihla spadnúť som ju zachytil a zatváril som sa.. viac menej začudovane. Hikari-chan? s..si v poriadku? zamumlal som otázku no len som ju objal a pridržiaval aby na zem, nespadla.. nechápave som kukol na jej vlka aj keď, som vedel že ten mi toho asi moc nepovie.

´´Hmmm... jo jsem v pořádku...´´znovu sem se postavila a nepřestávala se třást...*už toho nech nemysli na to!!!* *jsem v pohodě jen to potřebuju vědět*

Čo potrebuješ vedieť? spýtal som sa jej pri čom som ju pre istotu stále držal, nechcel som aby upadla na zem a niečo si spravila. na to mi na nej až príliš záležalo aj keď bola shinobi.. tá moja mekosť v tomto smere nemala hraníc.

Už jsem to nezkoušela nešlo to..... ´´Už jsem v pohodě!!´´ postavila jsem se rovně a přidrzle se na něj usmála .. sice na mě nebylo vidět že se cítím líp ale ...ale....*fajn teď se ho zeptej jestli by te neco naucil!!* *hmmmm...*