Ulice Listové

First topic message reminder :





Noční Konoha ^^ xD

Menší ukázka toho, co naleznete na hlavní třídě v Konoze:

Džús som si nalial do pohára a začal som piť. Započul som aj rozhovor od Seita a aj to meno. Skoro mi zabehlo keď som to meno počul Ma..Madara.. vykašlal som zo seba zabehnutí džús. Pokúšal som sa už neprejavovať že som to meno započul. Určite nebolo použité v kontexte z minulým časom.
,,Ehmm... Bavíme sa o technikách, misiách a to je asi všetko, kedže zo senseiom sa vidím málo, donedávna som bol v týme sám. A neboj sa možno nemá rada jednookých,, zasmial som sa aby som prekryl hlboké premýšlanie nad tým menom.

,,Přesně tak. Říkám špatných zpráv je hodně." Na chvíli jsem se zamyslel. ,,Dobré události se hledají těžko, ale nějaké jsou." Mrkl jsem na ni a pak mě něco napadlo. ,,Máš vůbec kde přespat, když jsi tu rok nebyla?"

"Mno pokud tady chceš plácat jako ryba na břehu...jak je libo...máš asi otřes mozku..." zamyslím se.
"Budeš se muset smířit s tím,že Tě domu dotáhnu....nemáte zadní vchod..či jiný vchod?..To by vyřešilo ty posměšky.." zeptám se a pozoruji jak se váli po ulici.

Na okamžik jsem zkameněla, jako vždy jsem na to zapomněla.
Začala jsem se nervózně smát.
"To víš že...ne"
Přestala jsem se smát a sklopila hlavu.
Jak jsem na to mohla zapomenout..

Poškrábal jsem se na hlavě a taky se usmál. ,,Pozval bych tě k nám, ale to by vypadalo divně. Pokud ale chceš jeden pokoj je u nás v bytě volný, než si něco najdeš." Vzal jsem sklenku a dopil poslední doušek, další jsem zatím neobjednával.

(P.S. nevím jak tu ještě budu dlouho,takže dkyžtak to dokončíme zítra jop ? ;])
''A teď bude spát u něj no skvělé to už si můžu rovnou poříit křečka jako mého jediného partnera..Asi navždy..''Zareagoval jsem na Seitovu poslední větu a ušklíbl se.''Jo..Třeba je nemá ráda'',pousmál jsem se a podíval se na něj.Všiml jsem si že nad něčím přemýšlí,ale raději jsem se na nic neptal.''Jo..Taky jsem zatím samotář..Doufám že najdu nějakého volného jounina,který by si mě vzal do péče.''Ušklíbl jsem se nad myšlenkou já a sensei a usrkl si další kus saké.

Zvedla jsem hlavu a v očích jsem měla hvězdičky.
"Ty jsi ták hodný...děkuju moc"
Usmála jsem se a dopila skleničku.

Rozpačitě jsem se podrbal na hlavě. Měl pravdu. Nemohl jsem se tu jen tak válet. vlastně to bylo ještě horší, nežli nechat si domů pomoct. Představa, že by mě někdo z rodiny našel takhle, se mi pomalu vkrádala do mozku, který se kvůli ní otřásl ještě jednou. Tentokrát hrůzou.
"No, tak dobře... byl by jsi moc hodný, kdyby jsi mi pomohl a hmm... obávám se, že zadní vchod vážně nemáme. Nebo jsem si ho nevšiml. Ale sídlo je dost hlídané... něco jsem si pro sebe mumlal. Nakonec jsem jen s povzdechem zvednul ruku.
"Pomohl by jsi mi tedy prosím? Oda-san?"

,,Děkuj spíš bratrovi, že postavil tak velký barák." Usmál jsem se. ,,Ale děkuji." Pomalu jsem vstal a na stůl položil ryo. ,,Jdeme, nebo máš ještě na něco chuť?"

Usměji se "Není problém...a to za mým jménem...nemusíš říkat..jsem prostě Oda (Yoda )..." rukou ho zvednu...jeho ruku umístím na své ramena "Pořádně se opři...já to vydržím...vlastně je to také druh tréninku" usměji se a rychlostí závodního kačera vyrazíme k sídlu klanu Hyuuga.

(V pohode ja tiež už asi končím )
Seitove slová mi potvrdili to čo som zrovna nechcel. ,, Ja nie som samotár.....Hm teda možno som ale ja zato nemôžem že ľudia musia osloviť mňa a nie ja ich.. Síce kedysi som taký nebýval..,, pozrel som sa znovu smerom na Seita a tú babu. ,,Uhm...no tak si nájdeš inú no..vo svete ich ešte je..,,

"Ne to je dobrý, můžeme jít"
Usmála jsem se a vstala.
Máš štěstí...už tě vidím jak tu v noci bloudíš...
Buď ticho...ty bys tu bloudila se mnou

,,Dobrá." Usmál jsem se a vyšel ven a směřoval do senju čtvrti.(přesun)

Šla jsem vedle něj a nálada se mi krapet zlepšila. Užívala jsem si pohled na noční Konohu a částečně se snažila zapomenout na Madaru.
(přesun)

Když mě vzal na záda, trochu jsem se vyděsil.
"Cože takhle to..." zmlkl jsem, protože se dal do pohybu a mě se z toho z nějakého nepochopitelného důvodu nedělalo zrovna nejlíp. Bylo to ještě horší, než jsem si myslel, kdyby mě jeno podpíral, tak by se to snad ještě dalo zamluvit, ale tohle...
Ikdyž jsem musel uznat, že je dost rychlý i se mnou na zádech.
Ten kluk je buď magor, nebo génius, vypadlo z mého mozku, který se momentálně choval víc než co jiného jako rozbitý automat na žvýkačky, který v jednu chvíli vyplivnul jednu myšlenku, ale na další jste museli zase pěkěnou dobu čekat. a občas do něj z boku bouchnout.
To už jsme se ale pomalu dostávali k sídlu klanu Hyuuga.
(přesun- postni první mistře )

Prechádzal som sa po ulici a pozeral po okolí .
Vedľa mňa šiel Rongu a v tichosti si vykračoval spolu somnou .

''Jo..najde se jiná'',řekl jsem po chvilce a snažil se dolévat své saké,jenže vlaška již byla prázdná.
''Asi už jsem dnes skončil'',zabručel jsem a podepřel si hlavu,která mně v tuto chvíli bolela.
''Hokage ještě nedorazil do kanceláře?''Utrousil jsem po chvilce a pootočil hlavu směrem k Shimonu.

,,Nie ešte neprišiel a ja už musím,, dopil som pohár a postavil som sa na odchod. ,,Takže sa maj a som ti dlžný, niekedy nabudúce ti to splatím,, vyšiel som zo saké baru z nie príliš peknými myšlienkami a mal som to namierené na jediné miesto. (Presun)

''Jo jasně..Zatím'',řekl jsem a položil na stůl peníze,které jsem byl dlužen.
Pomalu jsem vstal ze židle a vyšel dveřmi někam na ulici.
Kde je k čertu ten Hokage takovou dobu?S těmi to myšlenkami přehrávajícími se dokola jsem zmizel na cvičiště.(přesun)

Po téměř tři hodinovém běhání s třiceti kilogramy na nohou se procházím (stále se závažími na nohou) ulicemi Konohy...prohlížím si výlohy obchodů,popíjím džus z plechovky....
Lidí jak smetí konstatuji na jedné z nejrušnějších ulic Konohy.

Zastavila jsem se před obchodem s dangem a ohlídla se za sebe.
Pousmála jsem se a zaplula do obchodu, sedla jsem si ke stolu a čekala.

"P-p-počkej !" doběhl jsem jí "Proč mě chceš v týmu ? ani si se nezeptala jeslti já chci tým co když ne ?" podíval jsem se na ní takové škoky tse

Ještě než k ní došel měl nohy skrystalizované a připevněné k zemi.
''Nikam''
hejkl jsem na něj,proběhl kolem něj jako laňka a doběhl za Koroki.
''Můžeme?''
Řekl jsem a postrkoval jí dovnitř aby si ho nevšimla.

Proletěla kolem mě tmavá chakra "Ty parchante ! co si to dovoluješ ?!" vyvolal jsem si 2 kostlivce kteří se postavili předemě,lidi kolem začali ječet strachem "Máš něco proti mě ?!" křiknul jsem po něm

"STOP!"
Doběhla jsem mezi ně a každého jsem probodla pohledem.
"Ty!"
Ukázala jsem na Takeshiho
"Tohle se nedělá..."
Napomenula jsem ho jako kdybych byla jeho rodič nebo učitelka a koukla se na Daichiho.
"Klid...zruš to..."